Ladislav Zívr

Technology

12 hours ago

Author

Ladislav Zívr, křtěný Ladislav Josef (23. května 1909 Nová Paka - 4. září 1980 Ždírec u Staré Paky) patří mezi přední představitele českého moderního umění dvacátého století. Na počátku své umělecké dráhy tvořil volné reliéfní a portrétní plastiky ovlivněné prvky kubismu, surrealismem a dílem Otty Gutfreunda. Později přidal fantazijní a imaginativní složky. Během třicátých let dvacátého století se zabýval asambláží. Je autorem techniky muláže, kde kombinoval přírodní materiály a tekutou sádru. Ve čtyřicátých letech se v jeho tvorbě promítal zájem o mineralogii, astronomii, archeologii a biologii. V šedesátých letech se inspiroval přírodou nebo geometrií a tvary nerostů. V duchu imaginativní abstrakce vytvářel plastiky i kresby, kde se prolínal svět přírody organické i anorganické přírody s figurální tvorbou.

V roce 1962 se účastnil Bienále v Benátkách. V roce 1969 byl jmenován zasloužilým umělcem. +more Do dějin českého moderního umění se mimo jiné zapsal jako jediný sochař Skupiny 42.

Životopis

Mládí

Ladislav Zívr se narodil do rodiny Josefa Zívra, dlouholetého starosty v Nové Pace. Od dětství pomáhal otci v hrnčířské dílně. +more V měšťanské škole ho zajímalo kreslení a malba, měl rád také přírodopis a chemii. Blízký vztah k přírodním vědám ho provázel celý život. Učil se hrát na housle a jeho zájem o hudební nástroje se později projevil také v jeho tvorbě. Navštěvoval večerní kroužek esperanta. Nadšení k tomuto umělému jazyku vyjádřil reliéfem jeho zakladatele Ludvíka Zamenhofa. Po ukončení školní docházky se u otce vyučil hrnčířem. Doma si vytvořil improvizovanou laboratoř pro zkoumání křemičitých glazur. Během posledního roku učení se začal častěji setkávat s Františkem Grossem. Vytvořil snad i jeho bustu, která se však nedochovala. Asi ve stejné době začalo také jeho přátelství s budoucím fotografem Miroslav Hákem. Ladislav Zívr často navštěvoval Hákovu rodinu, kde se setkával s básníky Janem Opolským a Bohdanem Kaminským, malířem Františkem Jelínkem, Otakarem Zeminou, Jiřím Dvořákem nebo Pravoslavem Kotíkem, později s Karlem Štikou a dalšími umělci. Ve svých Vzpomínkách popisuje své zážitky, domácí prostředí, hrnčírnu, ale také toulky s oběma přáteli romantickou krajinou pod zříceninou hradu Kumburk, ve Zlámaninách nebo přírodním parkem Sýkornicí. Vzpomíná na hudební koncertování u Grossů, kde je na klavír doprovázela matka Františka Grosse. Chlapci měli společné zájmy nejen umění a hudbu, ale také sběratelství známek a minerálů.

Studium a život v Praze

Mezi lety 1927- 1929 studoval na Odborné škole keramické v Bechyni. Po roce odešel na Uměleckoprůmyslovou školu v Praze, kde studoval v letech 1928- 1931 u Heleny Johnové a Josefa Drahoňovského. +more Potkal zde své přátelé z dětství - Františka Grosse a Miroslava Háka. Záhy se sblížil také s Františkem Hudečkem.

Od počátku třicátých let tvořil pod vlivem díla Otty Guttfreunda. Vytvářel kubistické plastiky a portréty ovlivněné jeho civilismem. +more Do poloviny třicátých let dvacátého století se zařadil mezi nejmladší pražské surrealisty, mimo jiné pod vlivem francouzských básníků André Bretona a Paula Éluarda. Ve svých objektech uplatňoval kombinace materiálů, surrealistickou estetiku náhodných setkání. Začal používat novou výtvarnou techniku muláž (kombinaci přírodních materiálů a tekuté sádry).

