Kryštof a Kosmas

Kryštof a Kosmas byli dva Japonci, známí pouze pod jejich křesťanskými jmény, kteří se roku 1587 vydali na španělské galeoně z Japonska napříč Pacifikem. Později byli nuceni doprovázet anglického mořeplavce Thomase Cavendishe do Anglie, Brazílie a jižního Atlantiku, kde se v roce 1592 spolu s Cavendishovou lodi ztratili.

Tichý oceán

Thomas Cavendish zajímá španělskou loď "Santa Anna", 14. +more listopadu 1587 Poprvé se o Krištofovi a Kosmovi zmiňuje lodivod Francis Pretty ve zprávě Richarda Hakluyta o Cavendishových cestách. 4. listopadu 1587 tehdy Cavendish se dvěma loděmi Desire (120 tun) a Content (60 tun) zajal španělskou loď. Jednalo se o tzv. manilskou galeonu Santa Ana a Cavendish ji zajal u pobřeží Baja California (v zátoce Bernabe, asi 20 mil východně od Cabo San Lucas). Cavendish vysadil její posádku na břehu, bohatý náklad zabavil a loď spálil. Pro své další plavby se ale rozhodl ponechat si několik členů její posádky a vybral si i dva mladé Japonce: Staršímu z oněch dvou bylo asi 20 let a říkalo se mu Christopher. Tedy tak je uváděn v anglických pramenech, ale jeho původní (křesťanské) jméno bylo spíše španělského původu, tedy Cristóbal nebo Cristóvão. Mladšímu se říkalo Kosmas, původně tedy Cosme nebo Gusmão a bylo mu 16 let. Oba prý byli velmi schopní námořníci. Ke katolictví konvertovali už v Japonsku, kde se od 40. let 15. století prosazovaly portugalské a španělské misie. Pravděpodobně do jisté míry ovládali portugalštinu nebo kastilštinu. Podle Tordesillaské smlouvy a smlouvy ze Zaragozy mohly v Asii obchodovat a zakládat misie pouze portugalské lodě. Posádky lodí tvořili Portugalci a Španělé, protože obě království byla v té době v dynastické unii.

Mezi španělskou posádkou, kterou Cavendish vysadil na břeh, byl i objevitel Sebastián Vizcaíno, který později sehrál zásadní roli v rozvoji vztahů mezi Novým Španělskem a Japonskem.

Indický oceán, Atlantik a cesta do Anglie

Cavendish pokračoval přes Tichý a Indický oceán zpět do Anglie. Oba Japonci ho po celou dobu doprovázeli a pravděpodobně zůstali v Anglii asi tři roky, protože jsou následně zmiňováni během další Cavendishovy mise do jižního Atlantiku, konkrétně ve spisech Samuela Purchase.

Brazílie a jižní Atlantik

Cavendish skutečně v srpnu 1591 odjel z Plymouthu do Brazílie a na této cestě nakonec také přišel o život. Samuel Purchas popisuje roli, kterou oba Japonci sehráli při oběšení jistého Portugalce, který je na lodi doprovázel: Kryštov se dále objevuje v Knivetových denících: Z výše uvedeného není jasné, jestli se Kryštof skutečně pokusil Knivetovo zlato ukrást, nebo zda šlo o nedorozumění.

Od této chvíle nejsou o Kryštofovi a Kosmovi už žádné zmínky. Cavendishe a jeho loď Lester potkala v Magellanově průlivu katastrofa. +more Při návratu do Brazílie se utkali s Portugalci, přičemž většina jeho mužů zahynula. Cavendish ještě dokázal doplout přes oceán na Svatou Helenu, ale tam se stopy jeho lodi ztrácí. Během této doby pravděpodobně zahynuli i Kryštof a Kosmas.

Tím, že se Kryštof a Kosmas dostali až k Magellanově úžině, byli nevědomky jen blízko dokončení první japonské plavby kolem světa. To se nicméně podařilo až v roce 1837 Otokičimu (nechtěně).

Ostatní japonští cestovatelé

Kryštof a Kosmas představují jednu z prvních zmínek o cestách Japonců přes Tichý oceán. Ilustrují účast japonských námořníků na trans-pacifickém obchodu manilských galeon a také ochotu soudobých lodí brát na palubu námořníky různých národností.

V dalším století následovaly další četné plavby. V letech 1598 až 1640 se v Tichomoří obchodně plaví lodě s červenými pečetěmi a do Ameriky přijíždějí japonští vyslanci. +more Ti cestují už na japonských lodích západního typu, konkrétně Šósuke Tanaka (1610) a Cunenaga Hasekura (1614).

Dalšími Japonci, kteří dorazili do Anglie (1835), byla pravděpodobně až trojice Iwakiči, Kyukiči a Otokiči, která v roce 1834 přeplula Tichý oceán poté, co je od břehů Japonska zahnal tajfun.

Japonci si po prvních kontaktech se Západem roku 1543 rychle osvojili dovednosti zaoceánských plaveb a stavby lodí. Po uzavření země (sakoku) v roce 1640 ji ale opět ztratili.

Poznámky

Reference

Externí odkazy

[url=http://www.zermeno.com/Cermeno_in_1587.html]Zajetí Svaté Any (anglicky)[/url] *

Kategorie:Japonští cestovatelé