Mabell Ogilvy, hraběnka z Airlie

Mabell Ogilvy, hraběnka z Airlie (rozená Gore; 10. března 1866, Londýn - 7. dubna 1956, Londýn) byla britská dvořanka a spisovatelka.

Dětství a rodina

Mabell Frances Elizabeth Gore se narodila jako nejstarší dcera Arthura Gorea, vikomta Sudley, a jeho manželky Edith, dcery vikomta Roberta Jocelyna. +more Její matka zemřela v roce 1871, když bylo Mabell pět let. Poté vyrůstala se sestrami Cicely a Esther u babičky z matčiny strany, lady Jocelynové. Sestry byly vzdělávány guvernantkou a podnikaly návštěvy k vévodkyni z Tecku do White Lodge. Tam se Mabell seznámila a spřátelila s dcerou vévodkyně, princeznou May (budoucí královnou Marií). Když v roce 1884 zemřel její dědeček Philip Gore, 4. hrabě z Arranu a otec zdědil jeho tituly, začala být Mabell a její sestry oslovována s nominální předponou Lady.

Manželství a potomci

19. ledna 1886 se devatenáctiletá Mabell v kostele St George's na Hanover Square provdala za o deset let staršího armádního důstojníka +more_hrabě_z_Airlie'>Davida Ogilvyho, 11. hraběte z Airlie a stala se tak hraběnkou z Airlie. Manželé spolu měli šest dětí:.

* Lady Kitty Edith Blanche Ogilvy (5. února 1887 - 17. +more října 1969); 18. září 1906 se provdala za brigádního generála Sira Berkeleyho Vincenta, v roce 1925 se rozvedli. Měli spolu dva syny. Znovu se provdala 1. června 1926 za podplukovníka Ralpha Geralda Ritsona. * Lady Helen Alice Wyllington Ogilvy (21. listopadu 1890 - prosinec 1973); ve třicátých letech 20. století se jako lady Helen Nutting podílela na kampani za postavení a práva žen, zejména ekonomickou rovnost mezi manželem a manželkou. Členkou Asociace provdaných žen byla od roku 1945, od 1947 její místopředsedkyní. V roce 1952 s několika kolegy asociaci opustila, aby v letech 1953-1969 založila Radu vdaných žen. 25. listopadu 1909 se provdala za majora Clementa Freemana-Mitforda, syna 1. barona Redesdalea. Měli spolu dvě dcery. V roce 1915 byl zabit v boji. 11. července 1918 se znovu provdala za podplukovníka Henryho Brocklehursta, měla s ním syna a v roce 1931 se rozvedli. 21. února 1933 se znovu provdala za podplukovníka Harolda Nuttinga. * Lady Mabell Griselda Esther Sudley Ogilvy (22. ledna 1892 - 4. listopadu 1918) * David Ogilvy, 12. hrabě z Airlie (18. července 1893 - 28. prosince 1968); 17. července 1917 se oženil s Lady Alexandrou Coke. Měli spolu šest dětí. * Bruce Arthur Ashley Ogilvy (15. března 1895 - 29. září 1976);28. dubna 1931 se oženil s Primrose O'Brienovou. * Patrick Julian Harry Stanley Ogilvy (26. června 1896 - 9. října 1917).

Život

Po vypuknutí druhé búrské války v roce 1899 odešel Lord Airlie se svým plukem, 12. královských kopiníků, do Jižní Afriky, kde byl následujícího roku zabit v bitvě u Diamond Hill. +more Po válce Lady Airlie v roce 1902 navštívila Jižní Afriku.

Po manželově smrti začala Lady Airlie jménem svého syna Davida, nového, teprve sedmiletého hraběte, spravovat hrad Cortachy v Angusu. Po otevření sanatoria Dundee pro souchotináře (tj. +more pro léčbu tuberkulózy), které bylo postaveno na místě darovaném jejím zesnulým manželem krátce před jeho smrtí v roce 1900, jí byla 26. září 1902 předána svoboda města Dundee.

V prosinci 1901 se stala Lady of the Bedchamber svelte staré přítelkyně, princezny z Walesu (princezny May z Tecku). Po nastoupení krále +more'>Jiřího V. v roce 1910 zůstala u dvora jako Lady of the Bedchamber nové královny Mary.

První světová válka

Během první světové války podporovala Červený kříž a byla jmenována Dámou velkokníže řádu britského impéria (GBE) za své služby jako prezidentka Armádního ošetřovatelského výboru královny Alexandry.

Za války však utrpěla ztráty ve vlastní rodině: její zeť Clement (syn Algernona Freeman-Mitforda, 1. +more barona Redesdala byl v roce 1915 zabit v boji, nejmladší syn Patrick byl zabit v boji v roce 1917 a dcera Mabell byla zabita při cvičení armádních koní v roce 1918.

Literární činnost

Když se její nejstarší syn v roce 1917 oženil, odstěhovala se Lady Airlie z hradu Cortachy na hrad Airlie a dala se na dráhu spisovatelky. Pod titulem In Whig Society, 1775-1818 (1921) a Lady Palmerston and her Times (1922) vydala rodinnou korespondenci. +more Práce byly založené na dopisech její prababičky, rozené Emily Lambové, vůdčí postavy Almackova sociálního souboru, sestry premiéra Lorda Melbourna, manželky 5. hraběte Cowpera a následně manželky dalšího premiéra, Lorda Palmerstona. Její další kniha With the Guards We Shall Go (1933) podrobně popsala jejího prastrýce Johna Jocelyna, 5. hraběte z Rodenu, během krymské války.

Pozdější život

V roce 1953 zemřela Mabellina zaměstnavatelka a celoživotní přítelkyně, královna Mary, a Alžběta II. +more hraběnku jmenovala Dámou velkokníže královského Viktoriina řádu (GCVO) za její mnohaletou službu. V roce 1955 se odstěhovala z hradu Airlie na Bayswater Road v Londýně. Tam zemřela pár týdnů po svých devadesátých narozeninách 7. dubna 1956.

Lady Airlie, jako důvěrnice královny Mary, byla blízkou pozorovatelkou kolísajících vztahů v britské královské rodině a své vzpomínky na ně podrobně popsala ve svých pamětech. Po její smrti byl objeven nedokončený rukopis, který byl v roce 1962 vydán jako Thatched with Gold: The Memoirs of Mabell, Countess of Airlie.

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Narození 10. +more března Kategorie:Narození v roce 1866 Kategorie:Narození v Londýně Kategorie:Úmrtí 7. dubna Kategorie:Úmrtí v roce 1956 Kategorie:Úmrtí v Londýně Kategorie:Britské hraběnky Kategorie:Anglické dvorní dámy Kategorie:Dámy velkokříže Královského Viktoriina řádu Kategorie:Dámy velkokříže Řádu britského impéria Kategorie:Nositelé Nejctihodnějšího řádu sv. Jana Jeruzalémského Kategorie:Ženy.