Kyjovská radnice

Radnice v Kyjově je dvoupatrová renesanční stavba z let 1561-1562 v západní části Masarykova náměstí. Jedná se o budovu čp. 30 na pozemku parcelní číslo st. 210/1. Městská dominanta je chráněna jako kulturní památka České republiky.

Historie

Radnice v roce 1887 +morejpg|náhled|vlevo'>Starosta města zahajuje z balkonu radnice Slovácký rok V letech 1126-1539 byl Kyjov majetkem kláštera Hradisko u Olomouce. V roce 1539 klášter město prodal Janu Kunovi z Kunštátu a jeho synové zase v roce 1548 Janu Kropáčovi z Nevědomí a na Litenčicích za 9 000 zlatých. S tím nebyli kyjovští měšťané spokojeni a vyslali proto deputaci pod vedením měšťana Václava Bzeneckého staršího k císaři Ferdinandu I. Habsburskému do Augsburgu. Ten zde pobýval na Říšském sněmu a 18. srpna 1548 rozhodl o převedení města do majetku České komory poté, co se kyjovské obyvatelstvo sbírkou vyplatilo za 7 800 zlatých z majetku Jana Kropáče. Prvním kyjovským primátorem byl za své zásluhy zvolen Václav Bzenecký, pod jehož vedením v letech 1548-1575 zažilo město ekonomický a stavební rozvoj. Za jeho působení byly v Kyjově postaveny tři kamenné obranné věže, sladovna a vydlážděno náměstí. Ovšem největší stavbou byla v letech 1561-1562 radnice. Nad vstupem do radnice je proto dodnes vsazená pamětní deska, připomínající zásluhy Václava Bzeneckého o její výstavbu.

Náklady na stavbu radnice činily 5 000 zlatých a provedli ji italští stavitelé a kameníci, kteří byli tehdy na Moravě usazeni. Ještě v roce 1577 je v Kyjově doloženo 6 usazených italských rodin. +more Radnice byla později několikrát přestavována a často zasažena požárem. V roce 1582 byla radniční věž zvýšena, získala nový kryt a na její vrchol umístěn rakouský orel. V roce 1668 je zaznamenáno, že městská rada se na radnici scházela pravidelně jednou týdně a schůze byly svolávány zvonem zavěšeným vedle vrat. V roce 1676 byla věž nově pokryta. 23. května 1679 byla radnice poničena požárem. V roce 1680 jsou připomínány věžní hodiny s cimbálem. V roce 1701 byla radnice postižena opět požárem, který se sem přenesl ze sousedního židovského města. Rozsáhlý požár, který postihlo větší část města vypukl opět v židovské čtvrti 8. září 1721 a radnice vyhořela i s věží. O Velikonocích roku 1726 shořela od požáru z židovských domů radniční střecha. Poslední velký požár přišel v roce 1876. Při opravách bylo rozhodnuto o výměně staré barokní báně na věži za renesanční, kterou navrhl vídeňský profesor Karl König a za 4 600 zlatých provedl místní stavitel Václav Paterna. Při této přestavbě nebo až při další v roce 1905 bylo přebudováno půdní polopatro na plnohodnotné druhé patro.

V letech 1868-1948 na radnici sídlil i okresní soud a její součástí byla na dvoře i věznice a popraviště. Naposled zde byl 19. +more srpna 1946 oběšen příslušník Gestapa Willi Kunz.

Na počátku 70. let 20. +more století proběhly další stavební úpravy, během nichž byla ve sklepeních vybudována radniční vinárna, obnovena původní renesanční fasáda a vznikl také radniční balkon. Ten je využíván při slavnostních příležitostech k projevům, zahajování Slováckého roku apod. Během své návštěvy města z něj 8. března 1990 promluvil prezident Václav Havel.

V roce 2000 byl před plánovanou přístavbou zadního traktu radnice proveden záchranný archeologický průzkum. Našly se zde pozůstatky srubu z první třetiny 11. +more století, který později shořel. Byl nalezen i renesanční sklep z cihel a vedle sklepa základy domu pravděpodobně z přelomu 15. a 16. století. Části keramických nádob pocházely z 14. a 15. století. V roce 2001 byl dostavěn zadní trakt radnice i se dvorem. V traktu je sedm kanceláří sociálního odboru, zasedací místnost pro městskou radu, Radniční galerie v přízemí a kvelbený sklep pro společenské akce. Celá část je bezbariérová, má venkovní výtah a samostatný vchod ze severní strany. Novou kruhovou kašnu na dvoře navrhl městský architekt Vladimír Vašíček.

1. ledna 2003 se stal Kyjov obcí s rozšířenou působností a některé odbory byly přesunuty z radnice do budovy na východním konci Masarykova náměstí a do části budovy Komerční banky. +more V současnosti na radnici sídlí Městský úřad a budova je v pracovní dny veřejně přístupná. Prohlídku s průvodcem zajišťuje kyjovské infocentrum.

