Cesko.wiki Lučavka královská
Author
Albert FloresČerstvě připravená lučavka k odstranění nánosů soli Lučavka královská (latinsky aqua regia neboli královská voda, také acidum chloronitrosum) je dýmavá žlutohnědá kapalina používaná pro rozpouštění obtížně rozpustných prvků, vzácných (královských) kovů. Jde o směs koncentrované kyseliny dusičné (HNO3) a kyseliny chlorovodíkové (HCl) v objemovém poměru 1:3. Nevydrží dlouho, je potřeba ji namíchat bezprostředně před použitím.
Lučavka Leffortova, někdy též obrácená lučavka, je směs stejných kyselin v opačném poměru - 3 díly HNO3 na 1 díl HCl. Samotné slovo lučavka (aqua fortis) je výraz pro kyselinu dusičnou.
Princip rozpouštění
Rozpouštění platiny v lučavce královské Lučavka královská rozpouští velmi odolné kovové prvky, jako jsou zlato a platina. +more Lučavce královské odolávají titan, iridium, ruthenium, rhenium, tantal, niob, hafnium, osmium a rhodium. Samotná kyselina dusičná ani chlorovodíková se zlatem a platinou prakticky nereagují.
Kyselina dusičná má velmi silné oxidační vlastnosti, které způsobí rozpuštění nepatrného množství kovu.
:Au + 3NOb=3|p=− + 6 H+ → Au3+ + 3 NO2 + 3 H2O
Chloridové ionty vytvoří s kovovými ionty z roztoku velmi stabilní komplexní ionty [AuCl4]− či [PtCl6]2−.
:Au3+ + 4 Cl− → [AuCl4]−
Tím se koncentrace kovových iontů v roztoku sníží a rozpouštění pokračuje dále.
Zlato se dá zpět vyloučit za pomoci rtuti, která tvoří se zlatem amalgám.
Historie
Lučavku královskou poprvé zmiňuje perský učenec Abú Bakr Mohammed ibn Zakaríja ar-Rází (854-925). Známa byla také perskému učenci Geberovi již v 8. +more století. Lučavku královskou popisuje i korpus latinského alchymistického díla z konce 13. a počátku 14. století, připisovaný neznámému alchymistovi, pro nějž se vžilo označení Pseudo-Geber.
Zajímavost
Za druhé světové války během německé invaze do Dánska použil lučavku královskou nebývalým způsobem maďarský chemik George de Hevesy. Rozpustil v ní dvě zlaté medaile Nobelových cen pro Maxe von Laueho a Jamese Francka, aby je nacisté neukradli. +more Roztok položil na polici ve své laboratoři v Institutu Nielse Bohra. Po válce se vrátil, našel roztok neporušený a vysrážel z něj zlato zpět. Nobelova společnost pak znovu odlila medaile z původního zlata.