Lichnice

Lichnice či Lichtenburk je zřícenina hradu v Železných horách, nacházející se na stejnojmenném skalnatém návrší v nadmořské výšce 480 metrů. nad městem Třemošnice, vzdušnou čarou patnáct kilometrů jihozápadně od Chrudimi. Lichnice leží při hranici národní přírodní památky Kaňkovy hory a je součástí chráněné krajinné oblasti Železné hory. Postaven byl rodem Ronovců, a to buď Jindřichem ze Žitavy, nebo jeho synem Smilem, který se zval právě podle hradu Lichtenburk.

Historie

Zbytky severní věže hradu s rozhlednou

Zakladatel Lichnice je sporný. První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1251 a nachází se v přídomku Smila z Lichtenburka, příslušníka rozrodu Ronovců. +more Právě jeho považovali August Sedláček nebo Dobroslava Menclová za zakladatele hradu. Tomáš Durdík však na základě stavebního rozboru zříceniny považoval za stavebníka krále Václava I. , který podle něj rozestavěný hrad daroval nebo propůjčil Smilovi za podporu během povstání králova syna Přemysla Otakara II. Václav I. tak nejspíše založil rozsáhlý hrad s obvodovou zástavbou a Smil jej získal v době, kdy bylo rozestavěno obvodové opevnění, ale chyběl palác. Dokončení stavby bylo nad Smilovy finanční možnosti, a proto došlo k vydělení malého jádra odpovídajícího tehdy běžným šlechtickým hradům bergfritového typu s nevelkým palácem. Přesto je možné, že hrad založil přímo Smil, který musel v průběhu výstavby původně velkorysý stavební záměr zredukovat.

Listina s první písemnou zmínkou je opisem ze šestnáctého století a není jisté, zda věrně reprodukuje Smilův přídomek. Přímo na hradě je Smil doložen v letech 1261 a 1267. +more Po jeho smrti Lichnici zdědil syn Oldřich z Lichtenburka, jehož syn Jindřich hrad přenechal králi Janovi Lucemburskému. Není jasné, zda mu hrad prodal, vrátil nebo jej s panovníkem vyměnil ani kdy k převodu došlo. Poprvé byla Lichnice zmíněna jako královský majetek v roce 1323 a později roku 1331, kdy byl vicepurkrabím na hradě Štěpán z Tetína. Štěpán z Tetína měl Lichnici nejspíše v zástavním vlastnictví, ale v roce 1333 hrad vykoupil kralevic Karel IV. Královská komora hrad spravovala jen několik let, protože později ji drželi páni z Lipé, z nichž ji v roce 1346 získal Jindřich mladší z Lipé.

Karel IV. Lichnici znovu ze zástavy vyplatil a roku 1350 ji v Majestas Carolina zařadil mezi hrady, které neměly být zastavovány. +more Po dobu svého života Lichnici nezastavil a v roce 1370 na hradě určitou dobu pobýval. Lichnickým purkrabím byl v roce 1379 Mikuláš z Lipoltic, v dalším roce Čeněk z Lipan a po něm následoval Milota ze Svinčan (též z Husové) připomínaný v letech 1391 a 1394. Koncem roku 1394 však král Václav IV. hrad zastavil Štěpánovi z Opočna, který se o dva roky později zavázal, že v případě potřeby králi hrad na požádání otevře. Dne 11. června 1397 byl Štěpán na Karlštejně zavražděn knížetem Hanušem Opavským.

Patnácté století

Zástavní držitelé hradu na začátku patnáctého století jsou nejasní. Lichnice tehdy patřila k hradům, jejichž posádky podnikaly loupeživé nájezdy, kterým velel purkrabí Ješek z Trojovic. +more Král Václav IV. Lichnici po roce 1410 ze zástavy vyplatil díky penězům získaným mimořádnou zemskou berní a v letech 1414-1418 pro korunu hrad spravoval purkrabí Oneš z Měkovic. Po Václavově smrti získala hrady Lichnici a Bradlec královna Žofie jako vdovské věno a jako purkrabího jmenovala Petra z Chlumu, který úřad zastával do roku 1421.

