Cesko.wiki Lokomotiva S-Motor
Author
Albert FloresS-Motor je souhrnné označení několika řad elektrických lokomotiv používaných americkou železniční společností New York Central (NYC). Lokomotivy byly vyráběny v letech 1904-1909 ve spolupráci lokomotivky ALCO (mechanická část) a společnosti General Electric (elektrická část) ve Schenectady ve státě New York. Šlo o první hromadně vyráběné elektrické lokomotivy určené pro traťovou službu.
_(14739010736).jpg)
Vznik, výroba a dodávky
Po vážné nehodě v tunelu Park Avenue 8. ledna 1902, při které sehrála významnou roli snížená viditelnost vlivem dýmu parních lokomotiv, se newyorská radnice rozhodla s platností k 1. +more červenci 1908 zakázat provoz parních lokomotiv ve vnitřním městě. Společnost New York Central reagovala zahájením elektrifikace svých tratí, kterou již dříve zvažovala, napětím 660 V z třetí kolejnice. Ve stejné době probíhaly práce i na novém nádraží Grand Central Terminal.
Vývoj lokomotiv, které si New York Central pro nově elektrifikované tratě objednal u společnosti General Electric, vedl Asa F. Batchelder. +more Prototypový stroj č. 6000 byl dokončen v listopadu roku 1904 a důkladně testován na zkušební trati výrobce, kde najezdil přes 80 000 km. Po úspěšných testech New York Central objednal 34 kusů mírně odlišných lokomotiv, označených v té době ještě řadou T-2, zatímco prototyp obdržel řadu T-1. V souvislosti s plánovaným rozšířením elektrifikace pak byla v roce 1908 objednána poslední série lokomotiv, označená již řadou S-3 a odlišující se mírně zvýšenou hmotností a parním generátorem pro vytápění vlakových souprav.
Konstrukce
Lokomotivy S-1 a S-2 měly původně uspořádání náprav 1'Do1' dle UIC (1-D-1 dle AAR), později byla krajní běžná dvojkolí nahrazena dvounápravovými podvozky pro zlepšení chodových vlastností a tím se změnilo i uspořádání na 2'Do2' (2-D-2). Ve střední skříňové části lokomotivy se nachází dvě stanoviště strojvedoucího, přístup je zajištěn dveřmi v bočnicích, případně průchozími představky skrze dveře na čelech lokomotivy.
Lokomotiva odebírá proud z napájecí kolejnice pomocí sběračů pro spodní odběr, ale je vybavena i dvěma malými sběrači na střeše pro napájení z trolejového vedení v tunelu Park Avenue. Regulace je odporová, zapojení trakčních motorů lze měnit ve třech krocích (sériové, sérioparalelní a paralelní). +more Jedním z převratných řešení u těchto lokomotiv bylo použití motorů bez převodovek, kdy kotva dvoupólového stejnosměrného motoru byla přímo součástí nápravy. Stejné řešení výrobce později využil u lokomotiv T-Motor a EP-2. Lokomotivy byly vybaveny kontroléry GE typu M, které umožňovaly provoz ve vícečlenném řízení.
Provoz
Dodané stroje T-2 obdržely inventární čísla 3401-3434, č. 3400 bylo přiřazeno prototypu. +more První vlak vedený lokomotivou č. 3406 byl ze stanice High Bridge na nádraží Grand Central Terminal vypraven 30. září 1906. Dne 16. února 1907 došlo k tragédii, když vlak 25 se stroji 3421 a 3407 v čele a pěti vozy vykolejil v oblouku na trati Harlem Line v Bronxu. Nehoda si vyžádala 24 lidských životů a přes 150 zraněných. V jejím důsledku byly všechny již dodané lokomotivy přestavěny na uspořádání 2'Do2', stejná úprava se dotkla i nově vyrobených strojů. V souvislosti se změnou pojezdu bylo změněno i označení řady z T na S. Od té doby také tyto lokomotivy nesměly být využívány ve dvojicích a rychlost byla omezena na 72 km/h (45 mph) v přímé a 48 km/h (30 mph) v obloucích.
Roku 1913 začaly být lokomotivy S-Motor nahrazovány na nejdůležitějších výkonech nově dodávanými lokomotivami T-Motor, které disponovaly vyšším výkonem, maximální rychlostí i tažnou silou (všechny nápravy hnací). Hlavním těžištěm výkonů se staly lehčí osobní vlaky, přetahy prázdných souprav mezi nádražím Grand Central Terminal a odstavným nádražím Mott Haven a posun. +more Lokomotivy byly během své kariéry několikrát přečíslovány. K roku 1958 bylo již několik lokomotiv řady S-2 a všechny stroje řady S-3 sešrotovány. Několik zbývajících exemplářů přešlo na konci 60. let v souvislosti s fúzí železnic NYC a Pennsylvania Railroad pod nově vzniklou společnost Penn Central. Poslední stroj dojezdil u nástupnické společnosti Conrail až v roce 1981.
Zachované lokomotivy
Do současnosti se zachovaly tři lokomotivy S-Motor:
* NYC 100 - původní prototyp č. 6000, stojí odstaven v lese poblíž Albany * NYC 113 - původně NYC 3413, v Národním muzeu dopravy v +more_Louis'>St. Louis * PC 4715 - původně NYC 3415, v Illinoiském železničním muzeu.