Leonhard von Blumenthal

Leonhard hrabě von Blumenthal (30. červenec 1810 Schwedt - 22. prosinec 1900 Quellendorf) byl pruský polní maršál.

Nejprve působil v kadetských jednotkách. Mezi léty 1830-1833 navštěvoval Válečnou školu v Berlíně. +more Poté byl v letech 1837-1845 pobočníkem koblenského batalionu a v roce 1844 byl jmenován nadporučíkem. Od roku 1846 byl pak náčelníkem Topografické kanceláře. V následujících letech se přihlásil k základnímu studiu technických zbraní v trvání tří měsíců.

V březnu revolučního roku 1848 se Blumenthal podílel jako příslušník obranného regimentu na pouličních bojích uprostřed Berlína. Krátce nato byl převelen k Velkému generálnímu štábu a 1. +more ledna 1849 byl dosazen na místo kapitána generálního štábu armády. Ve štábu generála Bonina se podílel na šlesvicko-holštýnském polním tažení v prusko-dánské válce (1848-1851). V květnu téhož roku byl jmenován velitelem generálního štábu.

V roce 1858 byl přidělen jako osobní pobočník princi Fridrichu Karlovi (1828-1885) a současně byl po tři roky činný jako velitel 71. pěšího regimentu. +more Jako velitel armádních jednotek začal mobilizovat 15. prosince 1863 k útoku na Dánsko. V tomto směru byl iniciátorem přechodu německých (pruských) vojsk na ostrov Alsen, na jihu Dánska.

V červenci 1864 byl jmenován generálmajorem a v lednu příštího roku převzal velení 7. pěchotní brigády, v dubnu pak 30. +more pěchotní brigády.

Po vypuknutí prusko-rakouské války působil Blumenthal jako šéf generálního štábu přímo pod princem Fridrichem Karlem. V této pozici se vyznamenal, zejména během bitvy u Hradce Králové, tak i během operací a vojenských pochodů mezi Vídní a Olomoucí. +more V říjnu 1866 obdržel velení 14. divize v Düsseldorfu a hodnost generálporučíka. V roce 1871 se stal čestným občanem Düsseldorfu.

Ve prusko-francouzské válce byl Blumenthal opět náčelníkem generálního štábu. Po uzavření míru byl Blumenthal odměněn "trafikou" a jmenován vrchním velitelem IV. +more pruské armády, 22. března 1873 rovněž generálem pěchoty.

Blumenthal sehrál velkou roli při německých vojenských operacích za hranicemi, například ve Španělsku. Ke konci života, v letech 1892-1898 působil jako vrchní armádní inspektor.

Zemřel na svém panství v Quellendorfu 22. prosince 1900.

Externí odkazy

Kategorie:Pruští maršálové Kategorie:Osobnosti prusko-rakouské války Kategorie:Osobnosti prusko-francouzské války Kategorie:Rytíři Řádu černé orlice Kategorie:Narození v roce 1810 Kategorie:Úmrtí v roce 1900 Kategorie:Narození 20. +more července Kategorie:Úmrtí 21. prosince Kategorie:Muži Kategorie:Nositelé Železného kříže Kategorie:Nositelé Řádu svatého Jiří (Rusko) Kategorie:Nositelé Pour le Mérite Kategorie:Nositelé Vojenského řádu Maxe Josefa Kategorie:Nositelé Vojenského záslužného řádu (Bavorsko) Kategorie:Komandéři Řádu čestné legie Kategorie:Rytíři velkokříže Řádu sv. Mauricia a sv. Lazara Kategorie:Nositelé Vojenského savojského řádu Kategorie:Nositelé Řádu routové koruny Kategorie:Nositelé Řádu Karla III. Kategorie:Nositelé Řádu Guelfů Kategorie:Nositelé Řádu Serafínů Kategorie:Nositelé Řádu Jindřicha Lva Kategorie:Nositelé Vojenského záslužného řádu Karla Fridricha Kategorie:Nositelé Domácího řádu Albrechta Medvěda Kategorie:Nositelé Domácího řádu vendické koruny.