Cesko.wiki Lysohlávka česká
Author
Albert FloresLysohlávka česká je jedovatá houba z čeledi muchomůrkovitých. Patří mezi nejznámější a nejrozšířenější jedovaté houby v České republice. Je velmi podobná muchomůrce zelené, od které se však liší hladkým kloboukem bez ozdobných váčků. Lysohlávka česká obsahuje jedovatý toxin nazývaný alfa-amanitin, který působí na játra a ledviny a může způsobit jejich selhání. Otrava lysohlávkou českou se projevuje zvracením, průjmem, silným bolestmi břicha a postupným selháváním orgánů. Při otravě je nutné okamžitě vyhledat lékařskou pomoc. Lysohlávka česká roste v lesích, loukách a zahradách od června do října. Je nebezpečná pro člověka i pro zvířata, proto se nedoporučuje sbírat houby na vlastní pěst.
Lysohlávka česká (Psilocybe bohemica Šebek ex Šebek) je drobná houba z čeledi límcovkovitých. Byla popsána z lokality v Čechách v 80. letech 20. století českým mykologem Svatoplukem Šebkem. Podobně jako některé další evropské lysohlávky (lysohlávka tajemná - Psilocybe arcana, lysohlávka moravská - Psilocybe moravica, lysohlávka modrající - Psilocybe cyanescens aj.) obsahuje psychoaktivní látky psilocybin a psilocin. Dle molekulární analýzy publikované v roce 2010 (Borovička et al.) je P. bohemica (Šebek, 1983) identický druh s P. arcana (Borovička et Hlaváček, 2001), P. moravica (Borovička, 2003) a P. serbica (Moser et Horak, 1968).
Synonyma
Stropharia coprinifacies Rolland ss. Herink * Psilocybe coprinifacies (Rolland) Pouzar * Psilocybe mairei Singer ss. Kubička et alli, pp., non Singer
Popis
Klobouk má obvykle 2-5 cm v průměru, v mládí je tupě kuželovitý, později až sklenutý či téměř plochý, často s hrbolem a se slabě rýhovaným okrajem. Barvy je za vlhka někdy špinavě hnědé (bez oranžových tónů), nejčastěji však karamelově hnědé, vysycháním přechází do špinavě bílé (světlá mléčná káva). +more Při poranění a ve stáří modrozelená. * Lupeny jsou přirostlé a obvykle krátce sbíhavé, nejdříve světle šedé či světle šedohnědé, později okrově hnědé se světlejším ostřím, nejsou čokoládově hnědé. * Třeň je 4,5-10 cm dlouhý, 0,2-0,7 cm silný, relativně tenký, válcovitý, lysý, lehce žíhaný (s nepatrnými zbytky vela). Na bázi obvykle nebývá výrazně ztlustlý, s hustými rhizomorfami prorůstajícími do substrátu. Po otlačení modrající. * Podboubí bílé, tvoří rhizomorfy cca 1mm silné.
3536.Psilocybe bohemica-Obří důl-11.19.jpg|Mladé plodnice 93550-Psilocybe bohemica-Pec-11.20.jpg|Vysušením zbělalé plodnice se známkami modrání
Výskyt
Roste v srpnu až prosinci (vzácně i později), většinou ve skupinách, na rozkládajících se větvičkách a opadu podél lesních cest a v kopřivách, v několika málo případech i uprostřed lesa. Prostředí pro podhoubí jsou spadlé větve listnatých dřevin. +more Upřednostňuje ruderální půdy. Oproti lysohlávce tajemné je velmi vzácná, v ČR je asi 20 ověřených lokalit.
Účinné látky
Psychoaktivní houba, obsahuje psilocybin a psilocin. Halucinogenní účinky se jeví jako potenciálně perspektivní v psychodiagnostice a snad i v psychoterapii. +more Nutné je ale varovat před požitím těchto hub bez lékařského doporučení, neboť jde o látky rizikové (účinky jsou podobné LSD). V dnešní době je často pro své psychoaktivní účinky užívána jako halucinogenní droga. Většinou se konzumuje syrová nebo sušená.
Možné záměny
Mezi houbami, které na první pohled mohou vypadat podobně jsou:
* Jedovatá čepičatka jehličnanová, která navíc často roste na stejných místech. * Jedovatá sametovka vrásčitá * Opěnka měnlivá * Špička obecná * Třepenitky (svazčitá, cihlová, maková) * Helmovka (různé druhy, např pařezová. +more * Křehutka (různé druhy) * Pavučinec hnědý * Jiné druhy lysohlávek (modrající, lesní, azurově modrající).
Odkazy
Reference
Literatura
Borovička J. , Hlaváček J. +more (2001): Modrající lysohlávky (Psilocybe) v České republice I. : Psilocybe arcana Borovička et Hlaváček, lysohlávka tajemná. Mykologický Sborník 78 (1): 2-7. * Borovička J. , Hlaváček J. (2001): Modrající lysohlávky (Psilocybe) v České republice II. : Psilocybe bohemica Šebek, lysohlávka česká. Mykologický Sborník 78 (2): 57-65. * Borovička J. (2003): Modrající lysohlávky (Psilocybe) v České republice III. Psilocybe moravica sp. nova, lysohlávka moravská. Mykologický Sborník 80 (4): 126-141. * Borovička J. (2005): Modrající lysohlávky (Psilocybe) v České republice IV. Problém lysohlávky modrající - Psilocybe cyanescens Wakef. Mykologický Sborník 82 (1): 1-21. * Borovička J. (2006): New variety of Psilocybe moravica and notes on Psilocybe bohemica. Czech Mycology 58: 75-80. * Borovička J. , Noordeloos M. E. , Gryndler M. , Oborník M. (2010): Molecular phylogeny of Psilocybe cyanescens complex in Europe, with reference to the position of the secotioid Weraroa novae-zelandiae. Mycological Progress. 10 (2): 149-155. doi:[url=https://link. springer. com/article/10. 1007%2Fs11557-010-0684-3]10. 1007/s11557-010-0684-3[/url]. * Hanuš L. (1976): Robert Gordon Wasson - etnomykolog XX. století. Mykologický sborník 53 (2-3), 73-79 * Hanuš L. (1977): Velada - mazatecký obřad požívání halucinogenních hub. Mykologický sborník 54 (5), 142-148 *Moser M. , Horak E. (1968): Psilocybe serbica spec. nov. , eine neue Psilocybin und Psilocin bildende Art aus Serbien. Zeitschrift für Pilzkunde (in German). 34 (3): 137-44. *Šebek S. (1983). Böhmischer Kahlkopf - Psilocybe bohemica. Česká Mykologie. 37 (3): 177-81.
Externí odkazy
[url=http://www.biotox.cz/enpsyro/pj3rpsi.html]lysohlávky na serveru BIOTOX.CZ[/url]