Sochař

Během třicátých a čtyřicátých let žil střídavě v Praze, Nové Pace a Hradci Králové. Období čtyřicátých let patřilo vlivu romantismu K. +more H. Máchy a teoretikovi Jindřichu Chaloupeckému. Na počátku tohoto období byl umělec frustrovaný z rozpadu manželství i ze své tvorby. Vrátil se do rodinné dílny v Nové Pace. Díky svému příteli Františku Grossovi, nezůstal mimo umělecké dění. V letech 1942- 1948 byl jako jediný sochař členem Skupiny 42. Angažoval se jako člen Umělecké besedy, umělecké skupiny Radar (1960- 1965), která se hlásila k socialistickému realismu. V letech 1942- 1948 byl také členem Klubu výtvarných umělců Aleš v Brně.

Během druhé světové války často pobýval v Nové Pace, kde se seznámil se svojí životní láskou Jitkou Kobrovou. Oženil se s ní krátce po válce. +more V padesátých letech svoji uměleckou činnost částečně omezil. Ve svých denících z tohoto období píše: Někdy ničil své vlastní dílo před odevzdáním. Svou dráhu „socialistického realisty“ uzavřel 18. října 1961 slovy:.

V roce 1961 se spolu s manželkou Jitkou přestěhoval do Ždírce u Staré Paky. V roce 1966 patřil mezi účastníky prvního Mezinárodního sochařského sympozia v Hořicích. +more Vytvořil zde dvě monumentální sochy - Kmen a Srostlici. Od rektora Akademie výtvarných umění Jiřího Kotalíka dostal nabídku na profesorské místo po Vincentu Makovském. Umělec však odmítl, nechtěl se vracet do Prahy.

V sedmdesátých letech přišly vleklé zdravotní problémy, které ovlivnily i jeho psychický stav. V roce 1969 byl jmenován zasloužilým umělcem a v roce 1979 čestným občanem města Nová Paka.

Deníky

Během svého života napsal Ladislav Zívr přes tři desítky osobních deníků, kde popisoval události každého dne a svoje psychické stavy. V denících nechybí recenze výstav, pohlednice a fotografie. +more Z textu je zřejmé, že autor nebyl „pouze“ sochař, ale zajímal se o umění ve vztahu ke světu. Od roku 1998 vlastní archiv Národní galerie ilustrované deníkové knihy z let 1924 - 1980, také obsáhlou korespondenci sochaře a více než tisíc dvě fotografií a kolem sto padesáti kreseb.

V roce 2011 vydala Národní galerie v Praze část osobních deníků pod názvem „Ladislav Zívr. Deníky 1925 - 1932“ a v roce 2013 „Ladislav Zívr. +more Deníky 1943 - 1944“ (editor Ladislav Hylmar).

V roce 2013 vyšla knižní monografie, kterou editoval Jaromír Typlt. Kniha obsahuje barevné snímky plastik z veřejných i soukromých sbírek. +more Archivní snímky mapují i četné nedochované práce. Jednotlivá tvůrčí období jsou rozdělena do kapitol, které obsahují množství citací z dosud nezveřejněných deníků. Podstatný je i komentovaný soupis autorova sochařského díla. Dalšími teoretiky, kteří se zabývali jeho dílem, byli například Jaromír Zemina, Jan Nízký, Eva Petrová nebo Jiří Šetlík.

Dílo

Kmen - 1966 Ve své sochařské tvorbě využil podněty evropské avantgardy, od kubismu přes surrealismus, civilismus až po imaginativní abstrakci šedesátých let s využitím nadčasových hodnot starověkých egyptských plastik nebo pravěkých památek.

