Leopold Kunschak

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Leopold Kunschak (11. listopadu 1871 Vídeň - 13. března 1953 Vídeň) byl rakouský politik německé národnosti z Dolních Rakous, na počátku 20. století poslanec Říšské rady, v meziválečném období poslanec rakouské Národní rady, po roce 1945 předseda rakouské Národní rady a jeden ze zakladatelů a první předseda Rakouské lidové strany (ÖVP).

Biografie

Byl redaktorem ve Vídni. Vychodil šest tříd národní školy a nastoupil jako sedlářský učeň. +more Působil coby sedlář ve vagónce. Po propuštění z práce působil jako redaktor listu Freiheit, od roku 1900 Christlichsoziale Arbeiterzeitung. V roce 1892 se podílel na založení svazu křesťansko sociálních dělníků. V lednu 1896 se účastnil prvního stranického sjezdu.

Zasedal i jako poslanec Dolnorakouského zemského sněmu. Zvolen sem byl v roce 1909 coby kandidát Křesťansko sociální strany za kurii všeobecnou, obvod Vídeň XIII. +more okres. Mandát na sněmu zastával do roku 1915. Od listopadu 1918 do května 1919 byl poslancem prozatímního zemského sněmu. V období let 1913-1918 působil i coby člen zemského výboru.

Pamětní deska Leopolda Kunschaka na domě v Hernalser Hauptstraße ve Vídni, kde žil po 2. +more světové válce. Za Rakouska-Uherska působil i jako poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl ve volbách do Říšské rady roku 1907, konaných poprvé podle všeobecného a rovného volebního práva. Byl zvolen za obvod Dolní Rakousy 28. Po volbách roku 1907 byl uváděn coby člen klubu Křesťansko-sociální sjednocení.

V politické kariéře pokračoval i v meziválečném období. V letech 1919-1920 byl poslancem Ústavodárné rakouské Národní rady a pak od roku 1920 až do zániku parlamentního způsobu vlády +more_květen'>2. května 1934 poslancem rakouské Národní rady za křesťanské sociály. Odmítal politickou polarizaci Rakouské republiky a byl odpůrcem militarismu. V letech 1934-1938 za éry stavovského státu byl poté členem rakouské Státní rady (poradní legislativní orgán). V roce 1938 a znovu roku 1944 byl zatčen.

Do vysoké politiky se vrátil i po druhé světové válce. Patřil mezi signatáře rakouské deklarace nezávislosti z 27. +more dubna 1945, kterým politické špičky Rakouska prohlásily za anulovaný anšlus země k Německu z roku 1938. Podílel se na založení Rakouské lidové strany (ÖVP) a na ní napojeného Rakouského svazu zaměstnanců a úředníků (ÖAAB). Od 19. prosince 1945 do své smrti v březnu 1953 byl opětovně poslancem rakouské Národní rady a zároveň jejím předsedou. Nyní zastupoval ÖVP. V roce 1945 se stal prvním předsedou ÖVP. Předsednickou funkci zastával jen několik měsíců od 17. dubna 1945 do 8. září 1945. Pak ho vystřídal Leopold Figl.

Dlouhodobě byl aktivní i v komunální vídeňské politice. V letech 1904-1934 a znovu 1945-1946 zasedal v obecní radě ve Vídni, přičemž v letech 1922-1934 byl navíc městským radním a v letech 1945-1946 i náměstkem vídeňského starosty.

Jeho bratr Paul Kunschak v únoru 1913 při atentátu zavraždil sociálně demokratického politika Franze Schuhmeiera.