Losenheim (zřícenina hradu)

Technology

12 hours ago

Author

Nepatrné zbytky hradu Losenheim se nacházejí na izolovaném skalním ostrohu severně od „Rotte Losenheim“, asi 5 kilometrů od městyse Puchberg am Schneeberg v okrese Neunkirchen v rakouské spolkové zemi Dolní Rakousy.

Podle polohy a pravděpodobně dřívější úlohy hradu jako sídla panství se jen skromně usuzuje ze zbytků zdí. Tyto jsou občas spojovány opravnými pracemi, protože se od devadesátých let privátními prostředky rekonstruují.

Historie

Na počátku 13. +more století budoval „Gleißenfeld-Puchberger“ (z prostoru „Gleißenfeld/Scheiblingkirchen“ - kdysi „Puchberg“ - v tehdy nejistých dobách se budovaly hrady Puchberg, Losenheim a další.

Dokumentárně je rod Losenheimerů od 13. +more až do 14. století doložitelný, V roce 1220 Wulfing von Losenheim a 1222 a 1225 Dietmar z Losenheimu je zmiňovaný. Patřili ke sloužící šlechtě Babenberků a vévody Leopolda VI. Babenberského (asi 1175-1230). I přesto je jmenován Losenheimer v první polovině 13. století, na podkladě archeologických nálezů byla stavba hradu provedena již v pozdním 12. století.

Před 3. +more září 1264 je doloženo, že Rüdiger von Losenheim přenechal klášteru Heiligenkreuz dva a půl „Mansen“ a dvě zahrady k „Höflein na vyšší stěně“. Jako svědci byli „Wisento“, leník . Rüdiger z Losenheimu“, „Eberhard z Puchbergu“ - synovec „Rüdiger z Losenheimu a Tuote“ - manželka Rüdigera z Losenheimu.

Dne 3. září 1264 dosvědčuje Rüdiger z Losenheimu, že opatství Heiligenkreuz také dosud vyhrazuje právo fojtství nad "Gülte k Höflein" přenechává.

V roce 1278 je zmíněný Otto z Losenheimu

V roce 1304 se zříká Johann z Losenhaimu ve prospěch opatství Heiligenkreuz na tři hřivny feniků Gülte k Höfleinu, které jeho otec prodal.

V polovině 14. +more století se shoduje vlastnické poměry panství Losenheim s onou zříceninou hradu Puchberg.

Odkazy

Externí odkazy

Literatura

Maximilian Weltin, Christina Mochty-Weltin, Karin und Thomas Kühtreiber, Ronald Woldron: Wehrbauten und Adelssitze Niederösterreichs, Das Viertel unter dem Wienerwald, Bd. 2, NÖ Institut für Landeskunde, St. +more Pölten 2003.