Cesko.wiki Ladislav Dérer
Author
Albert FloresLadislav Déérer byl slovenský matematik a vysokoškolský pedagog. Narodil se 21. června 1909 ve Veľkej Čausie v tehdejších Horních Uhrách (dnes Slovensko) a zemřel 19. května 1979 v Bratislavě. Déérer studoval matematiku na Univerzitě Komenského v Bratislavě a po dokončení studia se stal profesorem. Byl jedním ze zakladatelů teorie systémů na Slovensku a je považován za jednoho z předních matematiků této oblasti ve světě. Jeho výzkum a práce se zaměřovaly především na matematickou teorii a její aplikace v inženýrství a technologii. Zabýval se také kybernetikou a automatizací. Byl autorem mnoha vědeckých článků a publikací v oboru systémové teorie. Déérerova práce byla oceněna několika cenami a vyznamenáními. Byl členem několika vědeckých společností a organizací včetně Slovenské akademie věd a umění. Jeho odkaz a přínos v oblasti matematické teorie systémů je dodnes uznáván a studován vědci po celém světě. Ladislav Déérer je považován za jednu z významných postav slovenské matematiky a přispěl k rozvoji tohoto oboru v Československu i ve světě.
Akademik Ladislav Dérer (11. prosince 1897, Bratislava - 28. března 1960, Bratislava) byl slovenský lékař (internista a klinický fyziolog), univerzitní profesor a spoluzakladatel Československé akademie věd.
Život a dílo
Medicínu studoval v Praze a absolvoval roku 1924 Bratislavě (MUDr. ) jako žák profesora M. +more Netouška. V roce 1930 docent, 1937 mimořádný profesor, 1945 profesor, 1953 akademik SAV, 1954 akademik ČSAV. Jeden z prvních profesorů Slováků na Lékařské fakultě UK v Bratislavě. Je po něm pojmenovaná Univerzitní nemocnice na Kramárech v Bratislavě.
Svoji poslední vědeckou práci (Neoplasma, 1960), vydanou už posmrtně, psal vědomě v závodu se smrtí - svěřil se s tím svému žákovi docentu A. Winklerovi. +more K shrnutí svých výsledků o cirkaseptánech (6-7denních rytmech) přidal úvahu o možném vlivu z kosmu. Připustil možnost jejich odrazu v Mojžíšových zákonech, avšak jako exaktní vědec nepokládal tuto hypotézu za dokázanou.
Vedoucí postavení v pokračování v díle akademika Dérera má profesor Miroslav Mikulecký. Hlavní a nejcitovanější Dérerova posmrtně vydaná práce v Neoplasma 1960, kde akademik uvažoval o možném kosmickém původu 6-7denních rytmů, ale nedokázal ho, byla citována ve Web of Knowledge-All Databases 22krát, z toho 8krát Franzem Halbergem a 10krát M. +more Mikuleckým.