Lahošť

Název

V místním archivu jsou uloženy pouze římskokatolické matriky obce (fara Jeníkov) z období let 1599-1892 a zde se objevuje pouze německá forma jména ve tvaru Losch, resp. Loosch. +more Ze starší dostupné literatury plyne, že František Palacký i August Sedláček uvádějí shodně obec pod jménem Lahošť.

Antonín Profous uvádí k vývoji názvu obce Lahošť tyto tvary: roku 1360 de Lachostze, roku 1396 Lahoscz. Pro následující století pak uvádí v 15. +more století tvary Laasch a Lasch a v 16. století Lahosst a Lahosstie, pro období let 1854-1923 tvar Lahošt.

Historie

Přesné údaje o vzniku obce se nedochovaly. První písemná zmínka o obci Lahošť u Duchcova je ze 14. +more a 15. století, kdy obec příslušela k hradu Rýzmburk. V nejstarší době se připomíná mezi zbožím kanovnictví sv. Václava na hradě Pražském. V 17. století patřila obec hraběti z Valdštejna a v období 15. až 19. století byla součástí velkostatku Duchcov - Horní Litvínov, panství Duchcov. Písemný materiál tohoto panství se dnes nachází ve Státním oblastním archivu v Praze.

Při osvobození 8. května 1945 bylo v obci asi 1 % Čechů, asi 2 % ze smíšených českoněmeckých manželství a asi 1 % různých jiných národností; cca 96 % obyvatel bylo německé národnosti. +more V současné době žije v obci asi 86 % Čechů a asi 10 % obyvatel slovenské národnosti, 2 % národnosti romské a asi 2 % národnosti německé.

V katastru obce se nachází zatopený lom Velká Vápenka. V lomu byly nalezeny odcizené osobní automobily a nevybuchlá munice.

Keltský poklad

Při hloubení v lednu roku 1882 nalezli dělníci v hloubce 6 až 9 metrů bronzový depot: bronzový kotel, v němž bylo uloženo množství náramků, náhrdelníků, prstenů a různých jiných předmětů v počtu asi 1 600 kusů. Nálezy jsou roztroušeny po řadě muzeí nejen v Česku, ale i v mnoha dalších státech Evropy - v Čechách v Českých Budějovicích, Chomutově, Duchcově, Hradci Králové, Kutné Hoře, Litoměřicích, Mostě, Praze, Teplicích, Trmicích a Karlových Varech, v zahraničí jsou nebo byly předměty duchcovského pokladu uloženy v Přírodovědném muzeu ve Vídni, Norimberku, Berlíně, Drážďanech, Mohuči a Londýně. +more Archeologové kladou tento poklad do 3. a 2. století př. n. l. .

Přírodní poměry

Obří pramen

Obec má jednu zvláštnost - Obří pramen. Tento pramen od vyvěral na povrch země a byl tak silný (27-42 litrů za sekundu), že poháněl vodní mlýn. +more Byl to termální pramen (25-38 °C) se složením podobným teplickým pramenům. Teplota vody tohoto pramene se dnes pohybuje mezi 15-20 °C. Pramen teče v hloubce asi 35 metrů. Asi 30 metrů od jámy vyzděné v roce 1882 stojí kamenná věž asi 8 × 8 metru a asi 15 metrů vysoká, kterou používala rodina hrabat Valdštejnů jako vodojem, a voda se odtud potrubím odváděla do Duchcova, kde bývaly v tzv. Grenzu lázně. Hladina pramene následkem důlní těžby v červnu roku 1878 poklesla. Po známé katastrofě na dole Döllinger v únoru roku 1879 poklesla hladina termálního pramene podruhé. Koncem roku 1881 započaly práce na úpravě Obřího pramene, který byl vybrán jako pozorovací bod. Pramen odtéká směrem na Teplice a je bez využití.

Paleontologické objevy

V blízkosti obce (stejně jako u nedalekého Hudcova) byly koncem 19. století objeveny zkameněliny druhohorního mořského plaza ze skupiny Plesiosauria (čeleď Elasmosauridae), který byl profesorem Antonínem Fričem v roce 1906 popsán jako Cimoliasaurus teplicensis. +more Jednalo se o středně velkého dravého mořského plaza, který žil v této oblasti v období svrchní křídy (asi před 90 miliony let), když se zde ještě nacházelo mělké moře.

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 843 obyvatel (z toho 404 mužů), z nichž bylo 39 Čechoslováků, 797 Němců a sedm cizinců. Kromě osmnácti evangelíků a sedmnácti lidí bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi. +more Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 936 obyvatel: 39 Čechoslováků, 896 Němců a jednoho cizince. Stále převažovala římskokatolická většina, ale žilo zde také 33 evangelíků, jeden člen církve československé a 36 lidí bez vyznání.

Znak

V horní části se opakují symboly pramenů, v dolní části pak kotlík jako symbol nálezu keltského pokladu. Zastupitelstvo obce se nakonec přiklonilo k poslední variantě návrhu s kotlíkem, a to především z toho důvodu, že občanům není tak známa keltská symbolika.

Sport

Sportovní vyžití je v Lahošti nejvíce soustředěno na fotbalový oddíl, který působí pod hlavičkou FK Lahošť. Oddíl působí ve II. +more třídě OFS Teplice, ve které se hratelně udržuje mezi nejlepšími týmy soutěže. V obci jsou také dva šipkařské oddíly, které se prezentují v místních restauracích a také patří mezi ty lepší.

V minulosti tu též působil oddíl volejbalu, který aktivně podporoval pan Pelikán. V hodně dávné minulosti byla v obci přes zimu udržována lední plocha, kde se hrál hokej. +more Ledová plocha se nacházela u bývalého kulturního domu a měla vlastní osvětlení.

Kultura

Středem kulturního dění v obci je místní knihovna.

Pamětihodnosti

Kaple Panny Marie. Mohutná kaple, postavená roku 1859 stojí v obci pod průjezdní silnicí. +more Kaple byla renovována v letech 1929 a 1968 a dosud se užívá. Věž se zvonem. * Socha svatého Jana Nepomuckého na návsi * Studánka, věž Obřího pramene * Barokní most.

Galerie

Soubor:Lahošť 2016-07-20 Švermova ulice 2. jpg|Švermova ulice Soubor:Lahošť 2016-07-20 Dům čp. +more 8. jpg|Usedlost čp. 8 Soubor:Lahošť 2016-07-20 Bouřlivec. jpg|Potok Bouřlivec Soubor:Lahošť 2016-07-20 Dům čp. 101. jpg|Domy na východním okraji vesnice Soubor:Sídelní vývoj Lahoště z roku 2013 - postupná stavba domů od 17. století. png|Sídelní vývoj.

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Vesnice v okrese Teplice Kategorie:Obce v okrese Teplice Kategorie:Sídla v Mostecké pánvi Kategorie:Severočeské sdružení obcí Kategorie:Mikroregion Stropník