Lipová-lázně

Obec Lipová-lázně (do roku 1960 Dolní Lipová, něm. Nieder Lindewiese, Nieder-Lindewiese, Niederlindewiese) se nachází v okrese Jeseník v Olomouckém kraji. Žije zde obyvatel.

Poloha

Obec Lipová-lázně sousedí na severu s obcemi Česká Ves, Vápenná a Skorošice, na jihozápadě s obcí Ostružná, na jihovýchodě s obcí Bělá pod Pradědem a na východě s městem Jeseník. Na západním okraji katastru se bodově dotýká státní hranice s Polskem. +more Je vzdálena 4 km západně od okresního města Jeseník a 41 km severně od krajského města Olomouc.

Geomorfologicky patří Lipová-lázně k provincii Česká vysočina, subprovincii krkonošsko-jesenické, oblasti jesenické, na rozhraní geomorfologického celku Rychlebské hory (podcelky Hornolipovská hornatina a Sokolský hřbet) a geomorfologického celku Hrubý Jeseník (podcelek Keprnická hornatina). Nejvyšším vrcholem v severní části patřící k Rychlebským horám je Smrk (1125 m n. +more m. ), dále též Studený (1042 m n.  m. ), Klín (983 m n.  m. ), Kopřivný (823 m n.  m. ), Smrčník (799 m n.  m. ), Strážný (728 m n.  m. ), na jižní, hrubojesenické straně je to Šerák (1351 m n.  m. ), dále např. Mračná hora (1272 m n.  m. ), Obří skály (1082 m n.  m. ).

Území Lipové-lázní patří do povodí Odry, resp. Kladské Nisy. +more Hlavním tokem je na východ tekoucí potok Staříč pramenící pod horou Smrk, který přijímá řadu menších toků, zejména zleva Ramzovský potok s Vražedným potokem.

Území obce pokrývá z necelých 18 % zemědělská půda (3 % orná půda, 13,5 % louky a pastviny) a z 75,5 % les.

Historie

O první písemné zmínce o obci nepanuje jednotný názor: nepochybně je písemně zmíněna v tzv. Liber fundationis vratislavských biskupů z doby kolem roku 1290, dřívější zmínky (z listin z let 1257, 1284) se zřejmě vztahují k obci Lipowa poblíž polské Nisy. +more V té době se nazývala Lynda, což odpovídá německému Linde, lípa.

Od první zmínky patřila ves vratislavskému biskupství, nejpozději od roku 1420 století v rámci frývaldovského panství, které však bylo od 14. do poloviny 16. +more století často zastavovano jiným držitelům. V uvedeném roce měla vesnice 60 lánů, poté však na dlouhou dobu z pramenů mizí a zřejmě stejně jako řada obcí v okolí zpustla a byla obnovena až novou kolonizační aktivitou vratislavských biskupů v polovině 16. století pod názvem Lipová (něm. Lindewiese). Přívlastek „Dolní“ se začal používat až po vzniku Horní Lipové v 17. století. Od té doby je doloženo i zdejší fojtství.

Z obce nejsou zaznamenány potíže s rekatolizací ani škody za třicetileté války. Dotkly se jí však čarodějnické procesy probíhající v Jeseníku v letech 1622-1684, při nichž skončilo na hranici postupně osm lipovských žen, ale roku 1651 též osmiletý chlapec.

Tato typická lánová kolonizační ves byla od počátku zemědělským zázemím Jeseníku a s Českou Vsí byla největší vsí frývaldovského panství. Od 16. +more století (kdy se klimatické podmínky stávaly zemědělství nepříznivějšími) nabývají významu těžba a zpracování dřeva - Dolní Lipová byla mimo jiné proslulá svými řezbáři, pastevectví, vesnická řemesla, těžba a zpracování mramoru, dolování a pálení vápna.

V Dolní Lipové byl již nejpozději roku 1638 kostelík sv. Kateřiny. +more V letech 1787-1788 však byl postaven nový klasicistní kostel s (pro Slezsko velmi netypickým) zasvěcením sv. Václavu. Jeho stavba se připisuje podnětu císaře Josefa II. , který tudy projížděl roku 1779 a zasazoval se o rozvoj této pohraniční oblasti. Současně byla u kostela zřízena rovněž římskokatolická fara (1785) a škola (1786).

