Ladislav Tost

Technology

12 hours ago

Author

Řadový bytový pavlačový dům - Tostův palác (dům ČSSP) na adrese Moyzesova 16

Ladislav Tost vlastní jménem László Tost (1875, Zborov, okres Bardejov - 5. +more ledna 1945, Košice) byl kresťansko-socialistický politik, později v letech 1938 až 1939 starosta Košic. Tři měsíce před koncem druhé světové války byl zabit příslušníky totalitní nacistické antisemitské Strany Šípových křížů za pomoc židovskému obyvatelstvu.

Život

Rodinný původ

Lászlo Tost se narodil na Slovensku ve Zborove v okrese Bardejov v roce 1875 do významné košické rodiny Tostů. Rodina byla německého původu, na území Uherska přišla během 18. +more století, otec Károly Tost vykonával funkci správce panství ve Zborove a v roce 1890 získal šlechtický titul. Lászlo Tost byl jeho starší syn.

Studia a začátek kariéry v Košicích

Po absolvování střední školy v Košicích začal Lászlo Tost studovat na Vyšší hospodářské škole (Gazdasági Tanintézet, od roku 1906 Akademie), která byla zřízena v roce 1875 jako první zemědělská škola na území dnešního Slovenska. Po dostudování se v roce 1902 oženil s Máriou Horváth, která pocházela z movité zemplínské šlechtické rodiny. +more Novomanželé se usadili v Duplíně (okres Stropkov). Tady se jim narodily tři děti. V roce 1908 se Lászlo Tost vrátil do Košic, protože tam byl jmenován do úřednické funkce na Finančním ředitelství. Tuto funkci vykonával až do svého odchodu do starobního důchodu.

Tostův palác v Košicích

Po nástupu na košické Finanční ředitelství (do funkce finančního tajemníka) našel Lászlo Tost vhodný pozemek pro vybudování reprezentativní rodinné budovy v ulici Rákóczi körút (Rákócziho okružná) - dnes Moyzesova. Ulice byla v té době postupně zastavována novými objekty. +more V roce 1912 si v této ulici nechal vystavět rodinný dům palácového typu. Objekt disponoval 15 byty a rodina Tostů část prostor svého sídla pronajímala. Tuto dodnes stojící a jednu z nejkrásnějších staveb v Moyzesově ulici projektoval maďarský architekt Dénes György (žák Károlya Kósa).

Začátek politické kariéry

Do Křesťansko-socialistické strany vstoupil Lászlo Tost v roce 1925, kde působil i jeho bratr - košický farář Barnabás Tost. V roce 1928 byl Lászlo Tost ve straně pověřen funkcí pokladníka. +more V roce 1932 se stal členem městského zastupitelstva v Košicích (náměstkem starosty) a tuto funkci zastával až do roku 1938, kdy byl jmenován samotným starostou Košic.

Starostou Košic

Dne 2. listopadu 1938 bylo ve vídeňském Belvederu ukončeno arbitrážní jednání o maďarsko-československé hranici. +more Jednalo se o tzv. první vídeňskou arbitráž, ve které Maďarské království získalo jižní Slovensko. V rámci tohoto území se nalézaly i Košice do nichž dne 11. listopadu 1938 slavnostně za vojenské podpory vstoupil maďarský viceadmirál a po roce 1920 zvolený regent Maďarského království Miklós Horthy de Nagybánya.

A byl to právě László Tost, kdo z titulu své funkce starosty Košic tohoto činovníka musel přivítat. V květnu 1939 údajně na vlastní žádost z funkce starosty Košic Lászlo Tost odstoupil, ale zůstal i nadále aktivní v politickém světě, neboť až do roku 1944 byl členem Horní sněmovny maďarského parlamentu.

Druhá světová válka

Prakticky až do roku 1941 dokázalo Maďarsko udržovat zdání neutrality, teprve pak se připojilo k německým vojenským akcím druhé světové války.

Během deportace Židů v květnu roku 1944 Lászlo Tost pomáhal židovskému obyvatelstvu. Pobočníkem Miklósa Horthyho byl Tostův starší syn Gula Tost, jenž se jako Horthyho důvěrník podílel na přípravě neúspěšného pokusu o vyvázání Maďarska z vojenských operací druhé světové války.

Když se začala blížit definitivní porážka Německa, zahájil Horthy v polovině října 1944 jednání se Sovětským svazem. Nacisté reagovali tím, že nejprve Maďarsko okupovali (Operace Margarethe) a nakonec zajali i Horthyho a do čela tzv. +more vlády národní jednoty postavili vůdce maďarských fašistů Ference Szálasiho (Operace Panzerfaust).

Poté, co v Maďarsku převzala moc fašistická Strany Šípových křížů (v Košicích byli její členové označováni jako „nyilašovci“), spáchal Gula Tost sebevraždu.

Nyilášovci

Na základě často vykonstruovaných obvinění či jen na podkladě zjevného nesouhlasu s novým režimem zahájili nyilašovci v Košicích hromadné popravy odpůrců, jejich pronásledování a krutý teror ostatních „nepohodlných“ obyvatel. S přibližující se Rudou armádou k Budapešti se v lednu 1945 stupňovala i agresivita nyilašovců. +more Ve večerních hodinách dne 4. ledna 1945 odvlekla dvojice nyilašovců László Tosta do Čermeľského údolí. Tady jej posřelili sedmi projektily - údajně jedna každá kulka za každého Žida, jemuž pomohl. V ranních hodinách 5. ledna 1945 našel postřeleného Lászlo Tosta v údolí lesník, ale krátce po jeho převozu do nemocnice Lászlo Tost svým střelným zraněním podlehl.

Závěr

Rodinný dům Tostů nacházející se v dnešní Moyzesově ulici číslo 16 byl po druhé světové válce zkonfiskován státem. Jeho manželka byla v červnu roku 1947 přesídlena do Maďarska.