Leonid Lakerbaja
Author
Albert FloresBiografie
Lakerbaja se narodil 1. +more ledna 1947 v Kutaisi v Gruzínské SSR. Jeho otec byl vojákem z povolání, a tak trávil dětství mimo Abcházii. Základní vzdělání získal v západogruzínském městě Senaki (tehdy se jmenovalo Cchakaja), ale na střední školu nastoupil v roce 1962 již v Abcházii v Gudautě. Po ukončení vojenské služby v roce 1970 se přesunul na studia do Moskvy, kde nastoupil na Moskevský institut dopravy (Московский авто-дорожный институт), a kde o 5 let později promoval. Od roku 1975 pracoval v okrese Gagra v místním podniku nákladní přepravy, nejprve jako specialista, o čtyři roky později jako ředitel. Od roku 1985 byl ředitelem podniku zabývajícího se experimentální činnosti rychlého mražení potravin v Gagře. Zde setrval šest let a poté se začal angažovat v politice.
Počátky v politice
Od roku 1991 do 1996 byl poslancem nejprve v Nejvyšším sovětu Abchazské ASSR, poté v Abchazském lidovém shromáždění, jež je parlamentem separatistické Abcházie. V prosinci 1992 se stal také během války s Gruzií prvním místopředsedou separatistické vlády do doby, než byla v dubnu 1995 definitivně zorganizována první poválečná vláda. +more V té se přesunul na post ministra zahraničí, kde setrval pouze do srpna 1996, než byl z tohoto postu odvolán. Po svém odvolání z ministerského postu se angažoval v opozici vůči prezidentovi, avšak v téže době zároveň neobhájil poslanecký mandát, takže se na čas z aktivní politiky stáhnul. Přesto nadále působil jako hlas vznikající opozice vůči prezidentovi a stal se členem uskupení kolem dalších veřejně známých osobností jako Stanislav Lakoba (politik), Aleksandr Ankvab (politik, podnikatel), JUDr. Zurab Ačba (zavražděn v roce 2000), Garri Aiba (politik, zavražděn v roce 2004), Natella Aqabová (lidskoprávní aktivistka), Alexej Gogua (spisovatel), Nugzar Logua (malíř), Amiran Adleiba (sochař), Oleg Damenia (učitel), Irina Agrbová, Valerij Biguaa, Dalila Pilia a dalších, jež dalo vzniknout prodemokratickému hnutí Aitaira. Ty spojovalo odmítání stávající státní byrokracie spojené s vládnoucím dynastickým klanem, který ovládal veškerý administrativní aparát a veřejné zdroje. I proto byl Lakerbaja nominován v prezidentských volbách v roce 1999 na návrh Abchazské národní strany jako kandidát. Ústřední volební komise však odmítla jeho kandidaturu zaregistrovat, a tak dosavadní prezident Vladislav Ardzinba vyhrál volby bez účasti protikandidáta.
Předseda hnutí Aitaira
V dubnu 2000 byl opět zvolen poslancem do Abchazského lidového shromáždění a ještě téhož roku se stal společně s Aleksandrem Ankvabem spolupředsedou hnutí Aitaira, od roku 2001 byl zvolen předsedou celého tohoto opozičního hnutí. Své působení v abchazském parlamentu ukončil až v roce 2002, neboť bylo funkční období stávajícího parlamentu prodlouženo o čtyři měsíce vinou Kodorské krize. +more V parlamentních volbách, jež následovaly, bylo celkem osm kandidátů za hnutí Aitaira, včetně Lakerbaji, vyloučeno. Sám Lakerbaja to považoval za hrubé porušení volebního zákona ze strany Ústřední volební komise Republiky Abcházie a ze strany vládnoucí moci, jež ve společnosti ztrácela vliv kvůli ekonomickým potížím, jež se nadále zhoršovaly. Na protest proto odmítlo kandidaturu všech zbylých patnáct kandidátů hnutí. Hnutí však i nadále fungovalo jako opoziční síla vůči vládnoucí klice a den bezprostředně před uskutečněním voleb Lakerbaja důrazně pohrozil vládnoucí moci, že nebude od nich mít klid.
Vicepremiér Abcházie
Zlom nastal v roce 2005 při opakovaných prezidentských volbách, které vyhrála opozice v čele s novým prezidentem Sergejem Bagapšem, jehož ve volbách podporovalo i hnutí Aitaira poté, kdy byl jako kandidát odmítnut Aleksandr Ankvab. V nové vládě zaujal od +more_únor'>24. února 2005 po celou dobu prvního Bagapšova funkčního období post místopředsedy vlády. Týden poté zažil dramatickou situaci, když byl spáchán atentát na premiéra Aleksandra Ankvaba, jemuž však zapůjčil svůj automobil, a tak vyvázli oba nezraněni. O měsíc později zažil Lakerbaja s Ankvabem další pokus o atentát, když pravděpodobně titíž pachatelé zaútočili na premiéra znovu. Během období, kdy Abcházie zintenzivnila snahu o získání uznání své nezávislosti, se přikláněl k možnosti navázat spolupráci se zeměmi Evropské unie, aby byl vyvážen ruský vliv v zemi, se slovy, že nelze uchovávat vejce v jediném košíku, a že dokonce i Rusko se přibližuje k Evropě. Nakonec následkem Války v Jižní Osetii v roce 2008 coby místopředseda vlády zažil mezinárodní uznání Abcházie ze strany Ruska a několika dalších států.