V 19. století se obec rozvíjela v souvislosti s rozmachem průmyslu v Jeseníku a okolí, stavbou železnice (1888), ale také lázeňstvím - v roce 1837 začal Johann Schroth s léčbou v Lázních Dolní Lipová.

V meziválečném období se v dosud ryze německé obci utvořila poměrně početná česká menšina. Mnoho obyvatel pracovalo v průmyslových závodech v Jeseníku a právě u viaduktu v Dolní Lipové skončila střelbou do demonstrujících dne +more_listopad'>25. listopadu 1931 Frývaldovská stávka. Obsazení pohraničí Německem v říjnu 1938 vedlo k odchodu většiny českých obyvatel, po roce 1945 bylo odsunuto naopak německé obyvatelstvo. Patronát nad ním převzala roku 1986 obec Oberstaufen v Allgäu, kde se dodnes provozuje léčba Schrothovou metodou.

Dosídlení obce bylo jen pozvolné a problematické, přesto však - díky blízkosti Jeseníku a možnosti zaměstnání v lázeňství a cestovním ruchu - nakonec úspěšné a od 70. let zažívá obec nový rozvoj. +more Již roku 1947 byla zřízena dosud existující učňovská škola. V roce 1960 byla dosavadním obec Dolní Lipová sloučena s Horní Lipovou, zmenšenou o osadu Ramzová, a společným názvem nové obce se stalo Lipová-lázně. V současnosti je obec Lipová-lázně významným turistickým centrem s více než 100 penziony, hotely, chatami a jinými ubytovacími zařízeními.

Lipová-lázně je členem Mikroregionu Jesenicko, svazku obcí vzniklého v roce 1999. Obec je také od roku 1993 členem Sdružení měst a obcí Jesenicka (SMOJ), které tvoří obce okresu Jeseník, a od roku 1997 Euroregionu Praděd.

U Dolní Lipové se nacházela osada Miroslav (něm. Friedenshau), kde bylo roku 1930 6 domů a 24 obyvatel. +more Osada po roce 1945 zanikla a dnes je zde stejnojmenný lyžařský areál.

Správní vývoj

Správní příslušnost Lipové-lázní od roku 1848 * 1848 vévodství slezské, kraj opavský, Nisské knížectví, panství Frývaldov * od 1. +more ledna 1850 do roku 1855 vévodství slezské, politický okres Frývaldov, soudní okres Frývaldov * od roku 1855 do roku 1868 vévodství slezské, smíšený okres Frývaldov * od roku 1868 do 30. listopadu 1928 vévodství slezské / země slezská, politický okres Frývaldov, soudní okres Frývaldov * od 1. prosince 1928 do 31. ledna 1949 země moravskoslezská, politický okres Frývaldov (od 1947 Jeseník), soudní okres Frývaldov (od 1947 Jeseník) ** kromě: od 1. října 1938 do května 1945 „sudetoněmecká území“, od 15. dubna 1939 jako říšská župa Sudety / Reichsgau Sudetenland; (od 1. května 1939) vládní obvod Opava / Regierungsbezirk Troppau; (od 20. listopadu 1938) Landkreis Freiwaldau, Amtsgericht Freiwaldau ** od 31. května 1945 Slezská expozitura země Moravskoslezské * od 1. ledna 1949 do 30. června 1960 Olomoucký kraj, okres Jeseník * od 1. července 1960 do 31. prosince 1995 Severomoravský kraj, okres Šumperk * od 1. ledna 1996 do 31. prosince 1999 Severomoravský kraj, okres Jeseník * od 1. ledna 2000 Olomoucký kraj, okres Jeseník.

Vývoj počtu obyvatel

Počet obyvatel Lipové-lázní podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:

Celá obec Lipová-lázně

V obci Lipová-lázně je evidováno 817 adres: 704 čísla popisná (trvalé objekty) a 113 čísel evidenčních (dočasné či rekreační objekty). Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 593 domů, z toho 527 trvale obydlených.

