Luís Figo
Author
Albert FloresLuís Figo je bývalý portugalský fotbalista, který je považován za jednoho z nejlepších hráčů své doby. Narodil se 4. listopadu 1972 v Lisabonu. Svoji profesionální kariéru zahájil v portugalském klubu Sporting CP, kde hrál mezi lety 1989 a 1995. Poté přestoupil do španělského klubu FC Barcelona, kde působil po čtyři sezóny. V roce 2000 se stal nejdražším fotbalistou světa, když přestoupil z Barcelony do italského Interu Milán za částku 60 milionů eur. O tři roky později se stal hráčem Realu Madrid, kde strávil dalších pět sezón. V roce 2009 ukončil svou profesionální kariéru ve španělském týmu. Během své kariéry získal několik prestižních ocenění, jako například Zlatý míč, který získal v roce 2000. Figo také reprezentoval Portugalsko na mezinárodní úrovni. Hrál na čtyřech mistrovstvích světa a na jednom mistrovství Evropy. S portugalskou reprezentací dosáhl na čtvrté místo na mistrovství Evropy 2000 a na čtvrtfinále mistrovství světa 2006. Po ukončení své hráčské kariéry se Figo zapojil do různých charitativních projektů a stál také v čele světové fotbalové organizace FIFA.
Luís Filipe Madeira Caeiro Figo (* 4. listopadu 1972 Almada), zkráceně Luís Figo, je bývalý portugalský profesionální fotbalista, který hrával na pozici křídelníka. Svoji hráčskou kariéru ukončil v roce 2009 v italském Interu Milán. Mezi lety 1991 a 2006 odehrál také 127 zápasů v dresu portugalské reprezentace, ve kterých vstřelil 32 branek.
Během své kariéry oblékal dres Sportingu Lisabon, Barcelony, Realu Madrid a Interu Milán. Pelé ho roku 2004 zařadil mezi 125 nejlepších žijících fotbalistů.
Klubová kariéra
Slibné začátky
Vyrůstal v nepříliš zámožné rodině jako jedináček. Jeho otec se jmenoval Antonio Joan a jeho matka Marie Joanová. +more Jelikož byl venkov chudý, mladí odcházeli do velkých měst (Porto nebo Lisabon), kde viděli svoji budoucnost. Proto se již v 11 letech odstěhoval od rodičů a šel za svým snem - fotbalem - do metropole. Figovo mládežnické působiště se nazývalo OS Pastilhas. Asi právě tomuto celku velmi vděčí za to, jaký fotbalista z něj v současnosti je. V roce 1989 si ho do své proslulé fotbalové akademie vybral Sporting Lisabon. Ve Sportingu pod vedením Bobbyho Robsona a od sezóny 1994/95 Carlosem Queirozem dozrál v komplexního fotbalistu. Na jaře roku 1995 o něho stály špičkové evropské kluby. Real Madrid, Barcelona, Parma a Juventus se o tohoto fotbalového génia doslova rvaly.
Španělská pohádka
Figo podepsal smlouvu s italským Juventusem, ale Parma tvrdila, ze už s Figem uzavřela ústní dohodu. Italské fotbalové instituce celý případ vyřešily tím, že uložili Figovi zákaz startu v Itálii na dva roky. +more A tak se objevila Barcelona, která si pojistila tolik žádané Figovy služby. V Barceloně se jeho fotbalové umění stalo téměř dokonalé. Jeho pojetí hry bylo ofenzivní, ovšem role hrotového útočníka mu nikdy nevyhovovala. Jeho síla spočívala v připravování gólových situací, v přesných, chytrých a nečekaných přihrávkách. Stal se z něj opravdový tvůrce hry a to mu vyneslo v Barceloně neotřesitelnou pozici kapitána a po právu tak byl velkým miláčkem fanoušků. Díky svým dravým výpadům si vysloužil dokonce přezdívku „Žralok“. S kapitánskou páskou dovedl katalánský velkoklub k mnoha úspěchům - patří mezi ně 2 mistrovské tituly ze sezón 1997/98 a 1998/99, 2 vítězství ve španělském poháru, prvenství v Poháru Vítězů Poháru a evropský Superpohár. Ale po pěti letech se rozhodl pro radikální životní krok. Vyměnil barcelonský Nou Camp za madridský stadion Santiaga Bernabeua - přestoupil k úhlavnímu rivalovi - Realu Madid.
