Lhasa

Lhasa (tibetsky: ལྷ་ས་ [[Mezinárodní fonetická abeceda|[l̥ásə]]] nebo [[Mezinárodní fonetická abeceda|[l̥ɜ́ːsə]]], wylie: lha sa; čínsky: 拉薩; pinyin: lāsà) je tradiční hlavní město Tibetu, v současné době je hlavním městem Tibetské autonomní oblasti Čínské lidové republiky. Lhasa je tradičním centrem tibetského buddhismu a do roku 1959 byla sídlem dalajlámů.

Ve Lhase se nachází palác Potála a Norbulingka, které tvoří součást kulturních památek světového dědictví. Podle sčítání lidu z roku 2013 zde žije okolo 279 074 lidí.

V současném administrativním uspořádání čínský název "Lasa" označuje městskou prefekturu, jež je tvořena krom vlastního města Lhasa i okolními okresy, zatímco vlastní původní město Lhasa se čínsky nyní označuje názvem "Čcheng-kuan" (Chéngguān Qū).

Historie

Ngawang Lozang Gjamccho, který v 17. +more století ustanovil Lhasu administrativním tibetským centrem Tibetu Když se pátému dalajlámovi Ngawang Lozang Gjamcchovi (1617-1682) podařilo podrobit si Tibet, ustanovil Lhasu administrativním centrem Tibetské říše. Ve Lhase zahájil stavbu Potály, která byla dokončena pár let po jeho smrti. V této době získala Lhasa nepochybné postavení coby politické hlavní město Tibetu.

Lhasa byla po mnoho staletí „zakázané město“ a její brány byly uzavřeny všem lidem ze Západu. V 19. +more století se do Lhasy marně snažil dostat např. Sven Hedin a Nikolaj Prževalskij. Naopak s úspěchem se na území města dostali např. Alexandra David-Néelová a Heinrich Harrer, na počátku 20. století Lhasu načas obsadil britský expediční sbor vedený Francisem Younghusbandem v rámci tzv. Younghusbandovy expedice.

Jelikož se jednalo o významné centrum tibetského buddhismu, téměř polovina obyvatelstva Lhasy byli mniši. Obyvatelstvo Lhasy bylo v roce 1951 odhadováno na 25 000 a dalších 15 000 mnichů v žilo klášterech. +more Dnes má město okolo 250 tisíc obyvatel, velká část z nichž jsou Číňané (Chanové nebo Chuejové).

Geografie

Lhasa leží v oblasti známé jako „údolí Lhasa“, v provincii Ü, jejímž je hlavním městem. Třebaže průměrná nadmořská výška údolí je vyšší než 3 000 m, hory kolem města dosahují výšek kolem 5 500 m. +more Městem protéká řeka Kjičhu, levostranný přítok Brahmaputry. Lhasa patří mezi nejvýše položená města na světě, její průměrná nadmořská výška je asi 3 650 m n. m.

Ekonomika

druhou světovou válkou Velmi významný pro tuto oblast je turistický ruch, turisty přitahuje palác Potála, velkolepá himálajská krajina a mnoho planě rostoucích rostlin a zvířat ve vysokých polohách střední Asie. +more Pro mnoho let v této oblasti nebyly žádné chemické a automobilové továrny a bylo zde dobré životní prostředí. To se však v posledních letech změnilo. V blízkosti se těží měď, olovo a zinek a čínská vláda experimentuje s novými metodami těžby minerálů a energie. Za účelem zlepšení ekonomiky v regiony vláda také postavila železnici do Číny, která výrazně zjednodušila odvoz těženého materiálu do čínského vnitrozemí. V TAO operuje 5 civilních letišť a množství nákladních a vojenských.

Demografie

V celé prefektuře žije 576 100 obyvatel (2011), ve městě Lhasa žije asi 134 tisíc obyvatel (2013), z toho Tibeťané představují přibližně 87%.

Kultura

Palác Potála, který tvoří dominantu a hlavní památku Lhasy Lhasa má mnoho významných staveb jako jsou kláštery Sera a Däpung. +more K významným buddhistickým chrámům Lhasy patří Džókhang, ve kterém jsou podle tradice uchovány sochy Buddhy, které do Tibetu přinesly manželky Söngcana Gampa Wen-čcheng a Bhrkutí Déví. Lhasa má i památky na seznamu světového dědictví, totiž „Historický soubor paláce Potály“, který zahrnuje několik staveb v čele s Potálou a Norbulingkou. Mnoho důležitých míst bylo poškozeno nebo zničeno během kulturní revoluce.

Turistika

Podle regionálních úřadů navštívil Tibet v roce 2004 1 milion návštěvníků. Čínské úřady plánují v regionu ambiciózní růst turistiky až na 10 milion návštěvníků do roku 2020; většinou by mělo jít o etnické Číňany. +more V roce 2013 navštívilo TAO víc než 12 milionů turistů. Návštěvníci byli převážně z Číny, protože v tomto roce vláda razantně zpřísnila podmínky vstupu do TAO pro zahraniční turisty. Zastánci větší tibetské autonomie doufají, že zvýšení turistiky bude vést k zlepšení původní kultury v Tibetu.

Doprava

Ulice Barkhor ve Lhase Kvůli své odlehlé poloze byla Lhasa v minulosti obtížně přístupná. +more Historické cesty vedoucí vysoko položenými průsmyky spojovaly Tibet s Čínou, Indií a Nepálem. Horské silnice sjízdné pro motorová vozidla byly postaveny převážně až v období po roce 1945. Asi 100 km jižně od města bylo vybudováno letiště Lhasa Gonggar (IATA: LXA, ICAO: ZULS), jehož vzletová/přistávací dráha měří kvůli vysoké nadmořské výšce a tím i nízké hustotě vzduchu celých 4000 m. V roce 2006 byla dokončena Železniční trať Golmud - Lhasa spojující Tibet s Čínou. Dopravu po této trati zajišťují speciálně upravené vlakové soupravy, které mají např. dvojitá okna chránící před UV zářením, na vyžádání jsou také kyslíkové masky, jež cestujícím pomáhají vyrovnat se s řídkým vysokohorským vzduchem. V srpnu 2014 byl zprovozněn nový úsek železnice ze Lhasy do Žikace.

Lhasa a umění

Život v Lhase byl popsán rakouským horolezcem Heinrichem Harrerem v jeho knize Sedm let v Tibetu a ve stejnojmenném filmu natočeném podle této knihy, ve kterém hráli Brad Pitt a David Thewlis. Kniha pojednává o životě ve Lhase během 40. +more let 20. století v době 2. světové války a těsně po ní.

Administrativní dělení

Lhasa taktéž zastupuje městskou prefekturu Lhasa, správní centrum je v části města nazývaným Čcheng-kuan (de facto část Lhasy postavená Číňany v 50. a 60. +more letech 20. století). 300px.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=http://www. tibinfo. +morecz/clanek. php. id=538]Lhasa na počátku 21. století[/url] * [url=http://www. lasa. gov. cn]Oficiální web[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20070406192415/http://www. coolscooters. info/tibetmaps/lhasa_map. jpg]Mapa Lhasy[/url].

Kategorie:Města v Tibetské autonomní oblasti Kategorie:Městské prefektury Kategorie:Poutní místa v Tibetské autonomní oblasti Kategorie:Poutní místa buddhismu