Až do začátku husitských válek stála lichnická posádka na straně krále Zikmunda. V dubnu roku 1421 Lichnici oblehlo husitské vojsko vedené +more_z_Lichtenburka'>Hynkem Krušinou z Lichtenburka a knězem Janem Želivským a purkrabí Petr z Chlumu hrad bez boje vydal Hynku Krušinovi, který jej následujícího roku přenechal Janu Městeckému z Opočna. Oba šlechtici se od husitů brzy odvrátili a lichnická posádka vedená Petrem Liškou a Oldřichem z Kralovic přepadala příznivce husitského hnutí na Čáslavsku. V roce 1428 proto na hrad po svátku svatého Jakuba zaútočilo vojsko sirotčího svazu vedené Prokopem Malým a Janem Královcem.

Informace o husitském obléhání hradu vycházejí z Kroniky Bartoška z Drahonic a nejstarší části Starých letopisů českých. Podle Bartoška z Drahonic byl hrad obležen od 29. +more-30. července 1428 do 11. -18. listopadu 1429. Sirotci u hradu vybudovali tábor, bašty, příkopy, sruby a ohrady, ale nepoužívali děla ani praky. Spoléhali se tedy spíše na vyhladovění posádky. Hejtman Petr Liška s třemi sty obránců se odmítli vzdát. Obléhání se protáhlo na dobu více než jednoho roku. Husité během něj měli problém se zásobováním, takže podnikli neúspěšný výpad do okolí Žitavy a v prosinci do Kladska a Slezska. Mezitím se obráncům podařil úspěšný výpad, při němž způsobili obléhajícímu vojsku značné ztráty. Obléhání skončilo 25. listopadu 1429, kdy Jan z Opočna přislíbil přidat se na stranu sirotků a správou hradu byl pověřen husitský hejtman Jan Hertvík z Rušinova. Jan Městecký z Opočna měl hrad po roce dostat zpět, dodrží-li slib a bude husity věrně podporovat.

Po husitských válkách měla Lichnice připadnout zpět královské komoře a král Zikmund ji 11. února 1437 zapsal jako věno královně Barboře. +more Aby se královna mohla správy Lichnice ujmout, musela by ji vyplatit ze zástavy. To neučinila a Jan Hertvík byl pánem hradu ještě v roce 1455. Zástavu vyplatil po roce 1458 až král Jiří z Poděbrad a hrad využil v roce 1469 při odražení vpádu vojska Matyáše Korvína. O rok později Lichnici lstí obsadil králův odpůrce Vít ze Rzavého, jehož posádka začala plenit okolí. Teprve v roce 1473 se zemské hotovosti vedené nejvyšším purkrabím Janem Jencem z Janovic podařilo škůdce vyhnat.

Lichnice poté patřila až do roku 1475 královně Johaně, která krátce před svou smrtí přenechala veškerá svá panství synovi Hynkovi a Jaroslavu Lvovi z Rožmitálu. Ti se 2. +more února 1476 o majetek rozdělili, přičemž Lichnici dostal Hynek. Po krátké době hrad zastavil za deset tisíc zlatých Vilému Tetourovi z Tetova, který byl ve službách krále Matyáše. Hynek nedokázal panství vyplatit a 6. února 1489 se jej vzdal ve prospěch krále Matyáše a jeho syna Jana Korvína. Vymínil si však, že bude hrad do své smrti užívat a Matyáš ho vyplatí ze zástavy pro českého krále. Majetek ale vyplatil až král Vladislav II. a věnoval jej Mikuláši mladšímu Trčkovi z Lípy.

