Leo Ascher

Leo Ascher (17. srpna 1880 Vídeň - 25. února 1942 New York) byl rakouský hudební skladatel a právník.

Život

Leo Ascher byl syn židovského výrobce deštníků Moritze Aschera a Evy Friedenthalové. Měl dvě sestry, jeho bratr Adolf Arnold Ascher (1867-1938) byl zavražděn nacisty. +more Ascher studoval hru na klavír na vídeňské konzervatoři u Huga Reinholda a Louise Therna, skladbu u Roberta Fuchse a Franze Schmidta. Studoval také práva a v roce 1904 získal doktorát práv na vídeňské univerzitě. Jeho první opereta Vergelt’s Gott měla premiéru v roce 1905. Od roku 1905 do roku 1932 složil přes 30 operet.

V letech 1909/1910 byl Ascher spolu s Bélou Laszkym hudebním ředitelem kabaretu Fledermaus. Ve dvacátých letech 20. +more století začal Ascher psát lidové písně a filmovou hudbu. O Křišťálové noci byl zatčen. Po propuštění emigroval v roce 1938 přes Francii a Anglii do New Yorku, kde od roku 1939 žil se svou ženou a dcerou jako právník pro záležitosti autorských práv. Přestože se jeho díla hrála i za nacistů, nedostával za ně žádný honorář. V posledních letech svého života žil v chudých podmínkách. Během této doby psal vlastenecké písně a naučnou literaturu pro děti.

Ascher byl ženatý s Louisou Franklovou (1872-1952), jejich dcera je spisovatelka Franzi Ascher-Nash.

Posmrtné uznání

Jeho umělecký odkaz je uchován v Leo Ascher Center of Operetta Music na Millersville University of Pennsylvania. Jsou tam jeho dopisy, obrázky, rukopisy a tištěné noty.

V roce 1955 byla po něm 13. vídeňském okrese, v Hietzingu pojmenována ulice - Aschergasse.

Dílo

Leo Ascher komponoval operety, vídeňské písně, šansony v několika jazycích a filmovou hudbu.

Operety

Vergeltsgott (1905), T: Victor Léon (14. Oktober 1905, Theater an der Wien, Wien) * Die Grüne Redoute (26. +more März 1908, Danzers Orpheum, Wien) * Die arme Lori (1909) * Belagerungszustand (1909), T: August Neidhart * Vindobona, du herrliche Stadt (22. Juli 1910, Venedig in Wien, Wien) * Der fromme Silvanus (3. November 1910, Cabaret Fledermaus, Wien), T: Beda-Löhner * Rampsenit (1910), T: Beda-Löhner * Das Salonfräulein (1910), T: Beda-Löhner * Die keusche Suzanne (1910), T: Beda-Löhner * Das goldene Strumpfband (1. Mai 1911, Ronacher Etablissement, Wien) * Der Lockvogel (1912) * Hoheit tanzt Walzer (24. Februar 1912, Raimund Theater, Wien), T: Julius Brammer und Alfred Grünwald * Die goldene Hanna (4. Januar 1914, Apollo Theater, Wien) * Was tut man nicht aus Liebe (17. Dezember 1914, Ronacher Etablissement, Wien), T: Felix Dörmann * Botschafterin Leni (19. Februar 1915, Theater in der Josefstadt, Wien) * Die schöne Komödiantin (1916) * Der Soldat der Marie (1916, Berlin) * Bruder Leichtsinn (28. Dezember 1917, Bürgertheater, Wien), T: Julius Brammer, Alfred Grünwald * Egon und seine Frauen (1917) * Was Mädchen träumen (1919), T: Leopold Jacobson, Robert Bodanzky * Der Künstlerpreis (1919), T: Rudolf Oesterreicher, Julius Horst * Prinzessin Friedl (1920) * Baronesschen Sarah (1920), T: August Neidhart * Zwölf Uhr Nachts (1920) * Ein Jahr ohne Liebe (1923), T: Ludwig Hirschfeld, Alfred Deutsch-German * Sonja (1925), T: Rudolf Presber; Leo Walther Stein * Das Amorettenhaus (1926), T: Bruno Hardt, Max Steiner-Kaiser * Ich hab dich lieb (1926), T: Wilhelm Sterk * Ninon am Scheideweg (1926), T: August Neidhart, Arthur Rebner * La Barberina (1928), T: Viktor Léon * Der König vom Moulin Rouge (1929), T: Julius Wilhelm, Peter Herz * Frühling im Wienerwald (1930), T: Beda-Löhner, Fritz Lunzer * Bravo Peggy (1932), T: Wilhelm Lichtenberg, Armin Robinson, Theodor Waldau * Um ein bisschen Liebe (1936), T: Rudolph Lothar, Peter Herz.

Písně a šansony

Aus 1000 und einer Nacht, T: Hermann Klink * Das Gewitter, T: Detlev von Liliencron * Das Lercherl von Hernals * Das Puppenspiel der Marquise * Das Soldatenkind * Der Floh, T: Robert Blum * Der Korporal, T: Robert Heymann * Der neue Papa, T: Robert Heymann * Die drei Künstler, T: Eddy Beuth * Die fromme Herzogin, T: Robert Heymann * Die Herzogin von Pampelona, T: Beda-Löhner * Die kleine Marquise * Die schöne Frau Pollak, T: Homunkulus * Die Unschuld, T: Robert Heymann * Die Violine, T: Beda-Löhner * L’appetit vient ein mauyeant, T: Homunkulus * So solltet ihr sein, T: Wilhelm Sterk * Wiegenlied op. 81, T: Friedrich Werner van Oesteŕen

Filmová hudba

Der Soldat der Marie (1924), Regie: Erich Schönfelder * Purpur und Waschblau (1931), Regie: Max Neufeld * Mein Leopold (1931), Regie: Hans Steinhoff * Hoheit tanzt Walzer (1935), Regie: Max Neufeld

Odkazy

Externí odkazy

Reference

Kategorie:Rakouští hudební skladatelé Kategorie:Rakouští právníci Kategorie:Rakouští emigranti a exulanti Kategorie:Narození 17. +more srpna Kategorie:Narození v roce 1880 Kategorie:Narození ve Vídni Kategorie:Úmrtí 25. února Kategorie:Úmrtí v roce 1942 Kategorie:Úmrtí v New Yorku Kategorie:Muži.