Kultura Chimú
Author
Albert FloresKultura Chimú (výslovnost [čimú]) byla civilizace předkolumbovské Ameriky, která existovala na pacifickém pobřeží moderních států Ekvádoru a Peru od desátého do patnáctého století našeho letopočtu. Navázala na kulturu Moche a její existence skončila po dobytí území Inckou říší.
Artefakty kultury Chimú a její poloha na mapě Peru Chimúové obývali úzký pás mezi mořem a předhůřím And v délce téměř tisíc kilometrů. +more V této oblasti je velmi suché podnebí, jejich zemědělství bylo proto závislé na budování rozsáhlé sítě zavlažovacích kanálů. Právě nutnost těchto veřejných staveb vedla k vysokému stupni společenské organizace a vzniku centralizovaného státu s mocnou byrokratickou vrstvou. Střediskem této civilizace bylo město Chan Chan, postavené z vepřovic, které mělo rozlohu 20 km² a podle odhadů v něm žilo nejméně padesát tisíc lidí. Zbytky města jsou chráněny jako Světové dědictví. Okolo roku 1370 založil panovník Nancen Pinco říši Chimor, která sahala v době největšího rozmachu od Guayaquilského zálivu až po oblast okolo pozdějšího města Lima.
Chimor byl hlavním rivalem Incké říše, ve válce v letech 1463-1471 dobyl jeho území inka Túpac Yupanqui a posledního vladaře Chimú Minchancamana odvezl jako zajatce do Cuzca. Vítězní Inkové přejali mnohé rysy chimúské kultury, takže španělští conquistadoři měli dostatek informací o původním způsobu života v oblasti.
Obyvatelstvo Chimoru bylo rozděleno do čtyř kast, na vrcholu hierarchie stál panovník, který byl uctíván jako božstvo. Základní organizační jednotkou byl klan, jednotlivé provincie spravovali místodržící titulovaní jako cie. +more Stát řídil obchod i zemědělskou výrobu (pěstování tykví, fazolí a sladkých brambor, chov vikuní), měl výrazné teokratické rysy. Státní kult byl založen na uctívání Měsíce; Chimúové ho považovali za silnějšího než Slunce, protože svítí ve dne i v noci. Zachovaly se posvátné balvany zvané alec pong, pokládané za vtělení předků. Stát vládl pevnou rukou: od zločinů odrazovaly drastické tresty, kdy byl popraven nejen pachatel, ale celá jeho rodina nebo i celá vesnice. Nález množství koster v lokalitě Punta Lobos v roce 1997 naznačuje, že o velkých svátcích docházelo k hromadným lidským obětem. A to i dětí.
Chimúové hovořili jazykem quingnam, příbuzným mochičtině. Vyhlášená byla vysoká úroveň jejich uměleckých řemesel. +more Byli zdatnými kovotepci, zpracovávali zlato, stříbro a tumbagu (slitinu zlata a mědi). Nosili oděvy z pestrobarevných vlněných látek. Kultovní předměty zhotovovali z ulit ostnovek. Jejich figurální keramika vycházela z močických vzorů, časté byly erotické náměty. Friedrich Katz uvádí, že na rozdíl od Inků, kteří vnímali manželství jako především ekonomickou jednotku a často u nich byly sňatky organizovány státem, kladla kultura Chimú hlavní důraz na fyzický i psychický soulad mezi partnery.
Literatura
Friedrich Katz: Staré americké civilizace. Odeon, Praha 1989. * Miloslav Stingl: Uctívači hvězd: po stopách ztracených peruánských říší. Práce, Praha 1980