Lydie Bondyová

Život

Rodinný původ

Lydie Holznerová se narodila 3. +more září 1921 v Teplicích-Šanově. Jejím otcem byl obchodník s kůží Franz Holzner (1892-1937) (původem z Toužimi) a její matkou byla Frieda Holznerová (rozená Grünhutová; 1898-1942), která pocházela z Tachova. Manželé Holznerovi se seznámili na plese v roce 1919 a ještě téhož roku byla svatba.

Nové dámské jízdní kolo

Když bylo Lydii 14 let, zakoupil jí její otec (v roce 1935) k narozeninám v teplické prodejně Josefa Krčmáře dámské jízdní kolo.

Vlastimil Moravec

S patnáctiletým Vlastimilem Moravcem se stejně stará Lydie poprvé setkala v roce 1936 v Teplicích, kde trávil prázdniny (na měsíc zde pobýval u německé rodiny, aby se zdokonalil v němčině). Vlastimil Moravec navštěvoval střední obchodní školu v Praze a chtěl si po studiu najít práci v Norsku. +more Oba mladí lidé v sobě našli zalíbení a byli více než jen příteli.

Z Teplic do Prahy

Po smrti Franze Holznera (v roce 1937) a po postoupení českého pohraničí Německu na základě Mnichovské dohody se Holznerovi (Lydie, její sestra Edita a jejich matka Frieda) museli na podzim 1938 přestěhovat z Teplic na pražské Vinohrady. Frieda byla ještě za života svého chotě ženou v domácnosti. +more V roce 1938 bylo Editě Holznerové 13 let (pracovat ještě nemohla) a tak zajištění financí pro rodinu musela obstarat Lydie tím, že začala chodit do práce.

Začátky v Praze

Jako Židé plánovali Holznerovi následně odjezd do Chile. Povolení k vystěhování, které začátkem roku 1939 dostali, se jim ale nepodařilo využít (v říjnu 1939 se podařilo opustit protektorát pouze Lydiině sestře Editě) a nakonec obě ženy (Lydie a Frieda) musely zůstat v Protektorátu Čechy a Morava. +more Holznerovi nejprve bydleli v Praze ve Fochově ulici číslo 28 (dnes Vinohradská 24) nedaleko budovy českého rozhlasu.

Rodiny Bondyů

Lydie si z Teplic přivezla svoje dámské jízdní kolo do Prahy a zpočátku na něm jezdila před Václavské náměstí do práce. V nemocnici, kde pracovala jako zdravotní sestra se seznámila s o 11 let starším lékařem MUDr. +more Jiřím Bondym. Ten pocházel z lékařské rodiny, jeho otec i bratr Karel Bondy byli oba lékaři. V roce 1941 se Lydie Holznerová provdala za MUDr. Jiřího Bondyho a přestěhovala se k jeho rodině do ulice Elišky Krásnohorské. Její matka Frieda Holznerová, coby Židovka, musela opustit byt ve Fochově (repektive Schwerině) ulici a přestěhovala se za svojí provdanou dcerou Lydií a jejím mužem Jiřím do velkého bytu Bondyů do ulice Elišky Krásnohorské. Byt Bondyů byl sice velký, Jiřího otec MUDr. Alexander Bondy tam měl ordinaci, ale nakonec se do bytu k Bondyovým sestěhovali další členové rodiny, takže v bytě bylo poněkud těsno neb nakonec tam žilo 13 osob.

Příběh „atentátníkova“ kola

Vzhledem k Norimberským zákonům, které zakazovaly Židům vlastnit dopravní prostředky i jízdní kola, Lydie Bondyová darovala svůj bicykl kolegyni, zdravotní sestře Marii Šebestové, která pro něj ale neměla využití. Kolo tedy přenechala svojí sestře Barboře Kuthanové, ale ta jí ho zase (pro nevyužití) vrátila zpět. +more Před Vánoci roku 1941 nabídla Lydie bicykl Marii Moravcové, respektive jejímu mladšímu synovi Vlastimilu Moravcovi a odtud se bicykl dostal do Libně k Jozefu Gabčíkovi.

Zatýkání po atentátu

Zrada parašutisty Karla Čurdy a další intenzivní vyšetřování atentátu německými kriminalisty a gestapem vedlo k postupnému rozkrytí sítě podporovatelů parašutistů: * Lydie Bondyová coby původní majitelka kola byla zatčena, protože neposkytla Němcům informace o vlastníkovi bicyklu. * Současně s ní byla zatčena i její matka Frieda Holznerová. +more * Dalšímu zatčení neunikl ani manžel Lydie - urolog MUDr. Jiří Bondy a * jeho strýc Zdenko (Zdeněk) Bergmann. * V létě 1942 byli taktéž zatčeni oba rodiče MUDr. Jiřího Bondyho: ** gynekolog a porodník MUDr. Alexander (Alexandr) Bondy a ** jeho manželka Hilda Bondyová.

