Kunova Teplica
Author
Albert FloresKunova Teplica je obec na Slovensku. Leží v okrese Rožňava v Košickém kraji. Žije zde obyvatel.
Poloha
Obec leží v gemerské části Slovenského rudohoří v jihozápadní části Slovenském krasu v údolí potoka Štítník mezi Plešiveckou a Koniarskou planinou. Část území obce se rozkládá v národním parku Slovenský kras. +more Průměrná nadmořská výška se pohybuje v rozmezí 240-775 m, střed obce je ve výšce 255 m n. m. Západní část území leží v odlesněné údolní nivě a krasové terase, která se zvedá na východní straně do zalesněných strmých západních svahů Plešivecká planina.
Území je tvořeno svory, vápenci a horninami mladších prvohor. Plešivecká planina je tvořena vápenci a dolomity.
Historie
První písemná zmínka je z roku 1243, kde je uváděna jako Toplucha, později v roce 1318 jako Thoploca, od roku 1773 je nazývána Kunowa Teplicza a od roku 1920 jako Kunová Teplica, madarský úřední název je Kuntaplóca.
Obec patřila Ákosům, později Bebekovům na panství Pleissnitz. V roce 1427 měla Kunova Teplice podle daňového rejstříku 24 port. +more V roce 1551 žil ve vesnici jeden soudce a 13 poddaných. Ve druhé polovině 16. století patřila obec k písečnému fojtství v Osmanské říši. Po ničivé morové epidemii v letech 1709-10 zůstalo ve vsi jen sedm obyvatel. V roce 1828 žilo v 54 domech 694 obyvatel, kteří se živili jako povozníci, uhlíři a dělníci v železném hamru. Koncem 18. století byly v obci dva hamry a čtyři slovenské pece a železárny s dvěma tavicími pecemi, jednou zkujňovací pecí a s nástrojářským hamrem. V roce 1833 byla založeny železárny Concordia ve Štítníku se slévárnou, do které se zkoncentrovala hutní a železářská výroba (Štítnik a Kunova Teplica). Původní hutní a strojírenský závod se postupem doby měnil na strojírenský s výrobou strojních součástek a provádění generálních oprav. V roce 1999 byl závod privatizován.
Obec, která leží v Gemersko-malohontské župě, patřila až do roku 1918-1919 k Uherskému království a poté k Československu, resp. dnešnímu Slovensku. +more V letech 1938-1945 byla součástí Maďarska na základě první vídeňské arbitráže. .
Památky
Evangelický klasicistní kostel z let 1796-1805 postavený na místě kostela z období kolem roku 1609. Je kulturní památkou Slovenska. +more * Klasicistní kúria ze začátku 19. století. * Pomník padlým v první světové válce, je kulturní památkou Slovenska.
Odkazy
Reference
Literatura
KROPILÁK, Miroslav, ed. Vlastivedný slovník obcí na Slovensku II. 1. vyd. Bratislava : VEDA, 1977. 517 s.
Externí odkazy
Kategorie:Obce v okrese Rožňava Kategorie:Obce v regionu Gemer