Loket (okres Sokolov)
Author
Albert FloresLoket je historické město na východním okraji okresu Sokolov. Žije zde obyvatel. Loket leží na úpatí Slavkovského lesa na meandru řeky Ohře a býval důležitým královským městem a centrem Loketského kraje. Loket je oblíbeným turistickým cílem. Dominantou města je gotický hrad vypínající se na kamenném ostrohu nad řekou. Centrum města je památkovou rezervací.
Historie
Založení hradu a města
Historie loketského hradu sahá do 12. století, založení města pod ním je mladšího data (první písemná zmínka Loket pochází z roku 1234; latinsky zmíněn i jako Cubitum) a zřejmě souvisí s německou kolonizací pohraničí +more'>Václavem I. Do počátku 14. století se dotvořil rastr královských měst Čech a Moravy. Nejvydatněji k tomu přispěla vláda českého krále Přemysla Otakara II. Teprve on vtiskl urbanizačnímu tempu potřebnou dynamiku. Síť královských měst se zahustila a prakticky dovršila.
Do více než padesáti měst spojených s fundacemi tohoto velkého krále patří také Loket, jak píše historik Josef Žemlička ve své publikaci Přemysl Otakar II. král na rozhraní věků. +more Žemlička dále píše, že pevný hrad v Lokti patřil od druhé čtvrtiny 13. století k zemským oporám na hranici s Chebskem. Za Přemysla Otakara II. získala v Loketsku na tempu kolonizace pronikající z Chebska. Dá se tedy předpokládat, že králova iniciativa osídlovat pohraničí vedla k tomu, že se pod loketským hradem ustavila městská obec, i když názory na to nejsou jednoznačné. Král vybavil loketskou hradní pevnost soustavou manství, jejichž dědičné uživatele vyňal z provinciální jurisdikce a přiřadil k soudu purkrabího nebo krále, ač se jasné doklady hlásí do časů Jana Lucemburského. Existence manského systému na Loketsku se dá odvozovat od manského systému zakládaném Přemyslem Otakarem II. v Kladsku, kde se některé listiny výsad dochovaly.
Z uvedeného se dá bez velké konstrukce usuzovat, že Loket patřil do oblasti silného zájmu Přemysla Otakara II. v opevňování a osídlování pohraničí, stejně jako je to u nedalekého Ostrova a Kadaně.
Průmysl
Po geologickém průzkumu Fridricha Mohse z roku 1811, při němž byla objevena ložiska kaolínu, zde Josefa Haidingerová zakoupila pozemky. Roku 1816 její synové, bratři Evžen a Rudolf Haidingerové zbudovali hrnčířskou pec, přivedli odborné zaměstnance (točíře, paliče, modeléra a malíře), kterých měli koncem roku 1817 již dvanáct. +more Vznikla manufaktura na porcelán, inzerovaná jako pobočka porcelánky vídeňské. Poté, co vídeňská inspekce shledala nedostatky a ukončila patronát, dostala porcelánka roku 1818 od gubernia vlastní zemské privilegium. Po překonání krize se od roku 1821 rozběhla velmi úspěšná výroba stolního nádobí a lékárenských nádob, která pod různými značkami (Gebrüder Haidinger, v letech 1873-1918 Springer a spol. , od 1918 Epiag). Výroba porcelánu ve městě byla ukončena.
Přírodní poměry
Město se nachází ve údolí Ohře a jeho významném meandru. Protékají zde také Kamenitý potok a Stoka, které se v Lokti vlévají do Ohře. +more V katastrálním území města se nalézá přírodní památka Moučné pytle.
Loket leží na karlovarském plutonu, tedy vyvřelém tělese, které určuje geologickou stavbu. Převažující horniny jsou granitového původu (žula a její metamorfity). +more Geologickou zvláštností je pak výskyt tzv. karlovarského dvojčete, což je specifická forma živce.
Z geomorfologického pohledu se Loket nachází nad meandrem řeky Ohře vytvořeném do tvaru cubitu, tedy lidského lokte. Tento tvar se pak promítl do jména města. +more Samotné město shlíží na řeku Ohři ze skalní ostrožny (opět žulového původu). Celá oblast je charakteristická svým zvlněným povrchem, který se formoval po alpinsko-karpatském vrásnění, kdy vznikl tzv. podkrušnohorský prolom, jehož jižní hranice probíhá severně od města Loket. Jižně se pak rozkládá Slavkovský les, což je jednak chráněná krajinná oblast a jednak vrchovina. Zatímco okolní vrcholy skýtají pohled z nadmořské výšky 530 až 658 metrů nad mořem, průměrná nadmořská výška města je 427 metrů.
