Ludvík I. Bavorský

Ludvík I. Bavorský (25. srpna 1786, Štrasburk - 29. února 1868, Nice) pocházel z královského rodu Wittelsbachů. Vládl v letech 1825-1848. Na bavorský královský trůn nastoupil po svém otci, Maxmiliánu I. Josefovi, jako v pořadí druhý bavorský král. Tento bavorský panovník je znám především díky aféře s tanečnicí Lolou Montezovou, která ho nakonec stála trůn.

Původ

Ludvík se narodil jako nejstarší syn Maxmiliána I. Josefa, pozdějšího bavorského krále, a jeho první manželky Augusty Vilemíny Hesensko-Darmstadtské, která dala život ještě dalším čtyřem dětem: Augustě Amálii (1788-1851), Amálii Marii (1790-1794), Karolině Augustě (1792-1873) a synovi Karlovi Teodorovi (1795-1875).

V době, kdy se Ludvík narodil, byl ale jeho otec jako člen vedlejší rodové linie Wittelsbachů pouze důstojníkem francouzské armády ve Štrasburku a nic nenasvědčovalo tomu, že by někdy mohl v Bavorsku vládnout. Kmotrem malého Ludvíka Bavorského byl ovšem sám francouzský král +more'>Ludvík XVI. a dítěti byl už tehdy přislíben čestný titul plukovníka francouzské armády.

Ludvíkova starší sestra Augusta Amálie se provdala za Napoleonova nevlastního syna Evžena Beauharnais (syn první ženy Napoleona Bonaparta Josefiny). Mladší sestra Karolina Augusta se provdala za württemberského krále +more_Württemberský'>Viléma I. a po rozvodu za rakouského císaře Františka I. .

Matka zemřela, když bylo Ludvíkovi necelých deset let a jeho otec se po roce oženil s princeznou Karolínou Frederikou Bádenskou (1776-1841). Z tohoto manželství přišlo na svět několik dětí, ale dospělosti se dožilo pouze pět dcer: Alžběta Ludovika (1801-1873), Amálie Augusta (1801-1877), Marie Anna Leopoldina (1805-1877), Žofie Frederika Dorothea Vilemína (1805-1872) a Ludovika Vilemína (1808-1892). +more Poslední dvě Ludvíkovy polorodé sestry se staly matkami rakouského císařského páru, Františka Josefa I. a Sissi.

Král Ludvík I.

17. +more října 1810 se Ludvík oženil s Terezou Sasko-Hildburghausenskou (s níž žil 44 let). Svatba Ludvíka a Terezy vstoupila do historie především mohutnými oslavami, které se staly základem pro dodnes se opakující slavnost známou jako Oktoberfest. Po smrti svého otce, krále Maxmiliána I. Josefa, se stal Ludvík bavorským králem a přijal jméno Ludvík I.

Do historie vstoupil tento Wittelsbach především jako velký mecenáš umění a iniciátor mnoha významných staveb. Ludvík se zasloužil především o to, že se Mnichov stal za jeho vlády jedním z center kultury a umění v Evropě. +more Ludvíkovo kulturní a národní vědomí bylo zároveň německé i bavorské a v tomto duchu byla projektována i většina jeho staveb, které měly svou symbolikou odrážet Ludvíkovo politické smýšlení - jako příklad uveďme třeba Halu osvobození u Kelheimu, která byla věnována boji Německa proti Napoleonovi (přičemž paradoxně Wittelsbachové vděčili za svou korunu právě Napoleonovi - viz Maxmilián I. Josef). Původně liberálně smýšlející Ludvík I. přehodnotil své názory a v době pařížské revoluce v roce 1830 se stal nekompromisním zastáncem konzervativních politických myšlenek. Nebyl v žádném případě ochoten omezit své královské výsady ve prospěch myšlenek konstituce. Tvrdě nechal potrestat účastníky demokraticko-republikánských demonstrací v roce 1832 (tzv. hambašská slavnost) a osobně se zasadil o přísné potrestání známého liberálního politika Wilhelma Josefa Behra a publicisty Gottfrieda Eisenmanna. Ludvík I. zavedl v Bavorsku také cenzuru a silně podporoval katolickou církev a její práva. Kritických hlasů proti králově absolutistické politice bylo slyšet stále více.

