Libušín
Author
Albert FloresLibušín je město ve Středočeském kraji, v okrese Kladno. Žije zde obyvatel.
Na vyvýšenině nad jihozápadním okrajem obce se rozkládají pozůstatky stejnojmenného slovanského hradiště z 9. +more až 11. století s kostelíkem sv. Jiří.
Poloha a základní informace
Libušín se nachází cca 4 km severozápadně od Kladna. Střed obce se nachází v poměrně strmě tvarovaném údolí Svatojiřského potoka v nadmořské výšce 317 m. +more Novější výstavba (především z éry těžby na Kladensku) se rozrůstá do okolních svahů. Největším jednotným urbanistickým celkem je Korej, postavená na jihovýchodním okraji města v druhé polovině 20. století.
Obec má svůj fotbalový klub (SK Baník Libušín), 7 junáckých oddílů (již roku 1938 Vladimír Jager založil v Libušíně středisko Junáka), sportovně rekreační a zájmové centrum Labyrint, městskou policii (Libušín), hřbitov, zubního lékaře, praktického lékaře pro dospělé, dětského lékaře a několik hospod.
Historie
Obec se poprvé připomíná za vlády knížete Břetislava kolem roku 1050. Od 14. +more století byla ves v údolí nazývána Libušín a ves na návrší Hradiště. V roce 1514 koupili Libušín Martinicové ze Smečna a jejich panství trvalo až do 20. století. V polovině 19. století bylo v Libušíně pouze 17 selských usedlostí a 6 samot. Podle sčítání v roce 1869 zde žilo 501 obyvatel.
Roku 1919 byl Libušín povýšen na město, v roce 1961 však byl znovu degradován na obec. Až +more_říjen'>10. října 2006 byl obci vrácen status města.
501 | 855 | 2339 | 4087 | 4682 | 4146 | 4106 | 4025 | 3574 | 3015 | 2585 | 2330 | 2463 | 2878 |
---|
Období těžby uhlí na Kladensku
Prudký rozmach města nastal ve druhé polovině 19. +more století, kdy se Libušín stal jedním z středisek těžby černého uhlí na Kladensku. Ve městě byly tři doly a elektrárna, další důl Mayrau byl v těsné blízkosti hranic k. ú. Libušín. Počet obyvatel se tehdy během čtyřiceti let zdevítinásobil, do roku 1910 prudce vzrostl na 4682.
Důl Jan
Důl byl v provozu v letech 1887-1925, těžil uhlí z hloubky přes 400 m.
Důl Max
Důl byl v provozu v letech 1890 - 1980. Uhlí se z dolu dopravovalo větví (vlečkou) Kladensko-nučické dráhy.
Důl Schöller
Důl byl v provozu v letech 1902 - 2002. Důl měl čtvercovou kompozici, v jejímž středu se nalézala jámová budova s ocelovou těžní věží.
Elektrárna
Elektrárna vznikla roku 1930 severně od dolu Schoeller, odkud bylo palivo dopravováno nákladní lanovkou. Výkon byl zprvu asi 10 MW. +more Elektrárna měla 100 metrů vysoký komín. Provoz byl ukončen v roce 1986. Elektrárně dominovala kromě komína i vysoká hala, která je tvořena železobetonovým rámem.
Územněsprávní začlenění
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo: * 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Slaný * 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Slaný * 1868 země česká, politický i soudní okres Slaný * 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický i soudní okres Slaný * 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Slaný * 1945 země česká, správní i soudní okres Slaný * 1949 Pražský kraj, okres Slaný * 1960 Středočeský kraj, okres Kladno
Rok 1932
V městě Libušín (4046 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, společenstvo živnostenské, hostinských a výčep (výběr)níků, krejčí a obuvníků, sbor dobrovolných hasičů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: lékař MUDr.Zeman, zubní lékař, 2 autobusoví dopravci, 2 autodopravy, Lido bio, 4 cihelny, Maxův a Schöllerův důl, městská elektrárna, hodinář, 20 hostinců, obchod s hračkami, 2 kapelníci, kloboučník, 2 knihaři, kožišník, lékárna U černého orla, mlýn, papírnictví, pila, řezbář, soustružník dřeva, Živnostenská záložna v Libušíně, 2 stavitelé (Ullmann), velkostatek rodiny Přistoupilů, obecní vodárna, 2 voňavkářství, 4 zahradnictví, zlaté a stříbrné zboží, truhlářství a pohřební ústav Maštalíř, zubní ateliér.
