Lipinského pravidlo

Lipinského pravidlo pěti, také známé jako Pfizerovo pravidlo pěti nebo jednoduše pravidlo pěti je měřítkem pro vyhodnocení lékové podobnosti nebo určení, zda chemická sloučenina s určitou farmakologickou nebo biologickou aktivitou má chemické a fyzikální vlastnosti, které by ji mohly předpovídat jako orálně užívané léčivo u lidí. Z tohoto důvodu se jedná o důležitý parametr při návrhu nových léčiv.

Pravidlo formuloval roku 1997 Christopher A. Lipinski na základě pozorování - většina orálně podávaných léčiv jsou relativně malé a středně lipofilní molekuly.

Pravidlo popisuje molekulární vlastnosti důležité pro farmakokinetiku léčiva v lidském těle, především jejích Adsorpci, Distribuci, Metabolizaci a Exkreci (ADME). Pravidlo však nepředpovídá, zda sloučenina je nebo není farmakologicky aktivní.

Lipinského pravidlo se skládá z pěti postulátů:

# Struktura by měla obsahovat maximálně 5 donorů vodíkových vazeb. # Struktura by měla obsahovat maximálně 10 akceptorů vodíkových vazeb. +more # Struktura by neměla mít větší molární hmotnost než 500 g/mol. # Struktura by měla mít log P menší než 5. (Log P je rozdělovací koeficient v oktanolu/vodě. Jedná se o vyvarování se extrémní hydrofilitě či lipofilitě. ) # Struktura by neměla mít více než 10 rotovatelných vazeb.

Nejčastější parametry léčiv

Léčiva nejčastěji vyhovují těmto parametrům:

# Jejich molekulární hmotnost je nižší než 460 g/mol. # Log P leží v intervalu od 4 do 4,2. +more # Log D leží v intervalu od 0 do 3 (Log D je rozdělovací koeficient v systému oktanol/voda, který bere v potaz i ionizovatelnost nabitých skupin). # Log SW je menší než -5 (rozpustnost ve vodě). # Počet rotovatelných vazeb by měl být menší než 10. # Počet donorů vodíkových vazeb by měl být menší než 5. # Počet akceptorů vodíkových vazeb by měl být menší než 9. # Struktura by měla obsahovat 1 - 4 kruhy (pouze 4 % užívaných léčiv neobsahují žádný cyklus).

Odkazy

Reference

Kategorie:Farmakologie