Louis Thomas Villaret de Joyeuse

Životopis

+more_června_(National_Maritime_Museum|Národní_námořní_muzeum_v_Greenwich_(londýnský_obvod)'>Greenwichi) Erb admirála Louise Thomase Villareta Narodil se v Auch v jižní Francii a pocházel pravděpodobně ze zcela prostých poměrů, jeho otec François byl původně truhlářem, ale později dosáhl důstojnické hodnosti v armádě. Sám Louis Thomas později uváděl šlechtický původ, ale to zpochybňovali již jeho současníci. Původně sloužil v královské armádě, ale kvůli účasti v souboji přešel v roce 1765 k námořnictvu. Vystřídal službu na různých lodích a 70. léta strávil převážně v Indickém oceánu. Během americké války za nezávislost bojoval proti Britům, padl do zajetí a byl uvězněn v Madrasu. Ještě téhož roku byl propuštěn a po návratu do Francie dekorován Řádem sv. Ludvíka. Poté několik let sloužil v Lorientu a v roce 1787 se oženil.

Po francouzské revoluci složil občanskou přísahu a vstoupil do služeb Francouzské republiky. Byl vyslán do Karibiku, kde na ostrově Saint-Domingue probíhalo povstání otroků. +more V roce 1792 byl povýšen na kapitána a organizoval námořní obranu západního pobřeží Francie. V roce 1793 dosáhl hodnosti kontradmirála a poté byl pověřen vrchním velitelem brestské flotily. Jejím úkolem bylo ochránit obrovský konvoj lodí přepravujících zásoby potravin z USA do Francie. Na přelomu května a června proto podstoupil v Atlantském oceánu několik střetů s britskou flotilou admirála Howea. Bitva Slavného 1. června (1794) byla první významnou akcí na moři v rámci francouzských revolučních válek, Villaret de Joyeuse v bitvě ztratil sedm lodí a stovky námořníků, podařilo se mu ale zajistit bezpečný transfer potravinového konvoje do Francie. Přes diskutabilní výsledek bitvy byl povýšen na viceadmirála (1794) a o rok později svedl neúspěšnou bitvu u Groix (1795). V roce 1797 byl pověřen námořní podporou vylodění armády generála Hocha v Irsku, sám ale usiloval o účast na bojích proti Britům v Indickém oceánu, kde se lépe orientoval. Expedici do Irska proto pod různými záminkami záměrně zdržoval a nakonec byl odvolán.

Mezitím se zapojil do politiky a v dubnu 1797 byl zvolen členem Rady 500, kde se připojil k posilující straně monarchistů. V této době se spřátelil se slavným korzárem Robertem Surcoufem, jehož aktivity podporoval. +more Po fructidorském převratu a odstranění monarchistů z parlamentu se stáhl do soukromí na ostrov Oléron. Do aktivní služby byl znovu povolán po vyhlášení konzulátu a v letech 1801-1802 absolvoval další cestu na Sainte-Domingue. V letech 1802-1809 byl guvernérem na ostrově Martinik, v roce 1803 získal řád Čestné legie, o dva roky později obdržel velkokříž téhož řádu a v roce 1808 byl povýšen na hraběte. Martinik v té době jako francouzská námořní základna v Karibiku ohrožoval britské obchodní zájmy četnými útoky na britské obchodní lodě, Británie navíc usilovala o získání úrodné půdy na Martiniku. V lednu 1809 podniklo Royal Navy v součinnosti s armádou soustředěný útok na ostrov a již v únoru Villaret-Joyeuse kapituloval. Vrátil se do Francie a za ztrátu Martiniku byl všeobecně kritizován, stanul před válečným soudem, který jeho vinu potvrdil. Poté strávil dva roky v soukromí a nemilosti v Rouenu. V roce 1811 jej Napoleon znovu povolal do státních služeb a v dubnu 1811 jej jmenoval do funkce guvernéra v Benátkách. Zde Villaret de Joyeuse o rok později zemřel na následky vodnatelnosti.

V roce 1787 se oženil s Thérèse Félicité Villars de Roche (1752-1808). Měli spolu tři děti, nejstarší syn Alexis Jean Marie (1788-1873) dosáhl u námořnictva hodnosti kapitána, později byl komořím +more'>Karla X. a nositelem Čestné legie.

Jeho jméno je vepsáno na severním pilíři pařížského Vítězného oblouku.

Jeho mladší bratr Jean Marie Villaret de Joyeuse (1757-1849) sloužil v armádě, byl účastníkem revolučních a napoleonských válek a dosáhl hodnosti brigádního generála jezdectva (1804).

Odkazy

Reference

Literatura

KOVAŘÍK, Jiří: Salvy pod plachtami, 1. díl (Námořní války Ludvíka XV. +more a Ludvíka XVI. ); Praha, 2021; 367 s. ISBN 978-80-7497-348-2 * KOVAŘÍK, Jiří: Salvy pod plachtami, 2. díl (Revoluční a napoleonské války na moři); Praha, 2022; 396 s. ISBN 978-80-7497-418-2 * ŠŤOVÍČEK, Michal: Francie proti Evropě. Války revoluční Francie 1792-1802; Praha, 2017; 504 s. ISBN 978-80-7557-041-3 * KRÁLÍČEK, Václav: Lvi na vlnách. Anatomie námořních bojů Velké Británie s Francií v letech 1789-1794 v Atlantiku; Praha, 2018; 200 s. (Kapitola Nový velitel brestské flotily, s. 72-82) ISBN 978-80-7557-145-8.

Externí odkazy

[url=https://www. frenchempire. +morenet/biographies/villaret/]Admirál Villaret-Joyeuse na webu frenchempire[/url] * [url=https://en. wikisource. org/wiki/1911_Encyclop%C3%A6dia_Britannica/Villaret_de_Joyeuse,_Louis_Thomas]Admirál Villaret-Joyeuse in: 'Encyclopedia Britannica[/url].

Kategorie:Francouzští admirálové Kategorie:Osobnosti napoleonských válek Kategorie:Osobnosti francouzských revolučních válek Kategorie:Osobnosti Americké revoluce Kategorie:Francouzští šlechtici Kategorie:Osobnosti Ancien Régime Kategorie:Francouzské osobnosti 18. +more století Kategorie:Osobnosti Velké francouzské revoluce Kategorie:Francouzští politici Kategorie:Guvernéři Kategorie:Nositelé Řádu svatého Ludvíka Kategorie:Nositelé Řádu čestné legie Kategorie:Jména vepsaná pod Vítězným obloukem v Paříži Kategorie:Narození 29. května Kategorie:Narození v roce 1748 Kategorie:Úmrtí 24. července Kategorie:Úmrtí v roce 1812 Kategorie:Úmrtí v Benátkách Kategorie:Muži.