Leuk
Author
Albert FloresLeuk je obec ve švýcarském kantonu Valais, okrese Leuk, jehož je hlavním sídlem. Žije zde obyvatel.
Geografie
Městečko Leuk se nachází ve švýcarském údolí Rhôny, na severním břehu Rhôny, východně od místa, kde se do Rhôny vlévá říčka Dala.
Leuk je obklopen vinicemi. Skládá se z hlavního centra, zvaného Leuk-Stadt, hradu, vesnice Susten na levém břehu Rhôny a dalších malých vesnic a osad Brianen, Feithieren, Gampinen a Pfyn.
Historie
Letecký pohled (1949) Oblast Leuku byla osídlena již v době kamenné před více než 4000 lety. +more Předpokládá se, že místní název Leuk pochází z předkeltské doby a že trvalé osídlení tedy začalo v této době. Oblast Leuk byla postupně osídlena a ovlivněna Ligurci, Kelty, Římany, Burgunďany, Franky a Alemany. Nejstarší dochovaný dokument zmiňující Leuk pochází z roku 515 n. l. V roce 1142 získal Leuk sionský biskup, který se tak stal panovníkem. Biskupský hrad v Leuku sloužil jako letní sídlo biskupů. V roce 1256 získal Leuk městská práva.
Díky své poloze na křižovatce dopravních cest z východu na západ a z jihu na sever se město stalo významným obchodním centrem. Průsmyk Gemmipass na severu intenzivně využívali již Římané, což dokládá řada nálezů v oblasti. +more Na slunných jižních svazích se již od římských dob pěstují vinice. Keltové již znali vysokohorské zemědělství a pastevectví. Ve středověku bylo v Leuku více než 20 mlýnů. V Leuku byly také v provozu obchodní stanice a další služby.
Leuk byl centrem reformace ve Valais, kterou vedl Bartholomäus Allet a jeho zeť Michael Mageran. Za Magerana byla zlomena světská a církevní moc biskupa ze Sionu.
V letech 1915 až 1967 jezdila úzkorozchodná dráha Leuk-Leukerbad ze stanice Leuk SBB přes stanici Leuk Stadt až do Leukerbadu.
V roce 1974 byla na kopci 1 km východně od Leuku uvedena do provozu satelitní pozemní stanice Leuk; pozemní stanici dříve provozovala společnost Swisscom a nyní se jmenuje Signalhorn.com (stejně jako hora na jihu).
S účinností od 1. ledna 2013 byla doposud samostatná obec Erschmatt začleněna do politické obce Leuk.
Obyvatelstvo
Vývoj počtu obyvatel | |||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
left | Rok | 1850 | 1900 | 1950 | 2000 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 |
left | Počet obyvatel | 1042 | 1592 | 2336 | 3361 | 3659 | 3675 | 3712 | 3724 | 3842 | 3915 | 3947 |
Hospodářství
Ve středověku bylo místní hospodářství založeno na přepravě zboží, salašnictví, zemědělství a vinařství. Ve městě se těžil štěrk z břehů řeky Rhôny v lese Pfynwald, dokud tato těžba nebyla v 70. +more letech 20. století z ekologických důvodů omezena. Těžba vápence byla zahájena v roce 1928 na řece Rhôně v Sustenu, ale v současnosti je již ukončena. V roce 2005 bylo v obci deset velkých zemědělských podniků a sedm vinařství. V roce 1908 otevřela společnost Alusuisse-Werke (nyní Alcan Ltd. ) v Chippis a Stegu zpracovatelský závod, který poskytl práci mnoha lidem z Leuku. Leuk byl tradičně ústředním správním centrem regionu. Na počátku 21. století je také centrem vzdělávání, práva a služeb, částečně díky satelitní pozemní stanici společnosti International Teleport Switzerland AG. Díky velkým anténám pozemní stanice se Leuk stal významným mezikontinentálním telekomunikačním centrem. V blízkosti pozemní stanice jsou umístěny antény švýcarského vojenského systému Onyx pro sběr elektronických zpravodajských informací.
Doprava
Železniční stanice Leuk V roce 1915 byla otevřena železniční trať Leuk-Leukerbad-Bahn, která byla v roce 1967 zrušena a nahrazena autobusy. +more Leukem prochází železniční trať Brig - Sion (Simplonská dráha); ve stanici Leuk zastavují regionální vlaky i vlaky dálkové dopravy. V roce 2005 bylo přestavěno nádraží v Sustenu s novým železničním mostem přes Rhônu a novým železničním tunelem směrem na Salgesch.
Osobnosti
Franz von Werra (1914-1941), stíhací eso 2. světové války
Odkazy
Reference
Externí odkazy
[url=http://www.leuk.ch/]Oficiální stránky[/url]