Käbi Lareteiová
Author
Albert FloresKäbi Lareteiová byla estonská klavíristka a pedagožka, která se narodila 7. listopadu 1922 v Tallinnu a zemřela 14. května 2014 ve Stockholmu. Byla jednou z nejuznávanějších klavíristek své doby a získala mezinárodní uznání za své mistrovské interpretace a technickou brilanci. Lareteiová začala své hudební vzdělání v Tallinnu a později pokračovala ve studiu na Juilliardově škole v New Yorku. Mezinárodního uznání dosáhla v roce 1939, kdy vyhrála 4. cenu na prestižním Chopinově klavírním soutěži v Varšavě. Poté koncertovala po celém světě a spolupracovala s předními dirigenty a orchestry. V roce 1943 se provdala za českého skladatele Miloslava Kabeláče a přestěhovala se do Prahy. Společně měli dvě děti a až do Kabeláčovy smrti v roce 1979 pobývala v Československu. Poté se vrátila na koncertní pódia a vyučovala na Stockholmské královské hudební akademii. Käbi Lareteiová byla jedním ze zakladatelů Estonian Music Academy a aktivně se angažovala v propagaci estonské hudby. V roce 2005 jí byl udělen estonský státní vyznamenání Orden Kultuuri Teenetemärk za významný přínos k estonské kultuře. Její životní příběh a umělecká kariéra byly zachyceny v dokumentárním filmu "Novecento: Pianistka" z roku 2006. Käbi Lareteiová zanechala nezmazatelnou stopu ve světě hudby a je vysoce respektována jako virtuózní klavíristka a výjimečná umělkyně.
Život
Raná léta
Käbi Lareteiová se narodila do rodiny estonského politika a diplomata. Kvůli pracovním povinnostem svého otce strávila dětství v Moskvě (1926-1928) a v Kaunasu (1928-1930). +more V letech 1936-1940 studovala hru na klavír na Estonské hudební akademii v Tallinnu. V době vypuknutí druhé světové války byl její otec, Heinrich Laretei (1892-1973), estonský vyslanec ve Stockholmu. Když Estonsko obsadila sovětská vojska, zůstala rodina ve švédském exilu.
Pianistka
V letech 1947-1950 studovala kompozici u estonského emigranta, skladatele Eduarda Tubina, společně s hrou na klavír u Gottfrieda Boona a Annie Fischerové. Jako klavíristka debutovala v roce 1946 v koncertním sále ve Stockholmu. +more Především na počátku 60. let měla velké úspěchy (mimo jiné) v Anglii, Německu, Švédsku či USA. Vystupovala také v Carnegie Hall či Bílém domě.
Ingmar Bergman
V letech 1950-1959 byla manželkou šéfdirigenta orchestru Gävleborského kraje Gunnara Staerna (* 1922). V roce 1959 se provdala za švédského režiséra Ingmara Bergmana. +more Byla poradkyní a skladatelkou hudby k několika Bergmanovým filmům (například Podzimní sonáta a Tváří v tvář) a zahrála si malou roli ve filmu Fanny a Alexandr. V roce 1962 se jí narodil syn Daniel Bergman. Manželství mezi ní a Ingmarem Bergmanem ztroskotalo v roce 1966. V roce 1969 se nechali oficiálně rozvést.
V roce 1967 předsedala Švédskému svazu hudebních umělců (Svenska Tonkonstnärsförbundet - STKF) a v roce 1968 byla členkou Královské hudební akademie (Kungliga Musikaliska akademien).
Spisovatelka
Vedle své hudební kariéry byla Käbi Lareteiová i učitelkou hudby a oblíbenou moderátorkou ve švédské televizi. Vydala také mnoho švédsky psaných děl o hudbě, jakož i beletrie s autobiografickými prvky.
Nejvýznamnější publikace
1976 - Kousek země (En bit jord) *1983 - Tulipánový strom (Tulpanträdet) *1987 - Víry a stopy (Virvlar och spår) *1991 - Ztracený zvuk (En förlorad klang) *2004 - Jako v překladu (Såsom i en översättning)
Externí odkazy
Pianistka Käbi Lareteiová (estonské Ministerstvo zahraničních věcí) [https://web.archive.org/web/20070927212335/http://www.vm.ee/est/kat_29/4517.html]
Kategorie:Estonští hudebníci Kategorie:Narození v Tartu Kategorie:Narození 1922 Kategorie:Narození 14. +more července Kategorie:Úmrtí 2014 Kategorie:Úmrtí 31. října Kategorie:Ženy Kategorie:Nositelé Řádu státního znaku III. třídy Kategorie:Nositelé Litteris et Artibus.