Ludvík z Anjou
Author
Albert FloresLudvík z Anjou byl českým králem. Narodil se 23. července 1506 jako syn Vladislava II. Jagellonského a jeho manželky Anny Jagellonské. Po smrti svého otce se stal králem na základě předchozí dohody v rodině Habsburků. Ludvík se stal králem ve věku pouhých deseti let a vzhledem k jeho mládí byl v jeho jménu vládčím regentem jeho matka Anna Jagellonská. Během tohoto období se střetla různá politická křídla v českém království, která se snažila využít králova mládí k prosazení svých vlastních zájmů. V roce 1519 se Ludvík oženil s Marií Habsburskou, dcerou Filipa I. Habsburského. Manželství bylo důležité z politických důvodů, ale zemřela ještě předtím, než se jim narodil potomek. Po smrti své matky Anna, která zemřela v roce 1503, se Ludvík stal samostatným vládcem. V roce 1526 byl korunován českým králem a v roce 1527 byl korunován římským císařem Karlem V. Ludvíkova vláda byla poznamenána mnoha politickými konflikty a spory s různými českými šlechtici. Jeho silná spojenectví s Habsburky a náboženské problémy vedly k napětí ve společnosti. Ludvík zemřel 29. srpna 1526 a byl pohřben v katedrále svatého Víta v Praze. Jeho nástupcem se stal Ferdinand I. Habsburský.
Ludvík I. z Anjou (23. července 1339, Vincennes - 20. září 1384, Bisceglie) byl druhý syn Jana II. Francouzského a Jitky Lucemburské. Narodil se na zámku Vincennes. Jeho otec ho jmenoval hrabětem z Anjou v roce 1356. Následně byl v roce 1360 povýšen na vévodu z Anjou a roku 1370 na vévodu z Touraine.
V roce 1382 získal, jakožto adoptivní syn Johany I. Neapolské, Provence a Forcalquier. +more Po ní také zdědil nárok na Neapolské a Jeruzalémské království. Vedl válečné tažení do Itálie, kvůli uplatnění svého nároku na neapolský trůn. V té době byl již veteránem Stoleté války. Po jeho smrti připadly jeho nároky a tituly jeho synovi Ludvíku II. , který poté neapolskému království nějaký čas vládl.
Stoletá válka
Ludvík se účastnil bitvy u Poitiers pod vedením svého bratra Karla V. +more Bitva skončila drtivou porážkou Francouzů. Přesto se oběma bratrům podařilo předejít zajetí. Král Jan II. a Ludvíkův mladší bratr Filip už takové štěstí neměli. Oba byli zajati Angličany vedenými Eduardem z Woodstocku. Jejich výkupné se stalo předmětem míru z Brétigny podepsaného roku 1360.
Mezi lety 1380 a 1382 sloužil Ludvík jako regent svého synovce Karla VI.
Král Neapole
Roku 1382 Ludvík opustil Francii, aby uplatnil svůj nárok na neapolský trůn, jež získal po smrti bezdětné královny Johany I. Neapolské. +more Ta Ludvíka adoptovala, aby tak zabránila připadnutí dědictví jejím nejbližším příbuzným, které považovala za nepřátele. Přes jeho korunovaci v Avignonu vzdoropapežem Klementem VII. byl Ludvík donucen zůstat ve Francii. Johana byla zabita během uvěznění v San Fele v roce 1382. Ludvík podporovaný vzdoropapežem, Francií, Bernabem Viscontim a Amadeem VI. Savojským a s využitím peněz získaných během jeho regentství započal tažení s cílem získat Neapolské království.
Výprava čítající kolem 40 000 mužů však byla neúspěšná.
Potomci
Ludvík se 9. července 1360 oženil s Marií z Blois. Z tohoto sňatku vzešly tři děti:
* Marie (1370 - po roce 1383) * Ludvík II. +more z Anjou (1377-1417), vévoda z Anjou, v letech 1389-1399 králem Neapole, ⚭ 1400 Jolanda Aragonská (1381-1442) * Karel (1380-1404), kníže z Taranta, hrabě z Roucy, Étampes a Gienu.
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Dynastie Valois Kategorie:Vévodové z Anjou Kategorie:Vévodové z Touraine Kategorie:Narození 1339 Kategorie:Narození 23. +more července Kategorie:Narození ve Vincennes Kategorie:Úmrtí 1384 Kategorie:Úmrtí 20. září Kategorie:Úmrtí v Bisceglii Kategorie:Muži Kategorie:Regenti Kategorie:Hrabata z Anjou Kategorie:Hrabata z Maine Kategorie:Hrabata provensálská Kategorie:Hrabata z Forcalquier Kategorie:Hrabata z Étampes Kategorie:Hrabata z Roucy.