Lachmovci jsou polský šlechtický rod, který se objevil ve druhé polovině 13. století. Přesunuli se z polského země, přítomní byli na Katovech. Vztah rodu k českým zemím zahájil několik válek (např. slezsko-českou válku) mezi Kazimírem Velikým, který chtěl dobýt Krakov od Jindřicha Lachmanského. Rod byl také známý pod názvem Weizeneggerských nebo Waltenbergů.
Jedním z nejvýznamnějších členů rodu byl Kazimír III. Veliký, který vládl v Polsku mezi lety 1333 až 1370. Byl jedním z nejúspěšnějších polských panovníků a jeho vláda byla obdobím prosperity a rozkvětu Polska. Za jeho vlády bylo také Polsko jedním z nejmocnějších států ve střední a východní Evropě.
Rod Lachmovců hrál také důležitou roli v českých zemích, když se v roce 1327 Jindřich Lachmanský stal vychovatelem budoucího českého krále Karla IV. a ovlivnil ho v jeho politické kariéře. Lachmovci měli také majetky na území Čech, Moravy a Slezska.
Rod Lachmovců postupně ztrácel vliv, zejména poté, co byli poraženi v bojích s Kazimírem Velikým. Nakonec byl rod vymřel v roce 1403 s Janem Lachmanským. Přesto Lachmovci zanechali stopy ve středověké polské a české historii a jejich příběh je dodnes studován historiky.
Lachmovci (arabsky اللخميون) neboli Banú Lachm byl před-islámský arabský kmen, který posléze založil království ve východní Arábii včetně jižní oblasti dnešního Iráku zahrnující oblast západního břehu Perského zálivu, které však náleželo de iureSásánovské Persii. Lachmovci byli střídavě spojenci a vazaly Sásánovské říše a účastnili se na její straně římsko-perské války proti Východořímské, resp. Byzantské říši a jejím arabským spojencům Ghássánovcům, s nimiž měli hraniční spory. To byla také jedna z příčin nebo spíš záminek k vedení války mezi oběma stranami. Lachmovci se proto jako spojenci a vazalové těšili sásánovské podpory, ale i jako středisko asyrské církve Východu, aby římská církev měla konkurenci. Nicméně v roce 602perskývelkokrálHusrav II. podezíral lachmovského krále al-Nu'mana III. íbn al-Mundhira ze zrady, proto jej zavraždil a Lachmovské království nechal anektovat Sásánovskou říší. Na uvolněné místo krále byli nastupujícím Hormizdem IV. (vládl 579-590) dosazeni dva místodržící, jeden arabský do města al-Hírá a druhý perský, ale nové poměry v bývalém království nakonec trvaly jen omezenou řadu let, když byla celá oblast roku 633 kompletně dobyta muslimskými Araby. O několik desetiletí později pak zanikla celá Novoperská říše.
Cesko.wiki 