Zajímavá místa
V centru obce stojí novogotický kostel sv. Prokopa z roku 1908. +more * Hřbitovní kostel sv. Jiří za městem * Za městem byl postaven letní tábor. * U obce se nalézá přírodní rezervace Pašijová draha. * V katastru města jsou vyhlášeny dva památné stromy - Vrba v Libušíně (u potoka na východním okraji města) a Dub na Beraníku (v lese u Tuhaně asi 2½ km vjv. od Libušína).
Každoroční události
Libušínská zahradní slavnost. * Víkend který je nejblíže po svátky sv. +more Jiří (24. dubna) se v sousedstvím hradišti odehrává Bitva Libušín s účastí více než 1000 účinkujících; počet diváků se pohybuje kolem 5 000. V obci Libušín pak svatojiřská pouť. Na přání obce byla ale bitva v roce 2019 poslední. Areál bude rekonstruován pro jiný účel. Bitva bude doufejme přenesena do jiné lokality.
Doprava
Železniční doprava a lanová dráha
Železniční stanice dnes na území města není. Nejblíže městu je železniční stanice Kamenné Žehrovice ve vzdálenosti 4 km ležící na trati 120 z Prahy a Kladna do Rakovníka.
V minulosti na území města existovala řada železničních tratí, k nejznámějším patřila Kladensko-nučická dráha, která vedla od roku 1890 do roku 1973 z dolu Max v Libušíně přes Kladno-Vejhybku do Nučic, od 1. června 1886 do roku 1925 byla v provozu trať důl Jan Libušín-Vinařice-Kralupy nad Vltavou, jejíž část je stále využívána jako vlečka podniku Stavební obnova železnic a. +mores. v Třebichovicích (v místě bývalého vlečkového kolejiště v Libušíně je dnes klubovna Junáků). Na území města leží i nedávno zrušená vlečka ze zrušeného dolu Scholler do stanice Kamenné Žehrovice, na kterou navazovala úzkorozchodná dráha do Přelíce a do Slaného, která ovšem již nebyla na území Libušina (stanice ležela několik desítek metrů od hranice k. ú. Libušín). Přímo v Libušíně byla hustá síť důlních železnic o rozchodu 600 mm, a to jak podzemních, tak nadzemních (v areálu dolů, výsypek a v lesích v okolí dolu Max). V posledních 30 letech těžby bylo uhlí dopravováno důlní železnicí v podzemí do úpravny uhlí na dole Scholler, normálně rozchodné vlečky k ostatním dolům v okolí byly zrušeny.
V Libušíně byla také provozována nákladní lanová dráha, která dopravovala uhlí z dolu Scholler do elektrárny.
Silniční doprava
Do města vedou silnice III. třídy. +more Jeden z prvních automobilů ve městě vlastnil MUDr. Zeman, který s ním objížděl pacienty. V období mezi dvěma světovými válkami začal pan Barášek provozovat linku taxi do Kladna. Na tento počin později navázala autobusová linka č. 7 do Kladna, zpočátku provozovaná autobusy RTO. Ve městě zastavovaly v září 2011 autobusové linky jedoucí do těchto cílů: Kladno, Mladá Boleslav, Mšec, Praha, Slaný, Smečno, Stochov .
Osobnosti
Josef Frolík (1928-1989) - příslušník StB, emigrant a špión CIA * Zdeněk Herman (1934-2021) - fyzikální chemik * Jiří Pauer (1919-2007) - pedagog a hudební skladatel, ředitel Národního divadla * Rudolf Rost (1912-1999) - mineralog, petrograf, publicista a pedagog, v roce 1942 objevil nerost kladnoit
Odkazy
Reference
Související články
Externí odkazy
[url=https://web.archive.org/web/20050220101710/http://www.bravus.cz/fotoarchiv/libusin2003.html]Bitva v Libušíně - fotografie z roku 2003[/url]
Kategorie:Města v Čechách Kategorie:Obce v okrese Kladno Kategorie:Města v okrese Kladno Kategorie:Sídla v Pražské plošině Kategorie:Sídla ve Džbánu