Ladislav Žák

Ladislav Žák (25. června 1900 Praha - 26. května 1973 Praha) byl český malíř, architekt, teoretik architektury a pedagog.

Život a tvorba

Vystudoval klasické gymnázium (v letech 1911-1915 v Mladé Boleslavi, 1915-1919 v Praze, na Malé Straně). Po maturitě začal studovat malbu na Akademii výtvarných umění v Praze, v ateliéru profesora Karla Krattnera. +more V roce 1923 složil zkoušky, které ho opravňovaly k vyučování kreslení a malby. Krátce učil v Praze a v Českých Budějovicích, ale záhy začal studovat architekturu, ve speciálce Josefa Gočára, na AVU. Toto studium ukončil v roce 1927. Během studií byl na stipendijním pobytu ve Francii, po škole se vydal do Německa a Holandska, kde ho zajímaly funkcionalistické stavby, architektura Bauhausu a holandský racionalismus.

Začátkem třicátých let postavil několik vil, které jsou považovány za vrcholná díla českého funkcionalismu. Když v letech 1931-1932 Svaz československého díla inicioval výstavbu vzorové kolonie na pražské Osadě Baba, Žák se podílel na výstavbě třemi domy (Zaorálkova, Herainova a Čeňkova vila). +more Ve svých realizacích uplatňoval funkcionalistické principy - volný půdorys, rozlehlé pokoje, propojené s venkovními terasami, světlé fasády, pásová okna. Nalezneme u něj také prvky nautického stylu - kajutové ložnice, zaoblené tvary budov a kruhová okna, střechu Hajnovy vily dokonce korunoval kapitánský můstek.

Ve funkcionalistickém stylu navrhoval Žák také interiéry a nábytek. Řídil se přitom puristickou myšlenkou očištění tvaru od zdobných prvků, a anatomickými potřebami člověka. +more Z materiálů používal dřevo a kovové trubky. Byl členem levicových spolků, jako např. Svazu socialistických architektů. Rekonstrukcí domu v Korunovační ulici 28 se pokusil realizovat svou představu kolektivního bydlení (oficiálně byl rekonstruovaný dům označen jako svobodárna).

Pro názorové rozpory se stavebníky přestal na konci třicátých let navrhovat domy, a nadále se věnoval především krajinářské architektuře. Se svým přítelem, architektem Karlem Honzíkem, rozvíjel koncept nového lidového životního slohu, počátkem čtyřicátých let se k dvojici připojil Bohuslav Brouk. +more Žák se soustředil na problematiku začlenění zeleně do lidských sídel, propojení krajinné architektury s urbanismem, a obnovu krajin, narušených průmyslovou činností. Vycházel přitom ze své záliby v plenérovém malířství, a z obdivu k české krajinářské škole. Výsledkem jeho bádání je spis Obytná krajina (1947), který, mimo jiné, zahrnuje řadu Žákových fotografií a vlastnoručních kreseb.

V utváření krajiny a architektury se Žák stal průkopníkem dnešních ekologických přístupů. Varoval před nekontrolovatelným rozmachem techniky a zástavbou krajiny - razil heslo, že nejlepším počinem je, v některých případech, nestavět nic a „prázdný prostor je také architektura“. +more K pokroku přistupoval kriticky, obával se narušení krajiny chybným osídlením, výrobou a dopravou. Prosazoval návrat přírody do míst, z nichž byla vytlačena, včetně průmyslových periférií i center měst. Jeho vize budoucího uspořádání lidských sídel předpokládala rovněž změnu hodnotového žebříčku. Člověk by se měl oprostit od závislosti na všem nadbytečném, a omezit produkci předmětů, které slouží jen na ozdobu, nebo ke krátkodobému potěšení. Tuto myšlenku, která aplikuje zásady funkcionalistické a puristické architektury na celkový způsob života, rozpracoval Karel Honzík do koncepce necessismu.

Z propojení architektury a krajiny vyšel Žák také při realizaci památníku zničené osadě Ležáky, jehož návrh začal zpracovávat po druhé světové válce. Po roce 1949 byly jeho názory terčem ideologické kritiky. +more Zatímco Žák prosazoval citlivé zásahy v souladu s krajinou, komunistické plány počítaly s masivní industrializací. Tehdejší vládě se dále nelíbilo, že Žák (sám člen komunistické strany) rozšířil socialistickou ideu rovnosti, kromě lidí, také na rostliny, živočichy a neživé části přírody. Tuto koncepci nazval pannaturalistickým socialismem. Žák se tak musel stáhnout do pozadí, díky Jaroslavu Fragnerovi ale zůstal pedagogem na Škole architektury AVU. K projektu památníku pro Ležáky se mohl vrátit v roce 1956, nad jeho dokončením však ztratil kontrolu.