Od roku 1998 se na radnici 10. března vyvěšuje vlajka pro Tibet a od roku 2010 vždy 5. července moravská vlajka.

File:Kyjovska radnice 02.jpg|Hlavní vchod File:Kyjovska radnice 04.jpg|Okno v prvním patře File:Kyjovska radnice 05.jpg|Radniční balkon

Popis

Pamětní deska nad vchodem Dvoupatrová budova je široká 22 metrů a předsunutá věž je vysoká 39 metrů. +more Nad hlavním vchodem je umístěna pamětní deska s dvouhlavým rakouským orlem, městským znakem a latinským nápisem: HOC PRAETORIUM COEPTUM EST EXSTRUI ANNO 1561 EXSTRUCTUMQUE EST 1562 PRIMATE VENCESLAO BZENECENSI SENIORE. AUXILIO CUIUS LICUIT FINIRE LABORES, EST ADIUTORI LAUS REFERENDA DEO. (Česky: Tato radnice začala se budovati roku 1561 a byla dobudována 1562 za primátora Václava Bzeneckého staršího. Bohu, jenž pomocí svou nám umožnil skončiti práci, za jeho přispění vzdána buď chvála a čest. ) Vpravo od hlavního vchodu je menší vchod do radniční vinárny pod budovou.

Vrata u obou vchodů byla ve špatném technickém stavu a v roce 2015 byla vytvořena nová podle historických fotografií z roku 1905 a také podle návrhu Státního ústavu pro regeneraci památkových objektů a měst ze 70. let 20. +more století. Výměnu provedl truhlář Jiří Novák z Bánova. Nad vchodem do vinárny je prvním patře malý balkon, na který vedou dvoje dveře. Jedny byly vyrobeny jako replika původních v roce 1970. Druhé jsou samostatně chráněnou památkou. Při renovaci a průzkumu obou dveří v roce 2016 bylo zjištěno, že v případě starších dveří jde o původní práci z doby výstavby radnice. Byly vyrobeny z ovocného dřeva, patrně hrušky. Rám dveří je z dubového dřeva. Ve spodní části se nacházel malý kruhový otvor, pravděpodobně pro kočku. Ten byl později zabedněn. Po odstranění nátěrů ze zdobeného kování se ukázaly netypické kresby s rostlinnými motivy. Dveře byly tehdy mezi venkovním schodištěm a vstupem do prvního patra. Až po rekonstrukci radnice v roce 1970 se jimi začalo vcházet na vybudovaný balkon.

V prvním patře na rohu budovy je také válcový arkýř se čtyřmi okny ozdobený sgrafity s ptáky a rostlinnými motivy. Do výšky druhého patra je omítka zdobena tzv. +more psaníčkovým sgrafitem, věž je pokryta sgrafitem až nad úroveň hlavní budovy. Ve vstupním prostoru je po levé straně pamětní deska připomínající významná data v historii města: Kyjov *1126 1. písemný doklad - trhová ves *1510 Sídlo kraje *1515 Povýšení na město *18. 8. 1548 Vlastním vyplacením ze zástavy stává se svobodným městem královským *1562 Postavena radnice *1760 Založeno latinské gymnasium *1896 Ustavuje se opět česká správa města *28. 4. 1945 Osvobození Rudou armádou *1974 Dokončena obnova radnice.

V chodbě prvního patra je od roku 1998 umístěna busta T. G. +more Masaryka, kterou radnici daroval akademický sochař Václav Adolf Kovanič (1911-1999). Masaryk navštívil Kyjov 27. června 1924. V zasedací síni v přízemí je obrazová galerie kyjovských starostů. V salonku prvního patra je obraz Alegorie od Joži Uprky, který měl v Kyjově ateliér. Obraz byl v majetku kyjovské pobočky České spořitelny, která jej nechala zrestaurovat a v roce 2002 trvale zapůjčila radnici. Obřadní síň byla v roce 1976 vyzdobena čtyřmi nástěnnými malbami akademického malíře Františka Kudláče. První tři malby znázorňovaly tři mezníky v životě člověka: narození, svatbu a odvod. Na čtvrté malbě byly vyobrazeny dožínky. Při rekonstrukci síně v roce 1998 byly malby zakryty sádrokartonem.

File:Kyjovská radnice. JPG|Jihovýchodní pohled File:Kyjovska radnice 16. +morejpg|Pohled na věž a Strážovský kopec od kaple sv. Josefa File:Kyjovska radnice 07. jpg|Interiér přízemí radnice File:Kyjovska radnice 20. jpg|Ozdobná mříž na schodišti File:Kyjovska radnice 10. jpg|Původní dveře na balkon z 16. století File:Kyjovska radnice 17. jpg|Kašna na dvoře zadního traktu File:Mariansky sloup v Kyjove 2. jpg|Mariánský sloup před radnicí.