Abdikace

O trůn jej ale nakonec připravil milostný skandál. V roce 1846 se Ludvík I. +more seznámil s irskou tanečnicí Lolou Montezovou, která si říkala "španělská tanečnice" a kterou na její cestě po Evropě provázel nespočet historek o jejím dobrodružném životě naplněném množstvím sexuálních afér. I stárnoucí král Ludvík I. měl tehdy za sebou celou řadu milostných dobrodružství - se svou dlouholetou milenkou Mariannou Florenziovou měl například dvě nemanželské děti. Král se do Montezové bezhlavě zamiloval a ta s ním navázala intimní vztah. Rok po seznámení Ludvík I. Lolu Montezovou povýšil do šlechtického stavu jako hraběnku Landsfeldovou. Montezová stále více ovlivňovala politická rozhodnutí Ludvíka I. a ten nad ní držel ochrannou ruku. Proti Lole Montezové a jejímu vlivu na krále se opakovaně konaly studentské demonstrace. Ludvík zareagoval tak, že nechal zavřít univerzitu, což musel zanedlouho odvolat kvůli stále narůstajícímu hněvu lidu. Lola Montezová nakonec musela pod policejní ochranou opustit Mnichov. Od Ludvíka se však již tehdy odvrátili konzervativci, církev i šlechta. Revoluční hnutí navíc zachvátilo v roce 1848 celou Evropu a Bavorsko nebylo v tomto směru výjimkou. 20. 3. 1848 se král Ludvík I. vzdal trůnu. Moci v zemi se ujal jeho syn Maxmilián II. Bavorský.

Potomci

Ludvíkovou manželkou se 12. října 1810 v Mnichově stala princezna Tereza Sasko-Hildburghausenská (1792-1854), dcera saského vévody Fridricha a jeho manželky Šarloty Meklenburské, s níž měl devět dětí:

* Maxmilián (28. +more listopadu 1811 - 10. března 1864), bavorský král od roku 1848 až do své smrti, ⚭ 1842 Marie Frederika Pruská (15. října 1825 - 17. května 1889) * Matilda (30. srpna 1813 - 25. května 1862), bavorská princezna, ⚭ 1833 Ludvík III. Hesensko-Darmstadtský (9. června 1806 - 13. června 1877), hesenský velkovévoda * Ota (1. června 1815 - 26. července 1867), řecký král v letech 1833 až 1862, ⚭ 1836 Amálie Oldenburská (18. prosince 1818 - 25. května 1875) * Theodelinda (1816-1817) * Luitpold (12. března 1821 - 12. prosince 1912), bavorským regent v letech 1886 až 1912, ⚭ 1844 Augusta Ferdinanda Toskánská (1. dubna 1825 - 26. dubna 1864), rakouská arcivévodkyně, toskánská princezna * Adéla (19. března 1823 - 28. října 1914), bavorská princezna, ⚭ 1842 František V. Modenský (1. června 1819 - 20. listopadu 1875), modenský, reggijský, masský a carrarský vévoda * Hildegarda (10. června 1825 - 2. dubna 1864), bavorská princezna, ⚭ 1844 Albrecht Fridrich Rakousko-Těšínský (3. srpna 1817 - 18. února 1895), těšínský kníže, rakouský arcivévoda * Alexandra (26. srpna 1826 - 21. září 1875), bavorská princezna, abatyše Královské kapitoly pro dámy svaté Anny v Mnichově a Würzburgu * Adalbert (19. července 1828 - 21. září 1875), bavorský princ, ⚭ 1856 Amálie Cádizská (12. října 1834 - 27. srpna 1905), cádizská princezna.

Tituly, oslovení a vyznamenání

Tituly a oslovení

25. srpna 1786- 1. +more dubna 1795: Jeho Jasnost princ Ludvík Bavorský * 1. dubna 1795 - 27. února 1799: Jeho Výsost dědičný princ ze Zweibrücken * 27. února 1799 - 1. ledna 1806: Jeho Výsost dědičný princ ze Zweibrücken, kurfiřt princ bavorský * 1. ledna 1806 - 13. října 1825: Jeho Královská Výsost bavorský korunní princ * 13. října 1825 - 20. března 1848: Jeho Veličenstvo král Bavorska * 20. března 1848 - 29. února 1868: Jeho Veličenstvo král Ludvík I. Bavorský.

Vyznamenání

Domácí

Řád sv. +more Huberta * Vojenský řád Maxe Josefa * Záslužný řád bavorské koruny * Řád sv. Michala.

Zahraniční

Řád zlatého rouna * Královský uherský řád sv. +more Štěpána * Řád sv. Josefa * Řád Serafínů * Řád Spasitele * Řád čestné legie * Řád sv. Ondřeje.

Vývod z předků

Externí odkazy

Kategorie:Wittelsbachové Kategorie:Bavorští princové Kategorie:Bavorští králové Kategorie:Katoličtí panovníci Kategorie:Panovníci, kteří abdikovali Kategorie:Narození 1786 Kategorie:Narození ve Štrasburku Kategorie:Úmrtí 1868 Kategorie:Muži Kategorie:Narození 25. +more srpna Kategorie:Úmrtí 29. února.