Dílo

Nerealizované návrhy

Dostavba brněnské radnice, 1927 - studie * Vila Františka Venery, 1930, Bílovice nad Svitavou - nerealizovaný projekt pro vilu Františka Venery * Malobytové domy ze soutěže pražské obce, 1930 - soutěžní návrh spolu s Karlem Neckářem * Kolektivní dům dělnického družstva Včela, 1931, Praha - soutěžní návrh

Realizace

Vila Karla Heraina, 1929-1932, Praha 6 - Dejvice, čp. 1782, Na Babě 3 - vila historika umění a ředitele Uměleckoprůmyslového muzea Karla Heraina, * Standardní nábytkový soubor Malý byt, 1931 * Vila Bohumila Čeňka, 1931-1933, Praha 6 - Dejvice, čp. +more 1777, Na Babě 11 - vila hudebního pedagoga Bohumila Čeňka, * Vila Hugo Zaorálka, 1932-1933, Praha 6 - Dejvice, čp. 1708, Na Ostrohu 54 - vila sekčního šéfa ministerstva školství Hugo Zaorálka * Vila Miroslava Hajna, 1932-1933, Praha 9 - Vysočany, čp. 404, Na Vysočanských vinicích 31 - vila leteckého konstruktéra a zakladatele firmy Avia Miroslava Hajna, * Přestavba vlastního nájemního domu na lidový penzion, 1934-1935, Praha 7 - Bubeneč, čp. 127, Korunovační 28 * Vila Martina Friče, 1934-1935, Praha 4 - Hodkovičky, čp. 404, Na Lysinách 9 - vila filmového režiséra Martina Friče, * Nábytkový soubor Lidový byt I, 1936-1937 * Vila Lídy Baarové, 1937, Praha 6 - Dejvice, čp. 677, Neherovská 8 - vila herečky Lídy Baarové, * Památník obětem nacismu, 1946-1962, Ležáky * Památník padlým občanům čtvrti Rozvoj, 1950, Mladá Boleslav.

Oceněná díla

V roce 2000 mu byla udělena pocta České komory architektů in memoriam.

Spisy

Byt a krajina, ediční příprava a úvodní studie Dita Dvořáková, Praha : Arbor vitae, 2006, * Obytná krajina, předmluva: Karel Teige, S. V. +moreU. Mánes, nakl. Svoboda Praha 1947 (seznam autorových prací s. 211).

Články (výběr)

Ochrana a úprava krajin a obcí, Volné směry 38, 1942-44, s. 228, 237-238, 243, 251-252, 261-262 * Architektura a biologie, Volné směry 40, 1947-48, s. +more 230-240 * Česká krajina po roce 1945, Architekt SIA 46, 1948, s. 147-155 * Otázky krajinného plánování, Architekt SIA 47, 1949, s. 189-197 * Příští úkoly krajinářské architektury, Výtvarné umění 9, č. 6,1959, s. 263-271 * Tvorba životního prostředí, Výtvarná práce 9,č. 16, 1961, s. 1-3 * Obytná příroda nové vesnice, Výtvarné umění 11, 1961, s. 402-410 * Lidová architektura krajinářská, Výtvarné umění 12, 1962, s. 321-327 * Člověk a krajina, Výtvarná práce 15, 1967, s. 8 * Výzva k rozmanitosti, Umění a řemesla 1967, s. 26-27.

Díla Ladislava Žáka

Soubor:Baba - Herain 02. jpg|Herainova vila, osada Baba Soubor:Baba - Čeněk 01. +morejpg|Čeňkova vila, osada Baba Soubor:Baba - Zaorálek 01. jpg|Zaorálkova vila, osada Baba Soubor:Praha, Dejvice, Neherovská 8, vila čp. 677. JPG|Vila Lídy Baarové, Praha 6, Neherovská 8, 1937 Soubor:Lezaky-hrobodum c. p. 26. jpg|Hrobodům, rodina Stanislava Hrdého, v osadě Ležáky Soubor:Vrbatův Kostelec, Habroveč, Ležáky, kamenná deska (2017-07-04; 01). jpg|Pohled na část památníku Soubor:Praha, Vysočany, Hainova vila (3). jpg|Hajnova vila, Vysočany.

Reference

Literatura

Lubomír Slavíček (ed. ), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800-2008), Sv. +more 2, s. 1731-1732, Academia Praha 2016, * DVOŘÁKOVÁ, Dita.  Ladislav Žák. Vyd. 1. V Řevnicích: Arbor vitae, 2013. 171 s.

Externí odkazy

[url=http://www. archiweb. +morecz/architects. php. type=arch&place=cr&action=show&id=419]Ladislav Žák na serveru archiweb[/url] * [url=http://bohuslavbrouk. wordpress. com/tag/zak/]Ladislav Žák na webu Bohuslava Brouka[/url] *.

Kategorie:Pedagogové vysokých škol v Česku Kategorie:Absolventi Akademie výtvarných umění v Praze Kategorie:Čeští architekti Kategorie:Čeští malíři 20. +more století Kategorie:Laureáti Pocty České komory architektů Kategorie:Narození 1900 Kategorie:Úmrtí 1973 Kategorie:Muži Kategorie:Úmrtí 26. května Kategorie:Narození 25. června Kategorie:Čeští malíři 19. století.