Cesko.wiki Kulturní dům
Author
Albert FloresKulturní dům je budova určená pro kulturní a společenské akce, která slouží jako centrum pro kulturu, umění a zábavu. Tato budova poskytuje prostor pro konání různých kulturních akcí, jako jsou divadelní představení, koncerty, výstavy, konference a další společenské události. Kulturní dům je často provozován místní samosprávou nebo kulturními organizacemi a představuje důležitou součást kulturního života ve městech a obcích. Má za cíl podporovat a šířit kulturní hodnoty a uměleckou tvorbu ve společnosti. Kulturní dům je často vybaven moderní technikou a infrastrukturou, aby poskytoval optimální podmínky pro konání kulturních akcí. Mezi známé kulturní domy v České republice patří Národní divadlo, Rudolfinum, Divadlo na Vinohradech a další.
Kulturní dům v Kyjově Kulturní dům (zkratka KD, lidově kulturák) je název kulturně osvětového zařízení, zavedený po únoru 1948. Stavby kulturních domů se staly základnou pro politickou agitaci, osvětovou činnost a v dobovém slovníku nedílnou součástí budování vyspělé socialistické společnosti. Kulturní domy se měly stát součástí kulturní vybavenosti obcí a zároveň jejich dominantou. KSČ plánovala, že osvětová činnost postupně přejde na společenské organizace sdružené v Národní frontě, na národní výbory, orgány ROH či Jednotná zemědělská družstva.
V letech 1959-1989 sloužily kulturní domy k organizování kulturních, uměleckých a společenských akcí (např. hromadné oslavy svátku MDŽ, plesy, taneční zábavy, koncerty, divadelní představení), k propagandě socialistických myšlenek (schůze politických organizací, oslavy státních svátků), kulturně zájmové činnosti (např. +more folklórní soubory, akce PO SSM), měly reprezentovat obce a nahradit jejich dominanty kostelů, přičemž se staly příjmovou složkou státního rozpočtu.
Historie
Se zakládáním celé řady spolků v druhé polovině 19. století vznikla také potřeba společných potkávacích prostor a center k uspokojování kulturních potřeb, které byly v každé obci rozdílné. +more V únoru 1948, kdy došlo k oficiálnímu převzetí moci komunisty a kdy se započalo s budováním socialismu, došlo také na budování veřejných staveb, sloužících socialistické kultuře. Kulturní dům se měl podle komunistických plánovačů stát společenským a klubovým střediskem pro všechny obyvatele vesnice či města. Základní funkcí KD bylo naplňování osvětové práce, která se stala „součástí budování vyspělé socialistické společnosti”.
Definování osvětové práce a kulturního domu
Základním stavebním kamenem se stal zákon č. 52/1959 Sb. +more O osvětové činnosti, následně pak Usnesení vlády č. 3 z roku 1961, které rozpracovalo zásady rozvoje, úprav a výstavby kulturních zařízení klubového typu (KD). To celé dotvářela československá státní norma č. 73 5252 „Projektování kulturních domů“. Výsledkem normovaných staveb KD mělo dojít k celostátnímu sjednocení a k vytvoření podkladu pro typizaci. Zároveň stanovila kategorie KD.
Podle umístění
vestavěné KD * přistavěné KD k budově jiného účelu * samostatné KD
Podle velikosti sálů
kategorie I. - do 100 sedadel * kategorie II. - od 101 do 400 sedadel * kategorie III. - nad 401 sedadel
Podle charakteru
v sídlištích všeho druhu * v rekreačních oblastech
Československá státní norma - projektování kulturních domů
Univerzální typ kulturního zařízení - kulturní dům
Kulturní zařízení klubového typu, přičemž zahrnuje základní organizační jednotky jako osvětovou besedu, závodní klub ROH, dům kultury ROH, kulturní a společenské středisko, družstevní klub JZD.
Víceúčelový typ kulturních zařízení - parky kultury a oddechu
Kulturní zařízení, které svým působením a vybavením stanovuje předpoklady k rozvoj krátkodobé rekreace a ke kulturnímu oddechu obyvatel velkých měst. Soustřeďuje nejrůznější formy kulturních osvětových a uměleckých pořadů, aktivního odpočinku, společenské zábavy a vzdělání.
Jednoúčelový typ kulturního zařízení
divadla * kina
Příklady
Nadsklepí v Kroměříži, 1868 * Národní resp. Besední dům v Třebíči, 1871 * Besední dům v Brně od architekta Theophila von Hansena, 1870-73 * Národní dům v Ostravě, 1893 * Národní dům v Praze Vinohradech od architekta Antonína Turka, 1893-94 * Německý dům v Ostravě, 1895 * Měšťanská beseda v Plzni, 1901 * Dělnický spolkový dům Peklo v Plzni, 1907 * Národní dům v Prostějově od architekta Jana Kotěry, 1907 * Obecní dům v Praze architektů A. +more Balšánka a O. Polívky, 1912 * Hornický dům v Sokolově od architekta Rudolfa Welse, 1924 * Dělnický kulturní dům v Nitře od architekta Oskara Singera, 1935 * Dům kultury pracujících v Ústí nad Labem, 1964 * Sborový dům v Neborech od Jana Kidoně, 1997-2001 * Komunitní centrum svatého Prokopa od architektů Zdeňka Jirana a Michala Kohouta, 1999-2001.
Literatura z období socialismu
Beneš, J. : Kulturní dům klubového typu. +more Praha: Ústav pro kulturně výchovnou činnost v Praze, 1976 * Hromádka: Prostory pro kulturní a společenský život v ČSSR * Hromádka, M. , Studený, A. : Rozbor využívání kulturních domů v podmínkách vesnického osídlení. I. díl, Praha: Osvětový ústav, 1968 * Hromádka, M. : Státní řízení kultury. Praha: Orbis, 1975 * ČSN 73 5252 Projektování kulturních domů (platnost normy zrušena 1. 1. 1988) * Krasický, Antonín; Občanské stavby: stavby pro výchovu, vzdělání a kulturu; VUT, Brno, 1988; str. 138-143.
Literatura po roce 1989
Zdeněk Jírový: Osvětou k svobodě. Praha: Nipos, 2005 * Knapík, J. +more: Průvodce kulturním děním a životním stylem c českých zemích 1948-1967. Praha 2011 * Knapík, J. , Franc, M. : Volný čas v českých zemích 1957-1967. Praha 2013 * Knapík, J. : V zajetí moci: Kulturní politika, její systém a aktéři 1948-1956.