Ludvík Fisher

Život

Mládí

Narodil se ve Starém Kolíně nedaleko Kolína v Polabí. Po absolutoriu základní a střední školy vystudoval medicínu na +more_lékařská_fakulta_Univerzity_Karlovy'>Lékařské fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze . Následně odjel pracovat a studovat do Berlína, posléze do Londýna a Oxfordu ve Spojeném království. Roku 1908 se přestěhoval do Spojených států a otevřel si gynekologickou a pediatrickou praxi v Chicagu, městě s velkou krajanskou komunitou Čechů a Slováků. Zde začal používat poangličtělou variantu svého jména, Fisher.

V USA

Chicago, Illinois v roce 1910 Fisher se jakožto český vlastenec rovněž zapojil do života a struktur české komunity v Chicagu. +more Po vypuknutí první světové války roku 1914 se začal angažovat při vzniku, a následně se stal předsedou, tzv. Národního sdružení, krajanské organizace snažící se dosáhnout podpory k uznání samostatného československého státu nezávislého na Rakousku-Uhersku. Prvního československého odboje ve Washingtonu D. C. (Fisher třetí zleva).

Od té doby stál v čele snah sjednotit české a slovenské krajany v USA v podpoře aktivit exilové skupiny Tomáše Garrigue Masaryka, Edvarda Beneše a Milana Rastislava Štefánika zasazujících se o vznik samostatného Československa.

Český komitét zahraniční

Roku 1915 byl pak Masarykem, Benešem a Štefánikem pro koordinaci krajanských center ustanoven Český komitét zahraniční. +more_listopad'>14. listopadu 1915 pak komitét vydal veřejné prohlášení, v němž formuloval svou snahu o založení samostatného československého státu. Kromě poslanců Říšské rady Masaryka a Josefa Düricha, a předsedy Ludvíka Fishera, prohlášení dále podepsali další členové chicagského sdružení Karel Pergler a v New Yorku působící Emanuel Voska, předseda Svazu československých spolků na Rusi Bohumil Čermák, předseda Českého komité ve Spojeném království Jan Sýkora a jeho tajemník František Kopecký, předseda Slovenské ligy v Americe Albert Mamatey a její tajemník Ivan Daxner, novinář a redaktor časopisu Čechoslovák v Petrohradě Bohdan Pavlů, za spolek Rovnost v Paříži Antonín Veselý a za Výbor české kolonie a českých dobrovolníků v Paříži malíř Josef Kupka. Z Českého komitétu zahraničního se následně utvořila Československá národní rada, jejímž přičiněním pak došlo ke vzniku československých legií v Rusku, Francii a v Itálii.

5. +more května 1918 dorazil do Chicaga T. G. Masaryk. Byl ke svému překvapení přijat jásajícími davy u Michiganského jezera v Chicagu a bezmála dvousettisícovým průvodem na jeho počest, byl žádán o projevy a zasypáván květinami. Fisher pomáhal Masarykovi v Americe zorganizoval velkou přesvědčovací kampaň mezi místními Čechy a Slováky na podporu samostatného československého státu. K nim se připojili i představitelé Rusínů. Po sepsání Clevelandské dohody pak následně 31. května 1918 podepsali zástupci krajanů v Pittsburghu Pittsburskou dohodu (včetně Ludvíka Fishera osobně) o společném státu.

V armádě

Fisher se v polovině roku 1918 dobrovolně přihlásil jako dobrovolník a vojenský lékař ke sboru československých legií ve Francii na Západní frontě, kam odcestoval. Svěřena zdravotnická správa československých legií ve Francii i v Itálii. +more bombardovacím náletu USAAF na Prahu 14. února 1945.

Po skončení války se Fisher přesunul do Prahy, kde stál u přeměny vojenské nemocnice Červeného kříže v pražském Karlíně na legionářskou zotavovnu, kterou řídil. Na základě pověření začal působit jako šéf zdravotní služby Československé armády na Ministerstvu národní obrany. +more Za své zásluhy byl oceněn řadou vojenských vyznamenání. Vydával odborné statě a překlady z angličtiny. Ovládal několik světových jazyků. Roku 1921 si oficiálně změnil příjmení na Fisher.

Po obsazení tzv. Druhé republiky armádou nacistického Německa a vzniku Protektorátu Čechy a Morava byl Fisher z Ministerstva propuštěn a penzionován. +more Jakožto vlastenec a důstojník se zapojil do organizace Obrana národa sdružující primárně někdejší vojáky československé armády v odbojové činnosti proti německým okupantům.

Úmrtí

Při americkém náletu na Prahu +more_únor'>14. února 1945 letouny 8. letecké armády USAAF byl Fisher těžce zraněn. Byl převezen do nemocnice, kde po pěti dnech zraněním podlehl. Zemřel v Praze 19. února 1945 ve věku 64 let.

Vyznamenání

řád Pr Československý válečný kříž 1914-1918 1919 * +moresvg_|60px'>řád Pr Řád čestné legie 4. třída 1920 * řád Pr Revoluční medaile 1921 * řád Pr Medaile Vítězství 1922 * řád Pr Croix de guerre 1922 * řád Pr Pamětní medaile na válku 1914-1918 1924 * řád Pr Řád svatého Sávy 2. třída 1926 * řád Pr Řád za vojenské zásluhy 1. třída, červená 1927 * řád Pr Řád znovuzrozeného Polska 3. třída 1928.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=https://ipac. svkkl. +morecz/arl-kl/cs/detail-kl_us_auth-p0205182-Fisher-Ludvik-18801945/]Bibliografický záznam[/url] * [url=https://www. medvik. cz/bmc/link. do. id=jk01031249]Medvik. cz[/url] * [url=https://www. valka. cz/Fisher-Ludvik-t60692]Válka. cz, Fisher Ludvík, vyznamenání[/url].

Kategorie:Čeští lékaři Kategorie:Čeští gynekologové Kategorie:Čeští pediatři Kategorie:Českoslovenští legionáři Kategorie:Čechoameričané Kategorie:Čeští ředitelé nemocnic Kategorie:Narození 1880 Kategorie:Narození 25. +more března Kategorie:Narození ve Starém Kolíně Kategorie:Úmrtí 19. února Kategorie:Úmrtí 1945 Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Muži Kategorie:Lékaři z Prahy Kategorie:Absolventi 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Kategorie:Oběti druhé světové války Kategorie:Osobnosti Obrany národa Kategorie:Osobnosti prvního československého odboje Kategorie:Oběti leteckých náletů.