Centrum města s kostelem svatého Václava Náměstí se sloupem Nejsvětější Trojice
Řeka Ohře tvoří vodní páteř regionu. Na ní navazují četné přítoky, v Lokti konkrétně: Loučský potok (zleva), Kamenitý potok (zprava), Stoka (zprava) a další menší potoky s krátkým tokem (do 1000 metrů). +more Mimo vodní toky se zde nenachází jiná vodní plocha, jež by stála za zmínku.
Půdní pokryv je poplatný vývoji a členitosti zdejšího terénu. Většinou se zde vyskytují podzoly a hnědé půdy. +more Jedině v okolí Ohře se dá mluvit o fluviálních půdách. Povaha půd je dána mimo jiné i zalesněním: z 26,74 km² rozlohy města je celých 18,12 km² (67 %) zalesněno a pouhých 7 % připadá na ornou půdu.
Podnebí je v Lokti mírné, průměrná teplota za posledních 15 let je zde 7,9 °C a průměrné roční množství srážek činí 646 milimetrů. Klima velmi ovlivňují Krušné hory, které při severozápadním proudění vytváří srážkový stín a srážky se zde při tomto vlhkém proudění oproti ostatnímu území České republiky téměř nevyskytují. +more Naopak při jihozápadním proudění se srážky o Krušné hory zastaví a může zde pršet i několik dní. Minimální naměřená teplota za posledních 15 let je zde −23,4 °C z 6. ledna 2002 a maximální 38,1 °C z 16. července 2007. Měření zde provádí amatérský meteorolog Karel Hrdlička.
Z hlediska biosférického se zde vyskytuje průměrná česká biota, les mírného pásu s listnatým a jehličnatým porostem. Fauna je zde obdobná jako ve zbytku republiky (u horního jezu je zbudován tzv. +more rybí přechod).
Obyvatelstvo
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 3 257 | 3 298 | 3 744 | 4 438 | 4 059 | 3 837 | 3 998 | 2 255 | 2 276 | 1 789 | 1 662 | 2 851 | 3 026 | 2 823 |
Počet domů | 285 | 316 | 334 | 364 | 377 | 374 | 429 | 474 | 434 | 314 | 313 | 363 | 387 | 427 |
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 4 179 | 4 120 | 4 663 | 5 538 | 5 104 | 4 716 | 5 083 | 2 664 | 2 595 | 2 037 | 1 833 | 2 989 | 3 202 | 2 978 |
Počet domů | 413 | 454 | 482 | 512 | 534 | 531 | 602 | 644 | 434 | 379 | 366 | 421 | 469 | 511 |
Doprava
Městem prochází silnice II/209 spojující Loket s Horním Slavkovem a III/2099 do Sokolova. Na železniční trati Nové Sedlo u Lokte - Krásný Jez jsou ve městě dvě zastávky. +more Městem vede úsek cyklotrasa Ohře v úseku ze Sokolova do Karlových Varů.
Pamětihodnosti
Hrad Loket a most T. +more G. Masaryka Kaple svaté Anny Roku 1980 bylo historické jádro vyhlášeno městskou památkovou rezervací. * Dominantou města je hrad Loket ze 12. století. Mimo českých králů se v držení vystřídali jáchymovští Šlikové a také pánové z Plavna. Ve druhé polovině začal hrad sloužit jako vězení a tím byl až do roku 1948. Poté byl zestátněn a opuštěn. Po roce 1989 proběhla jeho rekonstrukce a hrad je zpřístupněn veřejnosti. * U města se nachází mezinárodní motokrosová trať, kde se každoročně pořádají mezinárodní závody série MXGP. * Městské opevnění * Kostel svatého Václava.
Osobnosti
Václav Payer z Lokte (1488-1537), lékař * Marian Josef Heinl (1785-1867), duchovní * Hugo Jelínek (1834-1901), průmyslník a politik * Jiří Pražák (1846-1905), právník * František Lederer (1898-1948), novinář * Jaroslav Slípka (1926-2013), lékař
Partnerská města
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Města v Čechách Kategorie:Obce v okrese Sokolov Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem Kategorie:Sídla ve Slavkovském lese Kategorie:Bývalá krajská města v Česku Kategorie:Porcelánky v Česku Kategorie:Regionální sdružení obcí a měst Euregio Egrensis Kategorie:Sdružení Krušné hory - západ Kategorie:Svazek obcí Sokolov - východ Kategorie:Vodohospodářské sdružení měst a obcí Sokolovska Kategorie:Města v okrese Sokolov Kategorie:Sídla na Ohři Kategorie:Městské památkové rezervace v Karlovarském kraji Kategorie:Sídla v CHKO Slavkovský les