Cesko.wiki Léštnice
Author
Albert FloresLéštnice je vyvýšená plošina nebo žebřík sloužící k udržování a čištění okenních skel. Používá se především v domácnostech, kancelářích a výškových budovách, kde je potřeba dosáhnout na vysoká místa bezpečným způsobem. Léštnice jsou obvykle vyrobeny z lehkých a pevných materiálů, jako je hliník nebo sklolaminát. Existuje několik typů léštnic, včetně téleskopických léšťů, které lze prodlužovat a zkracovat podle potřeby. Některé léštnice mají také speciální mechanismy pro snadné skládání a přenášení. Při používání léštnic je důležité dbát na bezpečnostní opatření a správné použití, aby nedošlo k úrazu. Léštnice jsou nezbytným nástrojem pro údržbu a čištění vysokých ploch, jako jsou okna, střechy a fasády.
Léštnice je zaniklá moravská vesnice a název katastrálního území, jež je součástí území města Slavonice. Vesnice existovala do poloviny 20. století u styku hranic Čech, Moravy a Dolních Rakous a byla zbořena roku 1951 po svém začlenění do hraničního pásma. Jedná se o západní ze dvou moravských vesnic, zbořených po svém začlenění do tohoto pásma - druhou vesnicí byly Ječmeniště.
Poloha a správní členění
Vesnice ležela 4 km jihozápadně od Slavonic, jejichž exklávou byla minimálně do roku 1948. Podle mapy Jihlavského kraje, z roku 1957, však Léštnice byla po roce 1948 od Slavonic oddělena a připojena k Maříži, s níž pak byla nakonec opětovně připojena ke Slavonicím. +more Vesnice spadala pod farnost ve Starém Městě pod Landštejnem a školu v Maříži. V Léštnici bývalo přes 10 stavení uspořádaných kolem návsi s malým rybníčkem. Dnes lze pouze rozeznat cestu směrem na Trojmezí u Slavonic, hráz rybníčku a několik propadlých sklepů. Přes území dnes vedou turistické cesty ze sousední Maříže do Rakouska nebo na Trojmezí a dále do Čech. Z necelých 139 ha obce dnes tvoří skoro 63 ha les a 67 ha je využíváno zemědělsky, zbylých 9 ha je bývalá ves a cesty.
Historie
První zmínka o vsi pochází z roku 1399. Zachariáš z Hradce v roce 1580 získal vesnici v dražbě a daroval ji nemocnici ve Slavonicích. +more Následně byla obec v roce 1761 společně s Kadolcem a Pečí odkoupena za cenu 6 000 zlatých radními ze Slavonic. Do konce 18. století stálo v obci 15 domů. V roce 1921 to bylo již pouze 12 domů s 50 obyvateli, z toho 38 německy mluvících. V roce 1945 bylo veškeré německé obyvatelstvo odsunuto a uchýlilo se převážně do nedalekého Rakouska, kde od roku 1955 existuje vesnička v blízkosti Dobersbergu, která nese jméno Lexnitz. Do vesnice se nastěhovalo v rámci osídlování pohraničí několik českých rodin. Jelikož Léštnice ležela přímo na hranici s Rakouskem, bylo komunistickým režimem rozhodnuto, že bude ves zařazena do tzv. Zakázaného pohraničního pásma a dojde k jejímu zániku. Po šesti letech (tj. v roce 1951) se české obyvatelstvo muselo vystěhovat a ves byla zbořena.
Zajímavosti
Léštnice se moha ve své době pochlubit nejstarší dřevěnou kaplí na Moravě. Kaplička byla pokryta šindelem a na věžičce, ve kterém dříve visel zvon, měla lucernu. +more Sakrální stavby tohoto typu byly na našem území jedinečné a kaple byla vedena jako památkově chráněná.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
[url=http://chartae-antiquae. cz/cs/maps/43116]Léštnice na historické mapě 3. +more vojenského mapování 1:25 000[/url] * [url=https://www. pametnaroda. cz/cs/cejpek-josef-20131018-0]Podrobnější článek o Léštnici a jejím zániku[/url] * [url=http://www. mistapametinaroda. cz/. id=820]Zánik Léštnice[/url] * [url=http://www. suedmaehren. at/. wikiembed-url=http%3A%2F%2Fwww. suedmaehren. at%2Fwiki%2Findex. php%2FLexnitz&wikiembed-title=Lexnitz]Německý článek s fotkou dřevěné kaple[/url] * [url=http://www. zanikleobce. cz/index. php. obec=1998]Aktuální fotky z místa, kde byla obec[/url] * [url=http://www. slavonice-zlabings. eu/documents/eeda2cba0ccde0f6d00e6456a161aa78. pdf]Textový soubor s článkem o Léštnici[/url] * [url=http://www. slavonice. eu/]Oficiální stránky města Slavonice[/url].
Kategorie:Slavonice Kategorie:Katastrální území v Jihočeském kraji Kategorie:Zaniklá sídla v okrese Jindřichův Hradec Kategorie:Česko-rakouská státní hranice Kategorie:Sídla v Javořické vrchovině