Laserové navařování
Author
Albert FloresLaserové navařování je moderní technika, která se používá především v oblasti oprav a úprav kovových povrchů. Spočívá v tom, že speciální laserový paprsek je zaměřen na poškozený povrch, který se má opravit, a následně se na něj nanáší tenká vrstva materiálu, který je potřebný k opravě. Tato vrstva se postupně přimyká ke kovovému povrchu a pomocí laserového záření se spojuje s ním. Laserové navařování se používá především kvůli své vysoké přesnosti a přesnosti, kterou je schopen dosáhnout. Tato technika je využívána především při opravách a úpravách součástí, které mají složitou geometrii, a při opravách povrchových defektů, jako jsou praskliny, otvory nebo opotřebení. Laserové navařování je také velmi rychlé a efektivní způsob opravy, který umožňuje minimalizovat ztráty materiálu a snížit náklady na opravu. V současné době existuje mnoho různých typů laserových navařování, které se liší svou výkonností a použitím. Každý typ má své vlastní specifické vlastnosti a výhody, které umožňují úspěšné dosažení požadovaného výsledku. Vzhledem k tomu, že laserové navařování je stále vyvíjenou technologií, je důležité neustále sledovat nové vývoje a zlepšení, aby bylo možné využít jejich výhod a přínosů.
Laserové navařování (Laser cladding) je jednou z metod, která se používá k vytvoření návaru pro zvýšení funkčnosti povrchu a také k obnovení poškozených nebo opotřebovaných povrchů. Tyto návary se používají za účelem dosažení požadovaných vlastností povrchu součásti (tvrdost, korozivzdornost, otěruvzdornost) a umožňují prodloužení životnosti součásti. Tato metoda umožňuje repasovat nebo zachránit poškozené součásti, kde bude chybějící materiál doplněn. Tento problém mohl být způsoben chybou výroby, provozním opotřebením nebo poškozením součásti.
Princip metody
Laserový paprsek nataví základní i přídavný materiál, který může být přidáván v podobě kovového prášku nebo drátu. Ztuhnutím tavné lázně vznikne depoziční vrstva na povrchu součásti, kde je docílena vynikající adheze mezi depoziční vrstvou a základním materiálem. +more V okolí nataveného materiálu vzniká tepelně ovlivněná oblast (TOO).
===== Nejčastěji používané přídavné materiály ===== * Nerezové oceli (AISI 3xx a 4xx) * Konstrukční oceli (42CrMo4) * Nástrojové oceli (M2, M35, H13, H100) * Kobaltové slitiny (Stellit, CoNiCrAl, Tribaloy) * Niklové slitiny (NiCrSiB, Nimonic, Inconel, Hastelloy) * Bronzové slitiny * Cermety (WC-Co, WC-Co-Cr, CrC-NiCr) Na ocelové slitiny nebo nerezové podklady lze navařit ochranné návary v podobě karbidu wolframu, slitiny niklu, slitiny kobaltu, bronzy, keramiku a jiné materiály. Na keramiku lze navařovat kovy a na bronzy ocelové slitiny. +more Návary vytvořené laserovým navařováním jsou tvrdší než návary vytvořené tepelným stříkáním.
Aplikace laserového navařování
Mezi typické součásti pro aplikaci laserového navařování můžeme zařadit např. střižné hrany nástrojů, komponenty parních a plynových turbín, kladky, lanovice, rolny, poběhová kola, hřídele, navíjecí bubny a jiné pohybové součásti, součásti obráběcích nástrojů, vřetena, příruby, čepy, šneci, protahovací trny, dorazové plochy.
Pro laserové navařování se nejčastěji používají diodové lasery. Laserové navařování je uvedeno v normě ČSN EN 1011-6 a ČSN EN ISO 15614-7.
Výhody laserového navařování
Silná metalurgická vazba na základní materiál * Výborná adheze a koheze povlaku bez porozit * Vysoká efektivita a reprodukovatelnost * Možnost navařování v libovolných tloušťkách a 3D tvarech
Externí odkazy
Kategorie:Povrchové úpravy Kategorie:Svařování Kategorie:Lasery