Cesko.wiki Kurt Goldberger
Author
Albert FloresŽivotopis
Narodil se v Opavě do německy hovořící rodiny židovského podnikatele. Rodina na konci 30. +more let emigrovala do Velké Británie. Goldberger zde získal stipendium na univerzitě v hrabství Devon, kde krátce studoval fyziku a přírodní vědy. Zaujal ho však film. V letech 1940-1943 pracoval v anglických filmových studiích jako zvukař, později jako kameraman a režisér. V roce 1943 vstoupil do československé zahraniční armády, kde vedl filmařskou skupinu, která měla za úkol zachycovat účast pozemních jednotek v bojích na západní frontě. Po skončení války z vytvořeného materiálu s kolegy sestříhal dokument Cesta domů (1946), popisující výcvik a účast Československé samostatné obrněné brigády v zápase o francouzský přístav Dunkerque.
V roce 1945 působil v Československém armádním filmu. Od roku 1946 byl režisérem studia Krátký film. +more Nejprve natočil agitační film Boj o uhlí (1946). S odkazem na prohlášení britského premiéra N. Chamberlaina ohledně Československa a mnichovské dohody připravil propagační dílo This Far Away Unknown Country - Malá neznámá země (1947). Po komunistickém převratu převratu v únoru 1948 se soustředil na tvorbu vědeckých, naučných, popularizačních a zakázkových filmů, které byly méně podrobovány ideologickým kritériím a v nichž mohl zúročit své technické vzdělání. Realizoval snímky týkající se automobilové, železniční i městské hromadné dopravy - Alibi (1950), Zkouška vyspělosti (1950), Motory - naše chlouba (1951), Bezpečná cesta (1954), Neomylný výpravčí (1954), Jako doma (1955), z oblasti přírodních věd - Základy práce laboratorní I. -VI. (1951), z oblasti medicíny - např. Mikrob minulosti (1950) věnovaný boji proti syfilidě, dále z oblastí fyziky, techniky a letectví.
Mezinárodního uznání získaly jeho výukové snímky o operacích plic a srdce - Plicní resekce I. -III. +more (1956), Operativní léčení mitrální stenózy I. -III. (1957), Transeptální katetrizace levého srdce (1962), pro které s kameramanem Svatoplukem Malým zkonstruovali zařízení, umožňující snímat chirurgické zákroky z bezprostřední blízkosti. Ve Zpomaleném životě (1962) se věnoval otázce umělého podchlazení organismu a jeho využití v hrudní chirurgii. Ohlas vyvolaly také dokumenty z oblasti letectví - Nad oblaky, Na správném kursu (1958) a kosmonautiky, které ještě před odletem J. Gagarina, seznamovaly pomocí modelů a maket s přípravou na cestu po oběžné dráze a problematikou nulové gravitace (Před startem do vesmíru; Zažili jsme beztížný stav, 1959). Instruktážní film o kojení Já papat nebudu (1961), zabývající se správnými metodami výživy dětí, nasměřoval Goldberga k sérii sociálně laděných děl ze života dětí. Ve spolupráci s dětským psychologem Zdeňkem Matějčkem a pediatričkou Marií Damborskou vznikl dokument Děti bez lásky (1963), který pojednává o citové deprivaci, jíž jsou vystaveny děti umístěné v kolektivních zařízeních jako jesle, školky a dětské domovy. Film zaznamenal velký ohlas a obdržel i několik cen na festivalu v Benátkách, přestože se ho komunistické kádry v čele se Svazem žen, snažily zakázat. Vlivem knihy a filmu začala institucionální výchova v Československu slábnout. Výsledkem bylo prodloužení mateřské dovolené a zákaz noční práce žen. Další snímek Lidé (1965) pojednával o případech adopce opuštěných dětí s postižením. Reportáž z kongresu tzv. pugwashského hnutí Zodpovědnost zvaná Pugwash (1965) představila světové vědce snažící se odvrátit hrozby zbraní hromadného ničení. To otevřelo Goldbergerovi cestu ke spolupráci s UNESCO, pro něž v zahraničí natáčel zakázkové filmy.
Ve druhé polovině 60. let realizoval několik žánrově různorodých filmů - kritický dokument Rychleji (1967) o stavu železniční dopravy, snímek Umění vystavovati (1967) věnovaný československé expozici na Světové výstavě v Montrealu a úvahu Knihy lidských osudů (1967), reflektující prostřednictvím židovských matrik násilí páchaných na českých Židech v éře protektorátu.
Po vpádu vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968, emigroval do SRN, kde se rychle etabloval v oboru. Pro televizi ZDF vyrobil sérii filmů Elternschule pro rodiče dětí od 1-3 let, pro televizi ARD snímky o budoucnosti dopravy, o dětských domovech. +more Poté se soustředil na sociologickou problematiku a natočil tři desítky dokumentů o mnohočetných aspektech společenského života s důrazem na vztahy rodičů a dětí. V roce 1980 si založil vlastní společnost Goldberger Film GmbH, kde zaměstnával i české zvukaře a střihače.
Závěr života prožil na Mallorce. Zemřel 20. října 2004 v Mnichově.
Osobní život
Byl ženatý. S manželkou Dagmar měl dceru Zuzanu, která se stala lékařkou.
Ocenění
1957 - zlatá medaile Mezinárodní přehlídky vědeckých a naučných filmů v Padově (Operativní léčení mitrální stenózy I. -III. +more) * 1962 - bronzová medaile Mezinárodní přehlídky vědeckých a naučných filmů v Padově * 1963 - I. cena Dnů krátkého filmu Karlovy Vary za film Zpomalený život * 1964 - hlavní cena Dnů krátkého filmu Karlovy Vary za film Děti bez lásky * 1964 - Trilobit za film Děti bez lásky * 1964 - Lev svatého Marka za film Děti bez lásky * 1964 - Zlatá cena Národního filmového ústředí pro mládež za film Děti bez lásky * 1964 - Mezinárodního festivalu krátkého filmu Benátky za film Děti bez lásky.