Kvíc

Vesnice Kvíc (dříve Kvíc Velký, Velká Kvíc či Velká Kvíce) je částí města Slaný v okrese Kladno. Leží od něj asi dva kilometry jihozápadně, dále od Slaného než jeho sesterská ves Kvíček. V roce 2011 zde trvale žilo 462 obyvatel.

Historie

Oblast Kvíce byla osídlena již od pravěku, jak doložil archeologický výzkum z roku 2008 v Kvíčku, během nějž byla odkryta i skupina kostrových hrobů z přelomu 9. a 10. +more století. Obě vsi měly pravděpodobně stejného zakladatele, díky dostatku prostoru se ale Kvíc Velký vyvíjel ve středověku výrazně rychleji než Kvíc Malý sevřený v úzkém údolí. Vznikl zde nejdříve poplužní dvůr s rozsáhlými poli, vinicemi, chmelnice, mlýnem a několika rybníky, později pak i kamenná tvrz, která sloužila jako vladycké sídlo. Na ní jsou k roku 1316, v rámci první písemné zmínky o vesnici, uváděni Dykéř, Havel, Pechanec a Vícemil z Kvíce.

V roce 1425 zde sídlil Vítek z Kvíce, jenž padl, když husitská vojska vedená Janem Roháčem z Dubé dobyla 17. dubna onoho roku Slaný. +more Dalšími vzpomínanými vladyky byli v roce 1520 Jindřich Selmický z Cítova, v letech 1523-1524 Jindřich Bořita z Martinic, poté do roku 1579 Štrauchové z Chlumku. Obec během 16. století vzkvétala, ale po rodině Štrauchů již další majitelé obce přímo na tvrzi nesídlili; ta tak začala upadat, až byla na začátku 17. století zbořena. Majitelem Kvíce se krátce stalo město Slaný, v roce 1583 jej spolu s Kvícem Malým a Bysní vlastnil Vodolan z rodu Pětipeských z Chýš a Egerberka. Pobělohorskými konfiskacemi byly oba Kvíce roku 1623 připojeny ke Smečnu. Kvíc Velký byl pak roku 1634, v rámci třicetileté války, vypálen armádou císaře Ferdinanda II. Štýrského a ves zpustla.

V polovině 17. století začala obnova vypálené vsi a došlo ke změně rodu názvu obou obcí; protože však práce postupovaly jen velmi zvolna, Velká Kvíc již nikdy počtem obyvatel Malou Kvíci nedohnala. +more Výstavba Velké Kvíce byla dokončena roku 1696, vznikla zde ovčárna, část polí ale byla připojena k přelícským. V 18. století byly u Kvíce otevřeny pískovcové a opukové lomy, její rozvoj byl ale brzděn připojením kvíckého dvora k smečenskému fideikomisu. Roku 1814 zde byla vystavěna panská cihelna, obě vsi však byly nadále zaměřené zejména na zemědělství. K roku 1827 měla Velká Kvíc krom dvora, mlýnu a ovčína dalších 12 domů a celkem 86 obyvatel, k roku 1921 pak 47 domů a 327 obyvatel.

Doprava

Mezi roky 1919 a 1921 byla vystavěna silnice ze Slaného do Smečna, která obešla Kvíc z východu. Na konci osmdesátých let 20. +more století byl nad Kvící otevřen most silnice I/7; práce na rozšíření tohoto úseku na čtyřproudovou dálnici D7, v rámci nichž má na 21. kilometru vzniknout mimoúrovňová křižovatka Kvíc, jsou plánovány na období 2021-2024. Veřejná doprava je ve Kvíci řešena autobusovou linkou ČSAD MHD Kladno, přímo přes Kvíc projíždí od srpna roku 2019 linka č. 627 (Slaný-Smečno), která vznikla po rozšíření systému Pražské integrované dopravy do oblasti Slánska.

Pamětihodnosti

Kaplička na návsi z roku 1892, zvon navrácen roku 2021 * Hrušeň - Zelenka, o výšce 16 m a obvodu 330 cm * Historická hasičská zbrojnice * Viniční kříž, vztyčen občany roku 2021

Galerie

Soubor:Slaný, Kvíc, kaplička.jpg|Kaplička ve Kvíci Soubor:Hrusen Zelenka-I-04-2020-kvic.jpg|Hrušeň Zelenka Soubor:Kvíc na historické pohlednici.jpg|Kvíc na historické pohlednici

Odkazy

Reference

Literatura

Externí odkazy

Kategorie:Vesnice v okrese Kladno Kategorie:Sídla v Pražské plošině Kategorie:Části Slaného