Šestnácté století

Mikuláš Trčka se stal držitelem hradu nejpozději v prosinci roku 1490. Svým hospodařením rozšířil hradní panství, takže mu panovník 30. +more října 1499 zvýšil zástavní sumu o 1500 kop grošů. Roku 1503 mu navíc povolil na hradě prostavět dalších 500 kop. Mikuláš Trčka přestavěl původní raně gotický palác a podél severní a východní hradby nechal vystavět další obytné budovy. Zdokonalil také obranný systém. Neměl vlastní potomky, a proto 18. června 1510 Lichnici zapsal své tetě Johaně z Březovic, vdově po Mikuláši starším Trčkovi z Lípy.

Johana z Březovic celý majetek zděděný po Mikuláši postoupila svým pěti synům a krátce poté 14. července 1516, zemřela ve Vlašimi. +more Roku 1533 Lichnice připadla s dalším majetkem Zdeňkovi Trčkovi z Lípy, který hrad následujícího roku postoupil Janovi staršímu Trčkovi z Lípy. Jan starší Lichnici vlastnil pět let a potom ji prodal Janovi mladšímu Trčkovi z Lípy na Opočně. K hradnímu panství tehdy patřila městečka Podhradí, Ronov, vsi Závratec, Skalka, Čertova Lhotka, Skoranov, Míčov, Dětenice, Zbislavice, Rudov, Heřmaničky, Vestec, některé selské dvory v Počátkách, Pařížově a Bolešově a množství dalších pustých vsí.

Jan starší Trčka z Lípy zemřel bez dědiců okolo roku 1549 a král Ferdinand I. +more pověřil správou majetku Janova strýce Viléma Trčku z Lípy. Ten nedokázal majetek udržet, a proto Lichnici a další statky roku 1555 prodal Jáchymovi z Hradce, Jiřímu z Gerštorfu na Cholticích, Marjaně Robmhapové ze Suché a Valšovi Robmhapovi ze Suché, kteří jako poručníci zastupovali bratry Albrechta a Václava, syny Zikmunda Robmhapa ze Suché. Starší Albrecht dosáhl dospělosti v roce 1557 a začal majetek spravovat sám. Ve stejném roce od Viléma Trčky k Lichnici přikoupil vsi Kněžice, Biskupice, Suchotlesky a Mladotice.

V roce 1564 se Albrecht s Václavem o majetek rozdělili. Václav dostal Oheb, Vildštejn a několik lichnických vsí, zatímco starší Albrecht si ponechal Lichnici, vsi Kněžice, Biskupice, Suchotlesky, Mladotice, Kraskov a Žďárec, přičemž na Žďárec převedl věno své manželky. +more Roku 1578 požádal zemský sněm o převedení lichnického panství ze zástavy do dědičného vlastnictví. Sněm souhlasil a král Rudolf II. mu je nechal zapsat do zemských desek. Albrecht Robmhap však sídlil v Třemošnici a Lichnice začala pomalu chátrat. Podle Albrechtovy závěti z 22. října 1592 zdědila ves Moravany jeho čtvrtá manželka Anna Salavová z Lípy, ale většina majetku připadla synům Janovi, Zikmundovi, Arnoštovi a Václavovi. Pro nezletilého Václava a dcery Elišku a Anežku Albrecht ustanovil poručníky Jindřicha z Gerštorfu na Podhořanech a Jana z Nestajova na Chuchli. Z dědiců Lichnici dostal Zikmund Robmhap.

Sedmnácté století

Za Zikmunda Robmhapa Lichnice roku 1610 vyhořela. Obnoveno bylo pouze několik místností a vrchnost od té doby sídlila v Třemošnici. +more Během stavovského povstání v letech 1618-1620 Zikmund Robmhap podpořil vzbouřené stavy, ale po potlačení vzpoury byl potrestán jen převedením lichnického statku z dědičného držení na královské manství. Když roku 1624 Zikmund zemřel, ujali se z jeho synů správy statku bratři Arnošt a Ferdinand Robmhapové, které roku 1626 jménem svým i dalších bratrů přijali Lichnici jako léno. K panství tehdy patřilo sídlo v Třemošnici, poplužní dvory, pivovar, zahrady, sady, městečko Podhradí, vsi Míčov, Skoranov, Kraskov, Žďárec, Závratec, Skalka a Lhotka s odhadní cenou 15 168 kop a 48 grošů a čtyř denárů.