Poté, co byl Bagapš v roce 2009 znovuzvolen prezidentem, se stal prvním místopředsedou vlády. V souvislosti s úmrtím prezidenta Bagapše v roce 2011 a s kandidaturou Ankvaba na prezidenta v předčasných prezidentských volbách musel převzít Ankvabovy pravomoci premiéra.
Premiér Abcházie
Volby nakonec vyhrál Aleksandr Ankvab a v jeho vládě zaujal od 27. +more září 2011 post premiéra. Při jmenování vlády se vyjádřil směrem k novému ministrovi zahraničí Vjačeslavu Čirikbovi, že ho čeká náročná práce v prosazování abchazských zájmů ve světě při procesu zisku uznání nezávislosti od dalších států, i když se v tomto směru již udělalo hodně. Už coby Bagapšův podřízený se s Ankvabem snažil plnit sliby hnutí Aitaira a postupoval proti korupci i organizovanému zločinu, nyní v tomtéž hodlali oba pokračovat, což vedlo k dalším pokusům o atentát na nyní již prezidenta. Přesto časem začala u obyvatel Abcházie růst nespokojenost, zejména v souvislosti se skandálem ohledně udělování občanství příslušníkům gruzínské menšiny obývající okres Gali, čehož využívala opozice.
To nakonec vedlo k mohutným protestům obyvatel, jež přerostly v nepokoje v Abcházii na konci května 2014, kdy byl prezident Ankvab nucen před přívrženci opozice uprchnout z hlavního města do Gudauty. +more_květen'>29. května se mimořádně sešlo Abchazské lidové shromáždění, které premiérovi i jeho vládě vyslovilo nedůvěru, avšak Ankvab odmítl premiéra z funkce odvolat. Lakerbaja však deklaroval svou připravenost rezignovat, bude-li to nutné a pokud opozice prokáže schopnost řešit problémy země. Poukázal i na své přesvědčení, že žádná politická funkce nestojí za případné krveprolití. Po úprku prezidenta z hlavního města a jeho následné rezignaci byl nakonec nucen rezignovat i Lakerbaja, a to 2. června 2014.
Další politická kariéra
V červenci 2014 se Lakerbaja stal vedoucím volebního týmu prezidentského kandidáta Aslana Bžaniji, který se hodlal utkat s dalšími kandidáty v předčasných prezidentských volbách, jež byly vyhlášeny na 24. +more srpen toho roku. Exprezident Ankvab právě jeho v kandidatuře podpořil. Po volbách, z nichž Bžanija odešel poražen, se Lakerbaja na čas stáhl z politického života a přestal se ukazovat na veřejnosti.
Následující rok v květnu se vydal za exprezidentem Ankvabem do Moskvy, kde se účastnil několika přednášek a konzultací. S Aleksandrem Ankvabem a s představiteli ruské i abchazské veřejnosti probral aktuální politické otázky ohledně Abcházie a také možnosti, jak překonat současnou politickou krizi, jež však s nástupem Raula Chadžimby do prezidentské funkce uhasla.
Poté se vrátil do aktivní politiky a začal se účastnit aktivit bloku opozičních stran vůči nové vládě. Nabídl jim také své politické i právní stanoviska ohledně událostí z května 2014, které dle něj proběhly v jasném rozporu s Ústavou. +more Nový režim v Abcházii ale kritizoval jen umírněným způsobem a úřady vyzýval, aby plnily své funkce, jak mají. Během konání opozičního fóra 24. prosince 2015 se distancoval od návrhů opozice k rozpuštění Abchazského lidového shromáždění i od výzev k rezignaci prezidenta Chadžimby.
V březnu 2017 kandidoval do voleb do Abchazského lidového shromáždění. Ve svém obvodu však nakonec o dva měsíce později prohrál proti Leonidovi Čamagvovi.
Na konci března 2022 vydal Lakerbaja prohlášení, v němž respektuje snahu Jižní Osetie o začlenění do Ruské federace, zároveň oceňuje, že Abcházie stále jde cestou nezávislosti a Rusko považuje za strategického partnera v oblasti vojenské i ekonomické spolupráce. Zdůraznil, že si Abcházie přeje úspěšné zakončení vojenské speciální operace Ruska na Ukrajině. +more Zde se dle něj rozhoduje nejen o místě Ruska v moderním světě, ale také o osudu Abcházie.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Lakoba, S. [url=http://src-h. +moreslav. hokudai. ac. jp/coe21/publish/no5_ses/p158_200. pdf]Абхазия после двух империй XIX-XXI вв[/url]. 21st Century COE Program Slavic Eurasian Studies. s. 181. - Sapporo, 2004 * [url=http://www. absoluteastronomy. com/topics/Leonid_Lakerbaia]Životopis na absoluteastronomy. com[/url].
Kategorie:Premiéři Abcházie Kategorie:Narození v roce 1947 Kategorie:Narození 1. +more ledna Kategorie:Narození v Kutaisi Kategorie:Muži Kategorie:Žijící lidé Kategorie:Ministři zahraničních věcí Abcházie.