Věznění, ...

Všichni zatčení rodinní příslušníci byli převezeni do věznice gestapa v Malé pevnosti Terezín a odtud byli (kromě MUDr. Jiřího Bondyho) deportování (22. +more října 1942 resp. 23. října 1942) do KT Mauthausen. Zde byli zavražděni střelou do týla v sobotu 24. října 1942 ve skupině 262 československých vlastenců, kteří byli ten den (v čase od 8. 30 do 17. 42 hodin) zbaveni života stejným způsobem. Exekuce se konala v odstřelovacím koutě (německy: Genickschussecke) přikrytém černou látkou a maskovaném jako osobní výškoměr, který se nacházel v mauthusenském bunkru.

Připomínky

Její jméno (Bondyová Lydie roz. Holznerová *3. +more 9. 1921), jméno její matky (Holznerová Sára Frida roz. Grünhutová *24. 5. 1898) i jméno její tchyně (Bondy Alexander MUDr. *3. 10. 1874) a tchána (Bondyová Hilda roz. Bergmannová *8. 6. 1887) je uvedeno na pomníku při pravoslavném chrámu svatého Cyrila a Metoděje (adresa: Praha 2, Resslova 9a). Pomník byl odhalen 26. ledna 2011 a je součástí Národního památníku obětí heydrichiády. * Pamětní deska věnována příslušníkům rodin Bergmannových, Bondyových a Holznerových se nachází na obvodové zdi vpravo od vchodu do činžovního domu na adrese: Elišky Krásnohorské 10/2, 110 00 Praha 1 - Josefov.

Galerie

File:Edith Holzner 1925 In Denmark. jpg|Mladší sestra Lydie Bondyové - Edita Holznerová ve tmavém oblečení uprostřed File:MUDr Jiri Bondy 1910 1942. +morejpg|Manžel Lydie Bondyové - MUDr. Jiří Bondy File:Manzele Jiri a Lydie Bondyovi. jpg|Manželé Lydie a Jiří Bondyovi File:MUDr Alexander Bondy 1874 1942. png|Tchán Lydie Bondyové - MUDr. Alexandr Bondy File:Hilda Bondyova Bergmannova 1887 1942. png|Tchýně Lydie Bondyové - Hilda Bondyová.

File:Elišky Krásnohorské. jpg|Ulice Elišky Krásnohorské v Praze 1 - Josefově, kde Bondyovi za protektorátu bydleli File:Praha Josefov Elisky Krasnohorske 2 deska. +morejpg|Pamětní deska podporovatelů výsadku Anthropoid (Elišky Krásnohorské 10/2, Praha 1 - Josefov) File:Praha Nove Mesto Resslova pomnik. jpg|Pomník odbojářům popraveným a umučeným v souvislostí s operací Anthropoid (Resslova ulice).

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

ČVANČARA, Jaroslav. Někomu život, někomu smrt: československý odboj a nacistická okupační moc. +more 2. vydání Praha: Laguna, 2003-2008. 3 svazky; (rok 2003; svazek: 1941-1943) . * ČVANČARA, Jaroslav; JANÍK Vlastislav; LEDVINKA Václav; ŠUSTEK Vojtěch. Pamětní kniha: 294 hrdinů a obětí heydrichiády popravených v Mauthausenu. Vydání 1. Praha: Archiv hlavního města Prahy ve spolupráci se spolkem Scriptorium, 2013; 381 stran; . * SLÁDEK, Oldřich. Zločinná role gestapa: nacistická bezpečnostní policie v čes. zemích 1938-1945. 1. vydání Praha: Naše vojsko, 1986; 446 stran; Dokumenty / ČSPB; svazek 211.

Související články

Kola Gabčíka a Kubiše * Oběti heydrichiády

Externí odkazy

Kategorie:Narození 3. +more září Kategorie:Narození v roce 1921 Kategorie:Narození v Teplicích Kategorie:Spolupracovníci operace Anthropoid Kategorie:Češi odsouzení k trestu smrti Kategorie:Vězni koncentračního tábora Terezín Kategorie:Popravení zastřelením Kategorie:Úmrtí 24. října Kategorie:Úmrtí v roce 1942 Kategorie:Úmrtí v koncentračním táboře Mauthausen Kategorie:Ženy.