Z oblíbence zrádcem
Luís Figo Přestup z Barcelony do konkurenčního Realu Madrid z něj udělal nejdražšího fotbalistu všech dob. +more Stál v přepočtu téměř 2,2 miliardy korun. Byla to závratná suma, víc než dvojnásobná, než kolik dal Inter Milán v roce 1997 za Brazilce Ronalda, který byl tehdy v kurzu. Ale nový prezident Realu Florentino Pérez potřeboval něčím oslnit veřejnost - fanouškům totiž slíbil, že když vyhraje prezidentské volby, do Madridu přivede právě Figa. O rok později se nejdražším hráčem v historii stal Figův spoluhráč Zinedine Zidane.
Podobnou cestu dříve zvolili Bernd Schuster a Michael Laudrup, ale žádný přestup nevyvolal zdaleka takovou bouři emocí jako Figův. Ti fanoušci Barcy, a nebylo jich málo, kteří mu přáli jedině neúspěch v dresu bílého baletu, se nedočkali. +more Figo se v novém klubu okamžitě dostal do role lídra a hravě si získal srdce fanoušků na madridském stadionu. Ve stylu sobě vlastním, fantastickým driblinkem a přesnými centry, dokonale ovládl prostor u pravé postranní čáry.
Před sezónou královský klub sebevědomě prohlašoval, ze prvotním cílem pro sezónu 2000/01 byl, navzdory náročnému programu Ligy mistrů, vyhrát domácí titul. Cíl se podařilo naplnit a podstatnou měrou tomu přispěly Figovy vynikající výkony. +more Trenér Vicente del Bosque nepovolil Figovi skoro žádnou chvilku na odpočinek, nasazoval ho do mistrovských a pohárových zápasů a samozřejmě v Lize mistrů. A to nezapomínejme na Figův divoký odchod z Barcelony. Při prvním vzájemném utkání po přestupu byla všude cítit nenávist k portugalskému playmakerovi. Padala velice ostrá slova. Nadávali mu všelijak: Chamtivec, Zrádce, Jidáš a mnoha a mnoha dalšími slovy. Ale nic z toho se nevyrovná tomu, co si nacvičili Katalánští příznivci hned na již zmiňovaný první zápas mezi Barcelonou a Realem Madrid. Začali totiž všichni najednou skandovat: „Figo portugués, hijo de puta es. “ Doslova se to dá přeložit takto: „Portugalec Figo , to je zkurvysyn. “ Je až skoro neuvěřitelné, jak velká je nenávist příznivců Barcelony k Figovi. Přesto ze všech hráčů Realu si Figo v první sezóně připsal největší počet gólových přihrávek a vyrovnal vlastní střelecké maximum z dob v katalánském velkoklubu. To jen dokazovalo, ze přestup do Madridu byl správným krokem.
Pokročil i v soukromém životě. Začátkem května 2001 se tajně oženil, na což se přišlo až po dvou měsících. +more Vzal si švédskou modelku Helen Svedinovou, s níž má Figo 3 dcery - Danielu, Martinu a Stelu. S Realem získal jak španělský titul, tak i trofej pro vítěze Ligy mistrů v roce 2002. Ovšem po příchodu brazilského trenéra Luxemburga a anglického kapitána Davida Beckhama do Madridu přestala být jeho role v Realu tak jistá a rozhodl se pro další životní krok, po pěti letech přestoupil do Interu Milán, kde v roce 2005 podepsal smlouvu na dva roky.
Během svého působení v dresu Interu Milán vyhrál 4krát Italskou ligu, jednou Italský pohár a třikrát Italský superpohár.
Jeho snem vždy byla anglická Premier League, kterou si ale nikdy nezahrál. Před koncem jeho kariéry se spekulovalo, že si Luís Figo prodlouží kariéru v Číně či Saúdské Arábii - přesněji v klubu Al Ittihád. +more Jenže úspěšný fotbalista po sezoně skončil s profesionální hráčskou kariérou. Na svých stránkách se vyjádřil takto: „Jsem rád, že svůj poslední den v roli fotbalisty prožiji, když budeme slavit s Interem čtvrtý italský titul za sebou. “.
