Cesko.wiki Ladislav Zbořil
Author
Albert FloresLadislav Zbořil, celým jménem Ladislav Alois Štěpán Zbořil, (19. srpna 1924 Přeštice – 16. října 2016) byl český vědec, specialista na oblast textilního inženýrství a univerzitní pedagog. Narodil se v Přešticích, kde také vystudoval místní gymnázium. V roce 1945 byl totálně nasazen v Třemošné, podniku Robert Bosch, v blízkosti Přeštic. Po válce pokračoval ve studiu textilní chemie na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze, kterou dokončil v roce 1949, a poté pracoval na téže škole jako asistent. Později zde získal titul kandidáta věd (CSc.) a habilitoval se. V roce 1960 byl spoluzakladatelem Ústavu textilní chemie a barvířství na VŠCHT, kde působil jako vedoucí katedry. Profesor Ladislav Zbořil byl známý zejména svými výzkumy v oblasti barvících látek a technologických postupů v textilním průmyslu. Byl také autorem několika knih a odborných článků. Celý život se věnoval také pedagogické činnosti, kdy vedl bakalářské, magisterské, a doktorské studijní programy. Pod jeho vedením získala mnoho studentů své diplomy a postgraduální tituly. Ladislav Zbořil zemřel v roce 2016 ve věku 92 let.
Ladislav Zbořil (* 2. července 1876, Žerůvky při Olomouci - ) byl za první světové války majorem rakousko-uherské branné moci, poté brigádní generál v Československu až do výslužby.
Život
Pocházel z panského rodu, který před první světovou válkou vlastnil rozsáhlé statky na území pohraničí dnešní Moravy. Všeobecné vzdělání získal na slovanském gymnáziu v Olomouci v letech 1888 až 1894. +more V roce 1894 absolvoval kadetní školu ve Vídni jako příslušník rakousko-uherské armády. Ladislav Zbořil se zúčastnil první světové války jako major rakousko-uherské branné moci. Během války byl povýšen na majora jezdectva. Po skončení války jej převzala nově vzniklá československá armáda I. ČSR a od ledna 1919 do září 1920 byl velitelem 2. jízdního střeleckého pluku. V této žádosti byl 1. července 1919 povýšen na podplukovníka. Poté, co byl od září 1920 do ledna 1921 velitelem 9. jízdního pluku, absolvoval od ledna do května 1921 informační kurz pro generály a plukovníky v Praze. Po jejím skončení sloužil od května 1921 do ledna 1923 opět jako velitel 9. jízdního pluku a 29. prosince 1922 byl povýšen na plukovníka. Poté působil jako zástupce náčelníka 1. Remontské komise mezi lednem a prosincem 1923 a jako velitel 1. jízdní brigády od 31. prosince 1923 do října 1928. V této funkci byl 4. května 1928 povýšen na brigádního generála.
Začátkem 20. století se stal s chotí Jarmilou (rozenou Bublíkovou) vlastníkem zámku Nový Světlov, s přilehlými pozemky, který byl střediskem Světlovského panství. +more Světlovské panství byla územní a správní jednotka, která od středověku zahrnovala prostor poblíž rozvodí Olšavy a Vláry při hranici s Uherskem. Zámek byl v letech 1926 - 1927 důkladně opraven a rekonstruován. Na střechy byla položena nová krytina, celý zámek byl omítnut a uvnitř byly vymalovány všechny místnosti včetně revitalizace nádvoří.