Část obce Lipová-lázně (dřívější Dolní Lipová)

V Lipové-lázních (Dolní Lipové) je evidováno 568 adres: 551 číslo popisné (trvalé objekty) a 17 čísel evidenčních (dočasné či rekreační objekty). Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 454 domů, z toho 427 trvale obydlených.

Církevní správa

Z hlediska římskokatolické církevní správy spadá Lipová-lázně do farnosti Lipová-lázně (u kostela sv. Václava), která patří do děkanátu Jeseník diecéze ostravsko-opavské.

Evangeličtí věřící patří k farnímu sboru v Jeseníku. Věřící Československé církve husitské patří k náboženské obci v Jeseníku, kde se nachází rovněž farnost pro pravoslavné věřící.

Části obce

Lipová-lázně (k. ú. +more Dolní Lipová) * Bobrovník (k. ú. Dolní Lipová) * Horní Lipová (k. ú. Horní Lipová).

Doprava

Lipovou-lázněmi vede železniční trať č. 292 (Železniční trať Šumperk-Krnov). +more V obci jsou stanice této trati s názvy „Horní Lipová“ a „Lipová Lázně“ a zastávka s názvem „Lipová Lázně zastávka“. Ve stanici Lipová Lázně začíná rovněž regionální železniční trať č. 295 (železniční trať Lipová Lázně - Javorník ve Slezsku). Na území obce, poblíž Jeskyně Na Pomezí, je ještě zastávka této trati s názvem „Lipová Lázně jeskyně“.

Obcí prochází silnice I. třídy číslo 60 z Jeseníku směrem na Vápennou, Žulovou, Javorník a dále na státní hranici, odkud pokračuje jako silnice 382 do polského Pačkova. +more Z ní v Lipové odbočuje silnice II. třídy číslo 369 směrem na Ostružnou, Brannou a Hanušovice.

Zajímavosti

Kulturní památky

+moreJPG|200px|náhled'>Kostel sv. Václava * Lázně Dolní Lipová, soubor lázeňských staveb z doby kolem roku 1900, pomníkem zakladatele Johanna Schrotha (1870) a bustou Emanuela Schrotha (1894) * římskokatolický farní kostel sv. Václava, klasicistní z let 1787-1788 * Pomník obětem frývaldovské stávky z roku 1961, od Rudolfa Doležala (kulturní památka, do roku 1995 národní kulturní památka) * Hrob a pomník Rudolfa Haukeho, jednoho z padlých ve Frývaldovské stávce, na místním hřbitově, postavený roku 1931 (kulturní památka) * Hrob Johanna Schrotha, zakladatele zdejších lázní, a jeho rodiny * Hospoda Na rychtě, bývalé fojtství (šoltézství), budova postavená kolem roku 1800 v přechodovém barokně-klasicistickém stylu (kulturní památka) * pomník J. W. Goetha a J. Haydna v obecním parku, z roku 1932.

Přírodní památky

Jeskyně Na Pomezí u silnice v sedle směrem na Javorník ve Slezsku * několik památných stromů: ** Frývaldovská lípa ** jasan ztepilý za kostelem ** jírovec maďal (kaštan) u cesty do Miroslavi ** smrk ztepilý u obrázku v Miroslavi Na území Horní Lipové zasahují i: * Chráněná krajinná oblast Jeseníky * Ptačí oblast Jeseníky (pro jeřábka lesního a chřástala polního) * Evropsky významná lokalita Rychlebské hory - Sokolský hřbet

Školství

V obci se nachází mateřská škola a základní škola nižšího i vyššího stupně (1.-9. ročník) a odborné učiliště s praktickou školou, založené roku 1947.

Významní rodáci

Robert Jung (1935-2015) - německý hudební producent, textař, hudební skladatel a zpěvák

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Vesnice v okrese Jeseník Kategorie:Obce v okrese Jeseník Kategorie:Sídla ve Zlatohorské vrchovině Kategorie:Lázně v Olomouckém kraji Kategorie:Mikroregion Jesenicko Kategorie:Sdružení měst a obcí Jesenicka