Louis Renault (právník)

Technology

12 hours ago

Author

Louis Renault (2. května 1843, Autun – 8. února 1918, Paříž) byl francouzský právník, který se proslavil jako zakladatel a ředitel automobilky Renault. Narodil se v rodině lékaře a studoval práva na univerzitě v Paříži. Po dokončení studia se připojil k advokátní kanceláři, kde se specializoval na průmyslové a obchodní právo. V roce 1898 založil spolu s bratry Fernandem a Marcelem společnost Renault Frères, která se specializovala na výrobu automobilů. Své vozy prezentoval na různých výstavách a v roce 1906 získal zakázku na výrobu automobilu pro francouzskou armádu. Během první světové války se Renaultovi zaměřili na produkci vojenských vozidel a stali se jedním z hlavních dodavatelů francouzské armády. Louis Renault byl však po válce obviněn z kolaborace s nacisty a v roce 1944 zemřel ve vězení. Jeho automobilka Renault však zůstala jednou z největších a nejúspěšnějších automobilových firem v Evropě.

Louis Renault (21. května 1843, Autun - 8. února 1918, Barbizon) byl francouzský právník, vysokoškolský profesor a nositel Nobelovy ceny míru z roku 1907 společně s Ernestem Teodorem Monetou.

V letech 1868-1873 působil jako profesor římského a obchodního práva na univerzitě v Dijonu. Od roku 1873 až do své smrti přednášel na právnické fakultě Pařížské univerzity, kde se v roce 1881 stal profesorem mezinárodního práva. +more V roce 1890 byl jmenován právním znalcem ministerstva zahraničních věcí a zkoumal francouzskou zahraniční politiku ve světle mezinárodního práva. V této pozici absolvoval mnoho konferencí, byl u obou Haagských úmluv (1899, 1907) a účastnil se i Londýnské námořní konference v letech 1908-1909.

Napsal mnoho článků i monografií specializovaných týkajících se mezinárodního práva. Společně s kolegou a přítelem C. +more Lyon-Caenem sepsal několik děl týkajících se obchodního práva, jehož souhrn vyšel ve dvou svazcích, samotné pojednání obsáhlo osm svazků a manuál vyšel v mnoha vydáních.

Roku 1879 vydal svůj spis Úvod do studia mezinárodního práva a v roce 1917 další knihu První porušení mezinárodního práva v Německu, kde hodnotil německou invazi do Belgie a Lucemburska.

V roce 1907 mu byla společně s italským pacifistou a pozdějším nacionalistou Ernestem Teodorem Monetou udělena Nobelova cena míru.