Latorica
Author
Albert FloresLatorica ( / Latoryc’ja) je řeka na západní Ukrajině a na jihovýchodním Slovensku. Spolu s Ondavou vytváří řeku Bodrog. Má celkovou délku 188 kilometrů, odvodňuje území s plochou 7700 km², přičemž na území Slovenska měří 38 km a plocha jejího povodí činí 2486 km². Dlouhodobý průměrný průtok činí 32 m³/s (nedaleko města Veľké Kapušany) a 86,8 m³/s v oblasti soutoku s Ondavou.
Pramen a tok na Ukrajině
Pramení na Ukrajině pod názvem Latoryc´a, ve Východních Karpatech, v geomorfologickém celku Polonyns'kyj chrebet. Od pramene teče převážně severojižním směrem až k městu Dolyna, odtud po Mukačevo pokračuje na jihozápad a dále až ke slovenské státní hranici na západ přes Zakarpatskou nížinu (Zakarpats'ka nyzovyna).
Tok na Slovensku
Na území Slovenska vstupuje na Východoslovenské rovině na rozhraní katastrálních území obcí Ptrukša a Boťany. Nejprve teče severozápadním směrem, jižně od obce Čičarovce se stáčí na západ a přibližně od soutoku s Laborcem (95,0 m n. +more m. ) pokračuje na jihozápad. S Ondavou se spojuje severoseverovýchodně od obce Zemplín (94,5 m n. m. ) a dále pokračuje jako řeka Bodrog.
Charakteristika
Na slovenském území je typicky nížinnou řekou, vytváří velké množství meandrů, slepých ramen i říčních ostrovů. Na slovenském území protéká přes CHKO Latorica, územím lužních lesů a podmáčených luk.
Nejvýznamnějšími přítoky jsou na Ukrajině zleva Viča a zprava Mala Latorycja a Slatyna, na Slovensku pak pravostranný Udoč a Laborec. Na slovenské straně řeka neprotéká přes žádnou obec, avšak její koryto křižuje několik vodních kanálů (např. +more Ptrukšianský kanál zprava, Leleský kanál zleva a jiné). Koryto Latorice zároveň tvoří hranici mezi slovenskými okresy Michalovce a Trebišov.
Latorica protéká Východoslovenskou nížinou vyzdvihnutým agradačním valem a po obou stranách vytvořila mohutnou říční nivu. Na jih od ní se nachází Latorická rovina, severně pak Kapušianske pláňavy. +more V prostoru mezi řekami Laborec, Latorica a Ondava se rozkládá Malčická tabule.
Její říční koryto bylo v minulosti upravováno bagrováním a budováním ochranných hrází a poldrů, čímž bylo zčásti vytvořeno nové koryto. V oblasti Ptrukše a Veľkých Kapušan se v současnosti těží zemní plyn.