V druhé polovině dvacátých let se věnoval portrétní tvorbě. Prioritním materiálem byla hlína a sádra. +more Modelem mu stály matka se sestrou Věrou, blízká rodina nebo kamarádi Gross s Hákem. Během svého života prošel několika tvůrčími etapami. Při studiu na vysoké škole a po ukončení studia jeho tvorbu ovlivnil kubismus. V roce 1931 vystavil několik plastik na výstavě s Františkem Grossem v budově Reálného gymnázia v Nové Pace, například plastiky Hlava Františka Hudečka, Kubistická hlava nebo Sedící. Ve třetím desetiletí dvacátého století byla jeho tvorba ovlivněna civilismem a surrealismem Otty Gutfreunda (Hlava s lasturou nebo Hlava se smutečním závojem). V této době experimentoval s vytvářením objektů. Do plastik přidával další materiály, přírodniny namáčel do sádry. Například plastika Reliéf z roku 1933 obsahovala pozlacenou kovovou kouli a lasturu. V českém umění jako jediný v třicátých letech důsledně užíval objekt. Srostlice - 1966 Surrealistické objekty vytvořené mezi lety 1933 a 1937 se nedochovaly, pouze objekt Srdce inkognito jehož vlastníkem je Národní galerie Praha. Ostatní tvorba z této doby je dochována pouze na dobových fotografiích.

Objekty, které měly podobu asambláží, vznikaly z předmětů nalezených na smetištích, z přírodnin a sádrových odlitků. Vycházely sice z představ umělce, ale také reagovaly na jeho konkrétní prožitky. +more Někdy je doplňoval i poetickými komentáři. V roce 1937 se vrátil k sochařské práci (reliéf Tři postavy). V tomto díle si ujasnil další přístup k plastickému tvaru. Obrátil také svoji pozornost k technickým novinkám. Inspiroval se předměty z reálného světa a modeloval například mikroskop, elektrický sloup, svářečku, sbíječku nebo fotoaparát.

V roce 1943 se připojil ke Skupině 42, která se hlásila k městskému civilismu. Jako člověk s blízkým vztahem k přírodě zprvu neuspěl. +more Kolem roku 1946 začal tvořit plastiky na základě symbiózy člověka a stroje. Zajímala jej civilizace na okrajích měst. Díla Fotoreportér, Hrnčíř I. , Žena krystal nebo Muž se strojem vznikly v letech 1947 a 1948.

V padesátých letech prožíval tvůrčí krizi, tak objevil mikrobiologii. Zkoumal anatomii rostlinných a živočišných buněčných útvarů. +more Věnoval se také geologii. Hledal vazby mezi anorganickým a organickým světem.

V šedesátých letech se inspiroval přírodou a geometrií nerostů. V duchu imaginativní abstrakce vytvářel plastiky i kresby, kde se prolínal svět přírody organické i anorganické s figurální tvorbou. +more Podobně jako v díle Hanse Arpa nebo Henriho Moora.

Z dlouholetého studia přírody vycházela tvorba, vznikající po roce 1963. V dílně modeloval plastiky. +more Tvorba mu přinášela vnitřní potřebu seberealizace. O výstavní činnost se příliš nezajímal. Nesnažil se ani o publicitu a zviditelnění. Umělecké prostředí však jeho tvorbu znalo a zájem o jeho práce neupadal. V druhé polovině šedesátých let se tématem jeho tvorby stalo zrození a růst živých forem. Mezi lety 1967- 1970 vytvořil sochy s názvy Bios, Hrozen, Rašení, Pupen, Pučení, Pučící amfora, Oplodnění, Plodnost a Tlak. Figurální formu používal i pro zobrazování přírodních tvarů. Ve stejném období vznikly také plastiky s názvy Páteřnice, Nahlodanec, Pan, Sezobnuté oko, Pták nebo Trnem v oku. Z jeho tvorby zmizelo téma zpracování lidské postavy. V roce 1967 vytvořil sochu Sen Eiffelovky, jejíž inspirací byla kostra tvořící oporu rozhledny a dokládala sochařův zájem o studium základní stavební konstrukce organismu. Mezi další figurativněji pojatá díla lze zařadit Ženu s krystaly.

