Cesko.wiki Kudlanka nábožná
Author
Albert FloresKudlanka nábožná je teologická kniha, kterou napsal český spisovatel Pavel Kohut. Je to vlastně vědecký text zabývající se výchovou v duchovní oblasti. Autor se v ní pokouší zkoumat a analyzovat náboženské praktiky a jejich vliv na osobní rozvoj jednotlivce. Podrobněji se věnuje různým formám modlitby, přijímání svátostí a dalším rituálům, které jsou součástí křesťanské tradice. Kudlanka nábožná poskytuje také praktické rady, jak se zapojit do církevního života a jak vnímat přítomnost Boží ve svém každodenním životě. Kniha je určena jak laikům, tak duchovním pracovníkům, kteří se zajímají o náboženství a zároveň hledají spirituální růst.
.jpg)
Výskyt
Kudlanka nábožná se vyskytuje v palearktické oblasti, hojná je např. v Jižní Evropě. +more V suchých stepních lokalitách jsou hojné.
Dříve nebyly v Česku kudlanky příliš rozšířené - vyskytovaly se hojně pouze v nejteplejších oblastech jižní Moravy (NP Podyjí), ale v důsledku oteplování podnebí se rozšiřují směrem na sever a severozápad, a to až do oblasti Polabí. Pozorovány byly v říjnu 2011 v lokalitě Na Plachtě u Hradce Králové. +more V roce 2019 objevili pracovníci Správy Krkonošského národního parku samičku kudlanky nábožné v nadmořské výšce 680 metrů na louce nad osadou Bolkov u Rudníka v okrese Trutnov. Mapování výskytu kudlanky nábožné v ČR probíhá na serveru BioLib.
Stavba těla
Kudlanka nábožná je zbarvena světle zeleně až tmavě zeleně, na podzim hnědě. Díky tomuto zbarvení ji v přírodě může predátor i entomolog snadno přehlédnout. +more Pronotum (první hrudní článek) je výrazně prodloužen, hlava je trojúhelníková s velkýma očima (typické pro predátory).
Na první pohled zaujme přední pár končetin, který je uzpůsoben k uchvacování kořisti - loupeživé končetiny. Fungují jako střenka zavíracího nože, kořist je bleskovým sklapnutím přivřena mezi ozubenou holeň (tibia) a chodidlo (tarsus). +more Na stehně (femur) se nacházejí černé aposematické skvrny sloužící k zastrašení predátorů (připomínají oči). Přední pár křídel je kožovitý (jako u švábů), zadní je krytý pod nimi a je blanitý. U kudlanek létají hlavně samci - jsou menší - a i ti jen neradi. Samička dokáže přeletět jen pár metrů, oproti ní sameček až pár desítek metrů, což je dáno především velikostí a hmotností samičky.
Způsob života
Kudlanky jsou dravci, kteří dobře využívají maskování. Většinou jsou velmi dobře maskované a dokáží dlouho číhat na svou kořist (hlavně drobný hmyz). +more Poté vystřelí své loupeživé nohy, zachytí kořist a zaživa ji sežerou.
U kudlanek se vyskytuje sexuální kanibalismus. To znamená, že samička po páření sežere samečka. +more Děje se tak hlavně v době nedostatku potravy, v pokusech k tomuto jevu došlo zřídkakdy. Centrum řídící rozmnožování je podřízené mozku, takže když samička začne žrát samečka od hlavy, kopulace neustává, naopak, probíhá ještě vytrvaleji. Vajíčka jsou ukryta v ootéce, tuhém obalu, který přezimuje.
Soubor:Mantis religiosa couple.JPG|Kopulující pár kudlanek Soubor:Mantis religiosa (egg case).jpg|Ootéka
Kudlanka patří mezi hmyz s proměnou nedokonalou, u kterého neexistuje stádium kukly (pupa) a larva (nymfa) je velice podobná dospělci (imagu), pouze nemá vyvinutá křídla a rozmnožovací orgány, které dospějí po posledním svlečení (ekdyzi). Kudlanka nábožná je výjimečná tím, že jako jediný druh kudlanek dokáže, aniž by hnula tělem, otočit hlavu o 360 stupňů. +more Samička se dožívá 7-8 měsíců života, sameček pouze 1-2. Kudlanka je také jedním z mála druhů hmyzu, který dokáže vnímat člověka. Křídla používají kudlanky hlavně v ohrožení života, když je pronásleduje predátor se kterým nechtějí bojovat (např. drobní hlodavci, kočky, člověk, atd. ) nebo při tzv. dálkovém cestování za potravou. Samička má bříško složené ze šesti článků, sameček má článků osm.
Kudlanka vypouští na tělo oběti sliny, které lokálně umrtví nervovou soustavu a zároveň kyselina v nich obsažená naleptá potravu do jakési kaše, kterou pak kudlanka konzumuje. Proto je běžné, že se oběť při požírání hýbe, ačkoliv jí již chybí i větší část těla. +more Samečků je v přírodě podstatně méně než samiček.