Cesko.wiki Los aljašský
Author
Albert FloresLos aljašský (Alces alces gigas) je poddruh losa, který se vyskytuje od Aljašky až po západní Yukon. Jde o největší poddruh losa. Obývá boreální a smíšené opadavé lesy. Stejně jako ostatní poddruhy losů žije obvykle samotářsky, ale někdy vytváří i malá stáda (až 50 kusů). Obvykle přichází do styku s jinými losy jen kvůli páření nebo boji o samice. Samci a samice si vybírají různá stanoviště ke shánění potravy, což vede k prostorové segregaci po většinu roku. Během období páření, na podzim a v zimě, se samci stávají velmi agresivními a při polekání jsou náchylní k útoku.
Potrava
Los aljašský má podobnou stravu jako ostatní poddruhy losů, skládající se zejména ze suchozemské vegetace v podobě bylin a výhonků stromů, jako je vrba nebo bříza. Los vyžaduje denní příjem až 9770 kilokalorií (32 kg potravy). +more Losi na Aljašce postrádají horní přední zuby, ale na spodní čelisti mají osm ostrých řezáků. Mají také tvrdý jazyk, dásně a rty, které pomáhají žvýkat dřevnatou vegetaci.
Velikost a hmotnost
Los aljašský je sexuálně dimorfní, přičemž samci jsou o 40 % těžší než samice. Samec losa aljašského může měřit více než 210 cm v kohoutku a vážit přes 635 kg. +more Parohy mají v průměru rozpětí 180 cm. Rekordem jsou parohy s rozpětím 250 cm a s hmotností bezmála 60 kg. Velikost a tvar parohů jsou ovlivněny genetikou, výživou a věkem. Parohy se značnou měrou podílejí na utváření sociálního postavení a ovlivňují úspěšnost páření. Samice měří v kohoutku přibližně 180 cm a mohou vážit téměř 478 kg. Největší los aljašský byl zastřelen v západním Yukonu v září 1897; vážil 820 kg a byl v ramenou vysoký 233 cm. Některé nepotvrzené údaje však hovoří i o samcích s výškou v kohoutku až 260 cm a hmotností téměř 1 200 kg. Zatímco los aljašský s losem kamčatským konkurují co se velikosti týče vyhynulému veledaňkovi, jsou stále menší než Cervalces latifrons, největší jelen všech dob.
Sociální struktura a reprodukce
Losi aljašští nemají mezi sebou žádné sociální vazby a přicházejí do vzájemného kontaktu pouze proto, aby se spářili, nebo aby dva losí býci bojovali o práva na páření. Ačkoli losí býci obvykle nejsou agresivní vůči lidem, během období páření mohou zaútočit na jakékoli stvoření, s nímž přijdou do styku, včetně lidí, vlků, jiných jelenů nebo dokonce medvědů. +more Samci si během boje mohou zaseknout parohy, a pokud ano, mohou oba zemřít na těžká zranění nebo vyhladověním. Losí býk se během páření ozývá jemným voláním, aby přilákal samice a varoval ostatní samce. Pokud samec prohraje s jiným samcem, musí počkat další rok, než se spáří. Aljašští losi se páří každý rok během podzimu a zimy a obvykle rodí jednoho nebo dva potomky najednou. Kolem 10-11 měsíců opouštějí roční mláďata své matky a starají se sama o sebe. Vycpané exempláře, Americké přírodovědné muzeum.
Lov
Losi na Aljašce se každý rok na podzim a v zimě loví kvůli masu a zábavě. K lovu losů lidé používají střelné zbraně i luky.