Reprezentační kariéra
Figo prošel všemi mládežnickými reprezentacemi Portugalska a dosáhl s nimi velkých úspěchů. Na mistrovství Evropy 1989 do 16 let v Dánsku získal zlatou medaili. +more O dva roky později na domácím mistrovství světa opět dosáhl na zlato. Na mistrovství Evropy 1992 do 18 let v Maďarsku a na mistrovství Evropy 1994 do 21 let ve Francii získala „zlatá generace“ stříbrné medaile. Se seniorskou portugalskou reprezentací žádných větších úspěchů nedosáhl, tedy kromě druhého místa na domácím Euru 2004, kde se poprvé rozloučil s reprezentací. Ale v následující kvalifikaci o MS 2006 v Německu se ještě nechal přemluvit, aby reprezentaci na závěrečný turnaj pomohl a do portugalského dresu s číslem 7 se vrátil. V Německu s reprezentací dosáhl na čtvrté místo a tím se Luis s národním týmem na dobro rozloučil.
Úspěchy
Klubové
Sporting CP
Portugalský pohár: 1995 * Portugalský superpohár: 1995
FC Barcelona
La Liga: 1997/98, 1998/99 * Španělský pohár: 1996/97, 1997/98 * Španělský superpohár: 1996 * Pohár vítězů pohárů: 1996/97 * Superpohár UEFA: 1997
Real Madrid
La Liga: 2000/01, 2002/03 * Španělský superpohár: 2001, 2003 * Liga mistrů UEFA: 2001/02 * Superpohár UEFA: 2002 * Interkontinentální pohár: 2002
Inter Milán
Serie A: 2005/06, 2006/07, 2007/08, 2008/09 * Italský pohár: 2005/06 * Italský superpohár: 2005, 2006, 2008
Reprezentační
Portugalsko
Mistrovství světa: (4. místo) 2006 * Mistrovství Evropy: (finalista) 2004, (3. +more místo) 2000 * Mistrovství světa U20: 1991.
Individuální
Držitel Zlatého míče pro nejlepšího fotbalistu Evropy: 2000 * Nejlepší fotbalista světa: 2001 * Fotbalista roku v Portugalsku: 1995, 1996, 1997, 1998, 1999, 2000 * Portugalský Zlatý míč: 1994 * člen FIFA 100
Vyznamenání
60x60pixelů důstojník Řádu prince Jindřicha - 5. +more července 2004 * 60x60pixelů Řád Naší milé Paní z Villa Vicosy - Braganzové.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
[url=https://www. transfermarkt. +morecom/luis-figo/profil/spieler/3446]Profil hráče[/url] na Transfermarkt. com * [url=https://www. worldfootball. net/player_summary/luis-figo]Profil hráče[/url] na World Football.
Kategorie:Portugalští fotbalisté Kategorie:Portugalští fotbaloví reprezentanti Kategorie:Držitelé Zlatého míče Kategorie:Fotbalisté Sportingu Lisabon Kategorie:Fotbalisté FC Barcelona Kategorie:Fotbalisté Realu Madrid Kategorie:Fotbalisté Interu Milán Kategorie:Fotbaloví záložníci Kategorie:Vítězové Ligy mistrů UEFA Kategorie:Vítězové Poháru vítězů pohárů Kategorie:Vítězové Superpoháru UEFA Kategorie:Vítězové Interkontinentálního poháru Kategorie:Bronzoví medailisté z ME ve fotbale Kategorie:Nositelé Řádu neposkvrněného početí Panny Marie z Vila Viçosa Kategorie:Důstojníci Řádu prince Jindřicha Kategorie:Narození v roce 1972 Kategorie:Narození 4. +more listopadu Kategorie:Narození v Lisabonu Kategorie:Muži Kategorie:Žijící lidé Kategorie:Hráči Mistrovství světa ve fotbale 2006 Kategorie:Hráči Mistrovství Evropy ve fotbale 2004 Kategorie:Hráči Mistrovství světa ve fotbale 2002 Kategorie:Hráči Mistrovství Evropy ve fotbale 2000 Kategorie:Hráči Mistrovství Evropy ve fotbale 1996.