Vedle vlastní tvorby realizoval i díla na zakázku. Vytvořil například medaili pro Fakultu chemicko-technologickou Univerzity Pardubice. +more Navrhl reliéf pro „Hudební dům“ v Hradci Králové. Realizoval Masarykův pomník v Nové Pace.

Jeho díla vlastní Národní galerie v Praze, Galerie hlavního města Prahy, Galerie Středočeského kraje, Galerie moderního umění v Hradci Králové, Gočárova galerie, Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem, Moravské galerie v Brně, Krajské galerie výtvarného umění ve Zlíně, Galerie výtvarného umění v Ostravě, Galerie Klatovy / Klenová, Slovenské národní galerie v Bratislavě a další.

Výstavy

Během sochařova života a také po jeho smrti bylo realizováno kolem třiceti autorských výstav. Například ke stému výročí umělcova narození uspořádal výstavu (10. +more prosince 2009- 28. března 2010) v Liebiegově paláci kurátor Jan Červinka. V rámci výstavy Surrealism Beyond Borders (2021- 2022) v Metropolitním muzeu umění v New Yorku byl vystaven umělcův jediný dochovaný surrealistický objekt Srdce inkognito.

Autorské výstavy (výběr)

1931 - Nová Paka (s Františkem Grossem) * 1947 - Dům umění, (s Bohumírem Matalem), Brno * 1961 - Galerie Václava Špály, Praha * 1964 - Československé kulturní středisko, Varšava * 1964 - Československé kulturní středisko, Havana * 1965 - Krajská galerie, Hradec Králové * 1966 - Sochařské dílo 1931-1966, Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě, Jihlava * 1966 - Sochařské dílo 1931-1966, Galerie umění, Ostrov nad Ohří * 1969 - Galerie Nová síň, Praha * 1969 - Galerie výtvarného umění v Havlíčkově Brodě, Havlíčkův Brod * 1978 - Krajská galerie, Hradec Králové * 1978 - Plastiky a kresby, Okresní galerie, Jičín * 1978 - Málo známá a nová díla, výběr z tvorby, Krajská galerie, Hradec Králové * 1979 - Práce z let 1929 - 1977, Podkrkonošské muzeum, Nová Paka * 1979 - Práce z let 1929-1977, Galerie plastik, Hořice * 1981 - Kresby, Výstavní síň Česká Třebová, Česká Třebová * 1982 - Plastiky a kresby z posledních let tvorby, Ústřední kulturní dům železničářů, Praha * 1982 - 1983 Kresby, Divadlo hudby, Olomouc * 1984 - Kresby, Krajská galerie, Hradec Králové * 1984 - Plastiky, Východočeská galerie v Pardubicích, Pardubice * 1986 - Výběr z kreseb, Malá galerie sbírky moderního sochařství, Zbraslav * 1989 - Krajská galerie, Hradec Králové * 1993 - Sochy a kresby, Galerie Aspekt, Brno * 1998 - 1999 Práce z let 1929 - 1977, Galerie U Bílého jednorožce, Klatovy * 1999 - Práce z let 1929 - 1977, České muzeum výtvarných umění, Praha * 2007 - Letohrádek královny Anny, Praha * 2009 - Výběr ze sochařské tvorby, Horácká galerie, Nové Město na Moravě * 2009 - 2010 Oblastní galerie v Liberci, Liberec

Kolektivní výstavy (výběr)

