Ludmila Zatloukalová-Coufalová

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Ludmila Zatloukalová-Coufalová je česká basketbalistka, která se narodila 28. dubna 1930 v Praze. Jako hráčka reprezentovala Československo na mezinárodní úrovni, získala celkem tři medaile na mistrovství Evropy v basketbalu žen. V roce 1950 získala s týmem stříbrnou medaili a v roce 1954 a 1956 bronzové medaile. Celou svoji kariéru hrála za tým Slavia Praha, s kterým získala třikrát mistrovský titul v československé lize. Také se účastnila dvou světových šampionátů v basketbalu žen, v roce 1953 ve venezuelském Caracasu a v roce 1957 v brazilském Rio de Janeiru. Po ukončení kariéry se stala trenérkou a pracovala na Fyzioterapeutické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Je také autorkou několika publikací o fyzioterapii a rehabilitaci. Ludmila Zatloukalová-Coufalová je uznávanou osobností českého basketbalu a její přínos pro sport byl oceněn mnoha cenami a oceněními.

Ludmila Zatloukalová-Coufalová, rozená Ludmila Zatloukalová (23. května 1886 Svésedlice - 18. ledna 1960 Šternberk), byla česká a československá aktivistka za ženská práva, politička, meziválečná poslankyně Revolučního národního shromáždění za Republikánskou stranu československého venkova (od roku 1922 známá jako Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu).

Biografie

Pocházela ze zemědělské rodiny. Otec František Zatloukal byl rolníkem, matka Cecilie byla dcerou rolníka. +more V roce 1911 se na Královských Vinohradech provdala za Břetislava Coufala, který ve 30. letech rovněž zasedal v československém parlamentu.

V rámci agrární strany patřila k hlavním postavám ženského hnutí. První aktivity v ženském hnutí vyvíjela již v roce 1902, kdy ji otec jako dívku poslal na sjezd moravských žen ve Vyškově. +more V roce 1907 se podílela s Kunešem Sonntagem na založení Sdružení českého agrárního dorostu pro Moravu a Slezsko, kde působila jako místopředsedkyně. Angažovala se v Zemské organizaci Pokrokových žen moravských a v agrární straně vedla Československý odbor pro zájmy venkovských žen. Prosazovala práva žen, například volební právo, lepší možnosti jejich vzdělávání a pracovního zařazení. Přispívala do denního tisku. V roce 1931 se stala starostkou obce Svésedlice jako vůbec první žena v čele samosprávného sboru na Moravě.

V období let 1918-1920 zasedala v Revolučním národním shromáždění. Profesí byla chotí rolníka.

Po komunistickém puči v roce 1948 jí byl zabaven veškerý majetek.

Zemřela v zapomnění v Psychiatrické léčebně ve Šternberku.