Král Ferdinand III. +more lichnické panství, tehdy už nazývané třemošnické, na četné žádosti Robmhapů 9. srpna 1636 propustil z manství a opět jim je nechal zapsat do zemských desek. Dne 11. května 1637 pak statek od zbývajících bratrů a své matky koupil za osmnáct tisíc kop míšeňských grošů Ferdinand Robmhap. Poté byla na hrad umístěna císařská posádka. V říjnu 1646 do Podhradí přijel oddíl asi osmdesáti švédských jezdců, kteří se vydávali za císařskou jízdu a lstí tak vylákali velitele hradní posádky k jednání. Ostatní obránci zpozorovali nebezpečí a přichystali se k boji, ale Švédové raději i se zajatým velitelem císařských raději odjeli do Jihlavy. Po skončení třicetileté války panovník Lichnici patrně zařadil mezi hrady, které měly být pobořeny, aby je nebylo možno používat jako pevnosti. Ferdinand Robmhap, mezitím povýšený do panského stavu, příkazu vyhověl. V roce 1717 byla při dělení majetku Lichnice popsána jako „zámek nebo hrad Lychtenburg, kterýž mimo třech pokojův a sklepův podzeních větším dílem pustý jest“.

Architektura

Západní nároží hradu

Hrad Lichnice má tvar pravidelného trojúhelníku o rozměrech 120 × 110 × 80 metrů. 110 metrová východní část byla opatřena bránou s přístupovou cestou a byla chráněna mohutným příkopem s valem. +more Příkop se táhl i pod jihozápadní 120 metrovou stranou. Severní strana byla chráněna Lovětínskou roklí. V první (Lichtenburské) fázi výstavby měl hrad obvodovou hradbu se začleněnou okrouhlou plochostropou obytnou věží na severovýchodním nároží. Kastelologové předpokládají i druhou věž s břitem v jižním nádvoří. Hradby byly opatřeny parkánem, který byl přístupný z hlavní obdélníkové brány. O stavbách uvnitř hradu se toho moc neví, zjištěna byla studna a zbytky obdélníkové stavby v západním nároží (Tomáš Durdík zde předpokládá dokonce třetí věž, obdélníkový donjon). Hrad pak prošel pozdně gotickou přestavbou.

Kulturní akce

* Každoročně se zde pořádají folkové a rockové festivaly. Na rock festu, který se pořádá v srpnu fanoušci mohli vidět např. +more skupinu Volant, Duklu Vozovnu, Totální nasazení a mnoho dalších. Na folkovém festivalu, který se koná v červenci, příznivci tohoto žánru mohli vidět např. Pádlo, Pouta, Pidilidi, Detto, Wyrton a další. * Dále můžete obdivovat šermířské představení, které se koná většinou v létě. Objevili se tu kapely jako Fraternitas nebo Rytíři krále Jana. * Dále se na Lichnici konají dětské dny. Sjíždějí se sem lukostřelci z nedalekého městečka Ronova nad Doubravou a předvádějí dětem své umění. * Každoročně zde můžete vidět vždy koncem školního roku ohňové vystoupení a divadlo pořádané amatérskou skupinou Andor.

Odkazy

Reference

Související články

Lichtenburkové * Geopark Železné hory * Seznam kulturních památek v Třemošnici

Externí odkazy

Kategorie:Zříceniny hradů v okrese Chrudim Kategorie:Hrady v Železných horách Kategorie:Hrady s obvodovou zástavbou Kategorie:Hrady založené ve 13. +more století Kategorie:Lichnické panství Kategorie:Kulturní památky v okrese Chrudim Kategorie:Stavby v Třemošnici.