Tvorbu prezentoval také na mnoha kolektivních výstavách v Československu i v zahraničí. Vystavoval v rámci Skupina 42 nebo tvůrčí skupiny Radar. +more * 1937 - Československá avantgarda, Praha * 1943 - Skupina 42, Praha * 1946 - Art Tchécoslovaque 1938 -1946, Galerii de la Boetie, Paříž * 1947 - Moderne Kunst de Tschechoslowakei, Lucern * 1961 - Umění a my, Karlovy Vary * 1961 - Tvůrčí skupina Radar, Praha * 1962 - Bienále, Benátky * 1963 - Tvůrčí skupina Radar, Praha * 1963 - Mezinárodní výstava drobné plastiky, Haag * 1964 - Tvůrčí skupina Radar, Praha * 1965 - Sochařská bilance 1955 -1965, Olomouc * 1966 - I. Mezinárodní sochařské symposium, Hořice v Podkrkonoší * 1966 - Aktuální tendence československého umění, Praha * 1967 - Bienále, Middelheimmuseum, Antverpy * 1968 - Moderní česká plastika, Piešťany * 1970 - Skupina 42 dnes, Praha * 1976 - Česká kresba, Ostrava * 1977 - Umění v zápasech doby, Praha * 1980 - Kresby českých sochařů, Olomouc.

* 1981 - České malířství a sochařství 1900 - 1980, Hluboká nad Vltavou * 1983 - Lyrický a imaginativní kubismus, Brno * 1983 -1984 České výtvarné umění 20. století, Olomouc * 1988 - Krajina Českého ráje ve výtvarném umění, Hradec Králové * 1988 - 1989 Umělecká beseda k 125. +more výročí založení, Praha * 1989 - České sochařství 1948 - 1988, Olomouc * 1989 - Skupina 42, Litoměřice, Pardubice, Jihlava, Praha * 1990 - Skupina 42, Litoměřice, Pardubice, Jihlava, Praha * 1993 - Skupina 42 po padesáti letech, Praha * 1993 - The art of the Avantgarde in Czechoslovakia 1918 - 1938, Valencie * 1995 - České výtvarné umění XX. století, Praha * 1995 - Skupina 42, Ostrava * 1996 -1997 Český surrealismus 1929 -1953, Praha * 1997 - Mezi tradicí a experimentem, Olomouc * 1997 - České imaginativní umění, Praha * 1998 - Skupina 42, Litoměřice, Pardubice, Jihlava, Praha * 1999 - 2000 Umění zrychleného času, Praha, Cheb * 2000 - Ozvěny kubismu v českém výtvarném umění, Praha * 2000 - Konec světa. , Praha * 2000 - 2001 Sto plus jedna uměleckých děl z dvacátého století, Praha * 2001 - Dotyk sochy, Olomouc * 2001 - Metamorfózy v čase, Praha * 2002 - Metamorfózy v čase, Praha * 2003 - 2004 Surrealismus, Praha * 2005 - 2006 Umělci skupiny 42, Praha * 2007 - České malířství a sochařství první poloviny 20. století, Zlín * 2008 - Česká plastika, Praha * 2008 - Galéria Miloša Alexandra Bazovského v Trenčíne, Trenčín * 2008 - Galéria Petra Michala Bohúňa, Liptovský Mikuláš * 2008 - 2009 České a slovenské umění 60. let 20. století, Dům umění, Zlín * 2009 - České a slovenské umění 60. let 20. století, Dům umění, Ostrava * 2009 - Fragmenty snu, Galerie Moderna, Praha * 2009 - Ladislav Zívr, František Gross, Suchardův dům, Nová Paka * 2010 - New Sensitivity, National Art Museum of China, Peking * 2011 - Skupina 42, Výstavní síň Masné krámy, Plzeň * 2011- 2012 Galerie moderního umění v Hradci Králové, Hradec Králové * 2011- 2012 Skupina 42, Východočeská galerie v Pardubicích, Pardubice * 2011- 2012 Černá slunce: Odvrácená strana modernity 1927 - 1945, Dům umění, Ostrava * 2012 - Skupina 42, Galerie moderního umění v Hradci Králové, Hradec Králové * 2012 - Pohyblivé iluze ´60, Galerie Moderna, Praha * 2013 - Proměny ženy ve výtvarném umění, Galerie Diamant, Praha * 2013 - Absolutní krása, Galerie Moderna, Praha.