Leopold Felix Thun-Hohenstein

Leopold Felix hrabě Thun-Hohenstein (německy Leopold Felix Graf von Thun und Hohenstein, 15. listopadu 1797 Praha - 10. dubna 1877 Praha) byl český šlechtic, státní úředník, politik a velkostatkář z hraběcího rodu Thun-Hohensteinů. Působil ve státních službách a v letech 1846-1848 byl nejvyšším sudím Českého království. Později byl poslancem českého zemského sněmu a nakonec byl povolán do rakouské panské sněmovny. V Čechách vlastnil velkostatky Benátky nad Jizerou a Poběžovice. Proslul mimo jiné jako kulturní mecenáš, v jeho rodině jako učitel hudby působil několik let Bedřich Smetana.

Životopis

Zámek Poběžovice, majetek Leopolda Thun-Hohensteina 1840-1864 Leopold Leonard Raimund Joseph Jan Nepomuk Felix Antonín hrabě z Thunu a Hohensteinu (německy Leopold Leonhard Raimund Joseph Johann Nepomuk Felix Anton Graf von Thun und Hohenstein) se narodil v Praze jako starší syn hraběte Antonína Josefa z Thun-Hohensteinu (1754-1840) a jeho manželky Marie Terezie, rozené hraběnky Vratislavové z Mitrovic (1766-1851). +more Náležel k rodové větvi ze šlechtického rodu Thun-Hohensteinů označované později jako benátecká, respektive poběžovická.

Leopoldovým kmotrem byl strýc, kníže-biskup pasovský Leopold Leonard Thun-Hohenstein (1748-1826). Leopold studoval práva a od mládí působil ve státních službách, byl krajským komisařem v Litoměřicích a později guberniálním radou v Praze. +more V roce 1829 státní služby opustil, ale v letech 1846-1848 byl nejvyšším sudím Českého království. Později byl poslancem českého zemského sněmu (1861-1866 a 1868-1870). V roce 1869 byl jmenován doživotním členem rakouské panské sněmovny, byl též c. k. tajným radou a komořím.

Majetkové a rodinné poměry

Zámek Benátky nad Jizerou, hlavní sídlo rodiny Leopolda Thun-Hohensteina Po otci zdědil panství Poběžovice v západních Čechách zakoupené v roce 1805. +more Poběžovický zámek byl příležitostným rodinným sídlem a Leopold Thun nechal upravit zámeckou zahradu na anglický park. V roce 1843 přikoupil sousední panství Pivoň. Celý spojený velkostatek Poběžovice-Pivoň prodal v roce 1864 za necelý milión zlatých rodině Coudenhove. Ještě před převzetím otcovského dědictví žil trvale na zámku v Benátkách nad Jizerou, které bylo dědictvím jeho dvou manželek. Finance získané prodejem Poběžovic umožnily ve druhé polovině 19. století nákladné úpravy zámku v Benátkách, které se dotkly vnější podoby i interiérů. V Benátkách nad Jizerou a v Poběžovicích působil v letech 1844-1848 u dětí Leopolda Thuna jako domácí učitel hudby Bedřich Smetana. Smetana se také podílel na realizaci divadelních představení v obnoveném zámeckém divadle v Benátkách nad Jizerou.

Leopold Thun byl dvakrát ženatý. Poprvé se oženil v Praze v roce 1825 s baronkou Josefínou Mladotovou ze Solopisk (1804-1827), která však záhy zemřela. +more Dva roky po ovdovění se oženil s její mladší sestrou Alžbětou Mladotovou ze Solopisk (1805-1876), která byla později c. k. palácovou dámou a dámou Řádu hvězdového kříže. Nejstarší ze sester Mladotových Marie Josefa (1803-1860) byla manželkou Leopoldova mladšího předčasně zemřelého bratra Jana Arnošta Thun-Hohensteina (1799-1827). Sestry Mladotovy zdědily v roce 1816 po spřízněné vymřelé rodině Příchovských z Příchovic panství Benátky nad Jizerou. Benátecký zámek se stal trvalým sídlem rodiny Leopolda Thuna a narodila se zde většina jeho dětí. Z obou manželství Leopolda Thuna pocházelo osm dětí. Synové Hugo Felix (1826-1887), Felix Leopold (1833-1855) a Antonín Vincenc (1834-1888) sloužili v armádě, čtvrtý syn Ladislav (1835-1887) byl poslancem českého zemského sněmu a členem rakouské panské sněmovny. Nejmladší syn Leopold Bohumil (1842-1898) získal sňatkem s hraběnkou Kristinou Valdštejnovou pro své potomstvo velkostatek Liblice. Z dcer se nejstarší Marie Felicitas (1831-1910) provdala za barona Jana Lexu z Aehrenthalu (1817-1898), další dcera Alžběta Felicitas (1831-1910) byla manželkou hraběte Albrechta z Kounic (1829-1897). Nejmladší dcera Terezie Felicitas (1837-1908) se provdala do rodu Nosticů a byla nejvyšší hofmistryní korunní princezny Štěpánky.

Švagry Leopolda Thuna byli mimo jiné c. k. +more polní podmaršál hrabě Karel Kinský (1766-1831) a hrabě Kristián z Valdštejna (1796-1858).

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=https://www. parlament. +moregv. at/WWER/PARL/J1848/Thun-Hohenstein_10. shtml]Leopold Thun-Hohenstein na webu rakouského parlamentu[/url] * [url=http://genealogy. euweb. cz/thun/thun9. html]Rodokmen benátecké větve Thun-Hohensteinů[/url] * [url=http://leccos. com/index. php/clanky/thunhohensteinove]heslo Thun-Hohensteinové[/url] v Ottově slovníku naučném.

Leopold Felix Thun-Hohenstein Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Čeští tajní radové Kategorie:Poslanci českého zemského sněmu Kategorie:Členové Panské sněmovny Kategorie:Mecenáši Kategorie:Lidé z Prahy Kategorie:Narození 15. +more listopadu Kategorie:Narození 1797 Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Úmrtí 10. dubna Kategorie:Úmrtí 1877 Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Muži.