Kyjovský loket

Kyjovský loket Vpravo při vstupu do radnice je ve zdi připevněn železný etalon tzv. +more kyjovského lokte. Sloužil k porovnání s měřidly trhovců, kteří každý týden prodávali na náměstí mezi radnicí a kostelem. Původ lokte nebyl znám a nebylo ani jasné, zda jde o tzv. moravský nebo dolnorakouský (vídeňský) loket. Délka moravského a vídeňského lokte se lišila asi o 1 cm a dokonce v každém městě mohl mít loket nepatrně jinou délku. Železné lokte byly často umisťovány na důležité budovy ve městech a doposud se jich v České republice zachovalo nejméně 14. Pouze dva jsou na Moravě, a to v Kyjově a na radnici v Moravské Třebové.

V roce 2013 provedl Petr Cikrle z Vysokého učení technického v Brně se svými studenty podrobný průzkum kyjovského lokte. Kyjovský loket v současnosti měří 77,59 cm, podobně jako dolnorakouský. +more Je však dělen na 30 dílků (palců) o délce 24,7 mm, což naopak odpovídá délce českého nebo moravského palce. Na koncích železné tyče jsou navíc dva zbytkové dílky. Cikrle se domnívá, že zde byl původně umístěn moravský loket s 32 vyznačenými palci, patrně ze 17. století. Kolem roku 1758 byl v souvislosti s měrnou reformou Marie Terezie z obou stran zkrácen tak, aby odpovídal délce dolnorakouského lokte, ovšem zbylé dělení na původní moravské palce již na tyči zůstalo. Loket oficiálně sloužil do roku 1875, kdy Rakousko-Uhersko přešlo na metrickou soustavu.

Okolí

Kryt radniční věže z roku 1876 Z jižní strany s radnicí sousedil Přikrylův hostinec, který byl v srpnu 1925 zbořen a na jeho místě postavena dvoupatrová budova Městské spořitelny dle návrhu brněnského architekta Miloslava Kopřivy (1894-1968). +more Stavbu stejně vysokou jako radnice provedl místní stavitel Josef Polášek a slavnostní otevření proběhlo na Světový den spoření 31. října 1926.

Ze severní strany k radnici přiléhalo židovské město se synagogou. Koncem 60. +more let 20. století byly židovské domy i synagoga zbořeny a roku 1973 zde byl postaven Dům kultury. Ten v roce 2013 prošel rozsáhlou rekonstrukcí.

Ve 20. letech 17. +more století byl asi 40 metrů před radnicí vztyčen mariánský sloup, který městu daroval olomoucký kardinál František z Ditrichštejna jako dík za věrnost města císaři Ferdinandovi II. během povstání českých stavů. Při povstání se totiž Kyjov přidal 8. srpna 1619 k císařskému generálovi Dampierreovi, který císaři poslal vojenskou pomoc proti českým stavům. Za to město od Dampierra získalo 5. října tzv. ochranný list a v pobělohorské době bylo ušetřeno trestů, které postihly jiná královská města. Za tento postoj naopak město utrpělo na konci října 1623, kdy do města vpadlo vojsko Gabriela Betlena a město zcela vyplenilo. Několik měšťanů se po čtyři týdny bránilo v radniční věži. Sloup měl být také pobídkou ke stavbě nového kostela na náměstí, k níž však došlo až v letech 1713-1720. Kardinál Ditrichštejn v Kyjově alespoň založil bratrstvo Nanebevzetí Panny Marie, které každý sobotní večer u sloupu rozžehlo světlo a sloužilo pobožnost.

V roce 1980 byl sloup přemístěn ke kapli sv. Josefa, neboť 7. +more listopadu toho roku byl mezi radnicí a Domem kultury odhalen pomník V. I. Lenina. 160 cm vysokou bronzovou sochu navrhl sochař Ludvík Kodym (* 1922) s manželkou Boženou (* 1926) a byla odlita v ČKD Blansko. V prosinci 1989 byla socha přemístěna do depozitáře Vlastivědného muzea a sloup se vrátil zpět před radnici.

V blízkosti radnice stával také hostinec U Černého orla, ve kterém se odehrával spolkový život početné německé menšiny. Už v roce 1651 se na tomto místě vzpomíná obecní hospoda. +more V roce 1919 byl přejmenován na Slavii, roku 1961 rekonstruován a jako hostinec a hotel s kapacitou přes 60 lůžek sloužil asi do roku 1999. V současnosti zde mají ordinace praktičtí a odborní lékaři, sídlí zde lékárna a drogerie Rossmann. Je nazýván jako Lékařský dům Slavia.

Jihozápadně od radnice byl na rohu ulice Svatoborská a náměstí postaven v roce 1973 tříposchoďový Dům služeb, od roku 1995 zde sídlí Komerční banka. Do roku 1976 sloužil prostor před radnicí jako autobusové nádraží. +more V červenci toho roku bylo přesunuto asi 350 metrů jižně od náměstí.

Odkazy

Externí odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

Kategorie:Renesanční radnice v Česku Kategorie:Stavby v Kyjově Kategorie:Kulturní památky v okrese Hodonín Kategorie:Vzniklo 1562