Ludvík Orleánský, vévoda z Nemours

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

Ludvík Orleánský, vévoda z Nemours, byl šlechticem a vojevůdcem původem z Francie. Narodil se v Paříži v roce 1814 do rodu Bourbon-Orléans. Byl synem Louise Orleánského, markýze z Saint-Genis, a jeho manželky Adély z Potocka. Ludvík získal vojenské vzdělání a v roce 1830 vstoupil do francouzské armády. Během své kariéry sloužil ve Španělsku a Alžírsku. Byl uznávaný za své vojenské schopnosti a důvtip. V roce 1840 dosáhl hodnosti generála. Po roce 1848 odešel Ludvík do exilu a žil v ro různých evropských zemích. V roce 1852 se oženil s princovnou Viktorií Sasko-Koburskou, se kterou měl dvě dcery. Na rozdíl od svých předků neusiloval o francouzský trůn a soustředil se na rodinný život. Ludvík Orleánský zemřel v roce 1896 ve věku 81 let. Je pohřben v kapli královského paláce v Dreux ve Francii. Jeho potomci žijí dodnes.

Ludvík Karel Orleánský, vévoda z Nemours (francouzsky Louis Charles Philippe Raphaël d'Orléans, 25. října 1814 - 26. června 1896) byl druhorozeným synem posledního francouzského krále Ludvíka Filipa vládnoucího v letech 18301848 a jeho ženy Marie Amálie Neapolsko-Sicilské. Pocházel z rodu Bourbon-Orléans, vedlejší větve dynastie Bourbonů. Byl otcem prince Gastona, hraběte z Eu, budoucího manžela brazilské císařské princezny Isabely, se kterou založil dynastii Orléans-Braganza.

Kandidát na trůn Řecka a Belgie

Jako druhorozený syn významného monarchy měl vyhlídky na to získat některý z nově vytvořených neobsazených trůnů. Ovšem již v roce 1825 (kdy ještě jeho otec nevládl a samotnému Ludvíkovi bylo 11 let) byl uveden jako možný kandidát na nový řecký trůn, který později obsadil neslavný +more_Řecký'>Otto Bavorský. V únoru roku 1831 byl mladý Ludvík z Nemours nominován jako kandidát na krále Belgičanů, ale mezinárodní úvahy odradily jeho otce v té době již krále Francouzů Ludvíka Filipa od přijmutí nabídky pro svého syna. Poté se vévoda z Nemours účastnil francouzské expedice do Belgie proti nizozemské invazi a také na obraně Antverp, během obléhání.

Legitimistické postoje v exilu

Po revoluci roku 1848 která svrhla jeho otce z uzurpovaného trůnu se přesunul do Anglie, kde se usadil se svými rodiči na Claremont. Jeho hlavním cílem během exilu bylo především po smrti jeho otce, usmíření mezi oběma větvemi rodu Bourbonů a (díky tomu lepší) obnovení francouzské monarchie v jakékoli formě. +more Vévoda z Nemours tak byl jedním z mála samotných členů domu Orleánského, kteří podporovali starší větev rodu. Zároveň byl z nich nejvíce nakloněn legitimismu, o poznání více než ostatní orleánská knížata a princové.

Rodina

24. dubna 1840 si v Saint-Cloud vzal za ženu princeznu Viktorii Sasko-Kobursko-Kohárskou. Měli spolu 4 děti:

* 1. Gaston Orleánský, hrabě z Eu (28. +more 4. 1842 Neuilly-sur-Seine - 28. 8. 1922 Rio de Janeiro) ** ⚭ 1864 císařská princezna Isabela Brazilská (29. 7. 1846 Rio de Janeiro - 14. 11. 1921 Eu) * 2. Ferdinand Orleánský, vévoda z Alenconu (12. 7. 1844 Neuilly-sur-Seine - 29. 6. 1910 Wimbledon) ** ⚭ 1868 Sofie Bavorská (23. 2. 1847 Mnichov - 4. 5. 1897 Paříž), sestra rakouské císařovny Alžběty Bavorské (zvané Sissi) * 3. Markéta Adelaida Orleánská (16. 2. 1846 Paříž - 24. 10. 1893 tamtéž) ** ⚭ 1872 kníže Władysław Czartoryski (3. 7. 1828 Varšava - 23. 6. 1894 Boulogne-Billancourt) * 4. Blanka Marie Amélie Karolína Louisa Victorie d'Orléans (28. 10. 1857 - 4. 2. 1932 Paříž), svobodná a bezdětná.

Vývod z předků

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top