Lengenfeld (Vogtland)

Lengenfeld je město v německé spolkové zemi Sasko. Nachází se v zemském okrese Fojtsko a má obyvatel.

Geografie

Poloha

Město leží v údolí řeky Göltzsch, téměř 20 km jihozápadně od města Cvikov a 20 km severovýchodně od Plavna. Nachází se na východě přírodní oblasti Fojtsko a v saské části historického území Fojtska.

Části města

Irfersgrün * Pechtelsgrün * Plohn/Abhorn * Grün * Schönbrunn * Waldkirchen * Weißensand * Wolfspfütz

Historie

Lengenfeld v roce 1840 Lengenfeld byl založen v letech 1150 až 1230 jako lesní lánová ves franskými osadníky. +more První doložená zmínka o Lengenfeldu pochází z roku 1438 v souvislosti s darem z Hoyersmühle (dnešní Klopfermühle) na martinský oltář ve farním kostele ve Cvikově. Starosta byl zmíněn již v roce 1419. V tomto období se rozvíjel i vývoj od vesnice k městečku s městskými právy. Zatímco již v roce 1430 se o místě hovořilo jako o trhu, jako o městečku se o něm mluví až v roce 1764. K roku 1471 je doložena příslušnost Lengenfeldu k panství Mylau. Conrad Metzsch udělil místu privilegia a osvobození od povinné práce. Již v roce 1519, tj. druhý rok po vyvěšení tezí ve Wittenbergu byla v Lengenfeldu zavedena reformace. V souvislosti s tím existoval během selské války v roce 1525 v sousedním Waldkirchenu selský tábor.

Lengenfeld se velmi rychle rozvíjel v 16. století. +more První učitel je uváděn k roku 1541, první radnice k roku 1544 a první samostatná farnost k roku 1545. Založení soukenického cechu v roce 1562 bylo předpokladem k tomu, aby se Lengenfeld stal významnou textilní lokalitou. Rok 1633 byl nejčernějším rokem v historii města, kdy Lengenfeld pocítil hrůzy třicetileté války a téměř polovina tehdejšího obyvatelstva, 233 lidí, zemřela na mor. Během této doby byl zničen i sousední hrad Plohn. V roce 1714 obdržel Lengenfeld od císaře Karla VI. privilegium obchodovat s látkou v rakouských zemích. V roce 1778 zde byl založen tkalcovský cech. Se vznikem továrny na bavlnu se počet obyvatel Lengenfeldu v letech 1779 až 1794 téměř zdvojnásobil. Ze soukenického řemesla se vyvinula výroba sukna, plstěných látek a bílého plátna. V letech 1806 a 1807 zde postavil Gottlob Friedrich Thomas první strojní přádelnu bavlny ve Fojtsku pomocí spřádacích strojů, které sám postavil. První parní stroj ve městě byl instalován v letech 1836 a 1837. V roce 1841 byly provedeny poslední pokusy o rýžování zlata na řece Göltzsch. Pro srovnání, v roce 1730 bylo mezi Hoyersmühle a Mühlwand sedm rýžoven zlata.

Osobnosti

Čestní občané

Hermann Gerisch (1910-1994), učitel, místní historik, dialektový básník * Gottlob Friedrich Thomas (1859-1921), radní, výrobce plstěných látek, zakladatel Lengenfeldského parku * Ernst Baumgärtel (1851-1939), obchodní rada, významný průmyslník ve městě * Eduard Feustel (1874-1955), velkoobchodník s vlnou, přispěl zejména městské nemocnici * Wilhelm Bernhard Hildebrand (1825-1898), pastor v Lengenfeldu * Edwin Schubert (1893-1996), čestný občan místní části Waldkirchen, místní kronikář Waldkirchenu

Rodáci

Johann Friedrich Ackermann (1726-1804), lékař a vysokoškolský učitel * Christian Gottlieb Hüttner (1787-1854), vrchní ředitel saského poštovního systému * Gottlob Friedrich Thomas (1755-1835), průmyslový průkopník a majitel přádelny * Ernst Gottschald (1795-1871), starosta Plavna * Johann Gottlieb Leipoldt (1803-1872), misionář v Jižní Africe, spoluzakladatel Wupperthalu * Johann Gotthelf Christian Weiß (1803-1884), majitel přádelny a tkalcovny, v roce 1883 založil přádelnu s pozdější tovární osadou * Konstantin von Tischendorf (1815-1874), teolog * Franz Eduard Weidenmüller (1819-1892), majitel přádelny * Otto Beutler (1853-1926), právník, primátor Drážďan * Max Fickenwirth (1868-1938), gymnasta, ředitel saského učitelského ústavu pro tělocvik * Robert Müller (1868-1948), politik, poslanec saského zemského sněmu a soudce * Karl Kautzsch (1887-1978), politik, poslanec saského zemského sněmu a zemský rada * Helmut Bechler (1898-1971), generálmajor Wehrmachtu ve druhé světové válce * Siegbert Hummel (1908-2001), tibetolog, sinolog * Karl Adolf Schwabe (1909-1990), mistr barvíř a politik, poslanec Říšského sněmu * Bernhard Bechler (1911-2002), důstojník Wehrmachtu, po roce 1945 ministr vnitra spolkové země Braniborsko v sovětské okupační zóně, později u Národní lidové armády * Carl Ordnung (1927-2012), publicista a politik (DDR-CDU) * Siegfried Stöckigt (1929-2012), pianista * Michael Ketting (* 1950), inženýr, manažer a profesor technologie stavebních strojů * Gunter Wild (* 1958), politik

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Města v zemském okrese Fojtsko