Lev Thun-Hohenstein

Technology

12 hours ago

Author

Leopold Lev z Thun-Hohensteina (Hohenštejna, 7. dubna 1811, Děčín - 17. prosince 1888, Vídeň) byl český šlechtic z rodu Thun-Hohensteinů a český a rakouský politik.

Život

Narodil se jako Leopoldus Fridericus Franciscus Josephus Johannes Hermannus (je znám pod podobou jména Leopold Leo, v češtině Lev) jako nejmladším ze synů Františka Antonína z Thunu. +more Jeho sestra Anna Marie byla manželkou lékaře Karla Lumbeho, bratr František Antonín II. byl mecenášem umění a politikem, další bratr Friedrich von Thun und Hohenstein působil coby diplomat a politik. Leopold Lev Thun-Hohenstein byl vychováván předním pedagogem té doby, Rohrweedenem, který založil ústav pro výchovu mladých šlechticů.

Studoval práva na pražské univerzitě a oblíbil si Bolzana. Poté cestoval po Evropě. +more Navštívil např. Velkou Británii, kde se seznámil s Jamesem Hope-Scottem a ostatními vedoucími představiteli traktariánského hnutí. Byl ovlivněn romantismem a ultramontanismem.

14. října 1847 se oženil s Karolínou hraběnkou Clam-Martinicovou, se kterou neměl žádné děti. +more 6. dubna 1848 byl jmenován guberniálním prezidentem Českého království. Lev Thun měl skutečnou sympatii k vlastencům a několika jejich vůdcům, rád nazýval češtinu svým přirozeným jazykem. V hloubi duše však pokládal naděje svých přátel za vidiny, jejich požadavky za přehnané a předčasné. O pražském červnovém povstání v roce 1848, kdy byl studenty vězněn v Klementinu, napsal měšťanu Janu Slavíkovi o svém přesvědčení, že hnutí nemělo podklad národnostní, nýbrž politicko revoluční. 17. července 1848 byl z funkce guberniálního prezidenta odvolán a na jeho místo nastoupil Karl Mecséry.

Hrabě Thun-Hohenstein patřil k feudální straně pravice. Byl členem panské sněmovny, čestným členem Akademie věd, čestným doktorem univerzit ve Lvově a ve Štýrském Hradci. +more Od 22. srpna 1849 byl ministrem kultu a vyučování, zprvu ve vládě Felixe Schwarzenberga, později až do roku 1860 ve vládě Alexandra Bacha. Provedl řadu školských reforem. Zreformoval střední školství a univerzitní studium hlavně podle německého vzoru, povolával do Rakouska profesory z Pruska a vůbec z Německa. Jeho pro České země významným činem bylo založení reálek pro české obyvatelstvo, kde se však zprvu vyučovala většina předmětů německy.

Byl jedním z prvních zakladatelů Matice české a roku 1849 byl povolán za člena Sboru pro vzdělání řeči a literatury české při Matici české. Později se od národnostních snah Čechů vzdálil, k čemuž přispěla jeho účast na rakouském konkordátě roku 1855.

V zemských volbách v roce 1861 byl zvolen do Českého zemského sněmu, kde zastupoval velkostatkářskou kurii. Rezignoval v listopadu 1866.