Lubušské vojvodství

Historické regiony a Lubušsko

Lubušské vojvodství zahrnuje části několika historických zemí, které před rokem 1945 nikdy netvořily jeden celek. Jsou to: * severozápadní část Dolního Slezska: Zelená Hora, Nowa Sól, Zaháň * jižní polovina braniborské Nové marky: Gorzów Wielkopolski, Kostřín, Słubice, Drezdenko * západní okraj Velkopolska: Babimost, Międzyrzecz, Skwierzyna, Wschowa * polský díl Dolní Lužice: Gubin, Żary, Łęknica +moresvg|thumb|left'>Nová marka na sklonku 15. století Lubušsko ve středověku Zemská příslušnost centrální části vojvodství s městy Świebodzin, Krosno Odrzańskie a Sulechów je sporná: jedná se o původně slezská území, která na sklonku 15. století (Krosno, Sulechów), případně na začátku 19. století (Świebodzin), připadla Braniborsku.

Na základě Jaltské a Postupimské konference byla určena nová východní hranice Německa na Odře a Lužické Nise. Inkriminované území připadlo socialistickému Polsku a proběhla na něm téměř úplná výměna obyvatelstva. +more Ze začátku bylo spravováno v rámci Obvodu II. Dolní Slezsko (jižní část) a Obvodu III. Západní Pomořansko (severní část), načež v září 1945 došlo k přičlenění podstatné jeho části s Gorzówem a Zelenou Horou k Poznaňskému vojvodství a zbytku v červnu 1946 k Vratislavskému.

V roce 1950 vzniklo „staré“ Zelenohorské vojvodství a byl tak poprvé v dějinách vytvořen administrativní celek v hrubých rysech odpovídající dnešnímu Lubušskému vojvodství (patřil k němu navíc okres Hlohov). Při zavedení 49 „malých krajů“ roku 1975 došlo k jeho rozdělení mezi Gorzówské a „nové“ Zelenohorské s výjimkou Wschowy, která odteď spadala pod Lešno, a Hlohova přičleněného k Lehnickému vojvodství.

Správní reforma z roku 1998 vlastně obnovila Zelenohorské vojvodství z období 1950-1975 (vyjma Hlohova), přičemž Gorzów Wielkopolski se stal jeho druhým hlavním městem a název byl změněn na kvazihistorický. Ten je odvozen od městečka Lubuš (Lebus), které nyní leží mimo jeho území na německém břehu Odry a ve středověku bylo centrem kmenového území slovanských Lubušanů, na něž se polská poválečná propaganda odvolávala při odůvodňování svých historických nároků na „znovuzískaná území“. +more Lubušsko v tom smyslu tvořila oblast na Odře mezi ústím Lužické Nisy a Noteće, zahrnovalo tedy zhruba severozápadní čtvrtku dnešního vojvodství.

Po druhé světové válce a zejména po roce 1998 byl termín Lubušsko (polsky Ziemia Lubuska) oprášen a získal nový význam jakožto synonymum pro území celého Lubušského (dříve Zelenohorského) vojvodství, které dnes fakticky tvoří jednu funkční oblast a vzhledem k poválečné výměně populace a vymizelé braniborské, lužické či slezské identitě současných obyvatel se také stává novým kulturně-zeměpisným regionem na mapě Polska.

Geografie

Národním parku Ústí Warty poblíž Kostřína Lubušské vojvodství má rozlohu 13 987,93 km². +more V červnu 2020 čítalo 1 010 177 obyvatel a je tak po Opolským druhým nejméně lidnatým polským vojvodstvím. Míra urbanizace činí 64,95 %, hustota zalidnění je na polské poměry značně podprůměrná (72,21 obyv. /km²).

Nachází se na západě Polska a sousedí: * na západě se spolkovými zeměmi Braniborsko a Sasko v Německu, délka hranice je 195,6 km; * na jihu s Dolnoslezským vojvodstvím, délka hranice je 224,4 km; * na východě s Velkopolským vojvodstvím, délka hranice 278,3 km; * na severu se Západopomořanským vojvodstvím, délka hranice je 206,2 km;

Celé území vojvodství se rozkládá v nížinných oblastech, které jsou součástí Středoevropské nížiny, přesněji Středopolských nížin nebo Jihobalstského pojezeří. Míra zalesnění je s odstupem nejvyšší v Polsku - v roce 2018 činila 49,3 %. +more V Lubušském vojvodství se nachází Národní park Ústí Warty, část Drawenského národního parku a dále osm chráněných krajinných oblastí (park krajobrazowy). Z více než 500 jezer jsou největší Sławskie v okrese Wschowa, Niesłysz poblíž Świebodzina a Osiek u městečka Dobiegniew. Vodní plochy představují přes 9 % území vojvodství.

Okresy

Administrativní mapa vojvodství Lubušské vojvodství je rozděleno na 12 okresů a dvě města s postavením okresu (městské okresy) - Zelená Hora (141 222 obyvatel) a Gorzów Wielkopolski (123 609 obyvatel). +more Třetím stupněm administrativního členění jsou 82 gminy, z toho 9 městských, 34 městsko-vesnické a 39 vesnických.

Odkazy

Poznámky

Reference

Externí odkazy

[url=http://www.lubuskie.pl]Oficiální webový portál[/url]

Kategorie:Polská vojvodství