Lemur rákosový

Dvojportrét Lemur rákosový (Hapalemur alaotrensis) je poloopice, největší druh z rodu Hapalemur. Až do nedávné doby byl považován za pouhý poddruh lemura šedého. Tato poloopice žije, stejně jako všichni ostatní lemuři, výhradně na Madagaskaru. Je to jediný primát přizpůsobený k životu nejen na stromech, ale i na bažinatých územích porostlých hustým rákosem, šáchorem a jinými bahenními rostlinami.

Výskyt

Žije u největšího madagaskarského jezera Alaotra, které se nachází na východní straně ostrova. Jeho populace je rozdělená do dvou skupin, větší žije na jihozápadě jezera, menší na jeho severním břehu. +more Je to území s výrazným obdobím sucha (duben až listopad) a obdobím dešťů (prosinec až březen). Od června do srpna tam bývá průměrná teplota 4 až 6 °C, od června do srpna 28 až 30 °C.

Jezero Alaotra je prakticky rozsáhlý údolní močál o rozloze 900 km² s největší hloubkou pouhých 1,5 m, po jehož obvodě se rozprostírají rozlehlá rýžová pole, hlavní zdroj rýže pro Madagaskar. Okolní lesy jsou téměř vykácené a na okraji jezera, ve špatně přístupných místech, dosud zůstaly porosty vlhkomilných travin a šáchorů.

Popis

Tmavě šedohnědě zbarvený lemur rákosový má tělo dlouhé asi 39 cm a nechápavý ocas 40 cm, samec průměrně váží 1,4 a samice 1,6 kg. Má velké kulaté ušní boltce částečně skryté v srsti a výrazné oči.

Na rozdíl od jiných druhů lemurů se při pohybu po polehlých stéblech rákosu (Cyperus) a šáchorů (Phragmites) vyznačují chůzí po čtyřech končetinách. Ohýbají si jednotlivá stébla, stoupají na ně a tak dosáhnou na další. +more Mimo to také dobře skáčou a po stromech se pohybují ve svislé poloze (vertikálním lpěním).

Chování

Lemur rákosový je typický celodenní živočich (cathemeral), který je periodicky aktivní v průběhu dne i noci. Nejaktivnější bývá za úsvitu a za soumraku, chvíle odpočinku tráví na stromech. +more Jsou to teritoriální zvířata, svá území si označují hlasem i pachovými značkami, případně je samci brání výhružnými postoji nebo napadají vetřelce. Žijí v rodinných skupinách, nejčastěji po třech až pěti, ve většině skupin bývá více dospělých samců než samic, vůdčí role přísluší samici. Vzájemné vztahy si utužují společným vysedáváním čelem proti sobě a vzájemnou péčí o srst.

Jsou to převážně býložravci, jejich hlavní stravu tvoří listy, pupeny a květy šáchorů, rákosů a jiných rostlin, občas i plody. Mimo doby strávené v těchto močálovitých porostech hledají potravu i na pevné zemí, občas požírají i zeminu.

Rozmnožování

Jsou to zvířata monogamní i polygamní. Od června do července (v období sucha) dochází k páření, obvykle jen v rámci skupiny. +more V listopadu a prosinci (v období dešťů) se rodí většinou jedno mládě, o které pečuje pouze samice, zprvu jej nosí v tlamě, později na zádech. Ve věku třech týdnů je mládě schopno chodit i skákat, v šesti týdnech již samo žere rostlinnou stravu a po pěti měsících se o něj matka přestává starat.

Mladé samice dospívají ve věku dvou let a samci ve třech; následně samice v rodné skupině zůstávají nebo z ní odcházejí, samci vždy odcházejí. Ve volné přírodě se dožívají průměrně 20 let a v zajetí až 30.

Ohrožení

Mezi jejich přirozené nepřátele patří hroznýš psohlavý, galidie proužkovaná, orlík madagaskarský, fosa a sovy. Mezi jejich novodobé lovce lze počítat i zdivočelé psy, kočky a lidi, kteří je přes zákaz chytají pro obchod se zvířaty. +more Prostory, ve kterých žijí, jsou i nadále zmenšovány zakládáním nových rýžových polí, nutných k obživě stoupajícího počtu madagaskarských obyvatel.

Lemur rákosový je proto Mezinárodním svazem ochrany přírody (IUCN) hodnocen jako kriticky ohrožený druh (CR) a byl zařazen i do přílohy č. I v CITES.

Reference

Literatura

Externí odkazy

Kategorie:Lemurovití denní Kategorie:Endemity Madagaskaru